Dáždnik svätého Petra

Prirodzeným vývojom zostarnutý koprodukčný film, ktorý mal v čase svojho premietania v kinách celkom slušný úspech a priniesol popularitu Mari Töröcsik. Za socializmu bolo pohodlnejšie a bezpečnejšie navážať sa do cirkevnej problematiky, ako sa púšťať do komunálnej satiry, či dokonca dotýkať sa (aj zľahka) vtedajších mocných. Už si z filmu takmer nič nepamätám a vôbec ma to netrápi. (27.11.2021)

Miestami celkom pekná komédia, no podľa mňa je to skôr taký obyčajný ľudový film o poverčivosti a naháňaním sa za majetkami u bežného ľudu. Mnohé vlastnosti sú tu pekne parodované, no podľa mňa sa do tých dedinských rečí málo pustili, lebo ešte dnes vídam úplne banálne nezmyselné klebety a presadzovanie zlých vlastností u ľudí, u ktorých by som to popri iných ľuďoch nepovedal a to sa filmy kedysi spolupodieľali na vývoji národa, takže keby správne zaťali, mohli sme sa vyhnúť aj iným veciam. O ľudovej hlúposti teda dobré, no mierne. Inak už mi lezie na nervy to označovanie ľudí ako Gregorič, pôvod to má u južných Slovanov, takže by to malo byť Gregorić, poslovenčené to píšeme Gregorič, pomaďarčené Gregorics, raz mená prekladáme, raz nie, raz im pridávame koncovku ová, raz nie, proste viditeľný chaos. Ale späť k filmu. Bol nenáročný, nebol prehnane dlhý, proste v mnohom taký starosvetský film, ktorý si aj farárov zobral na mušku, ale tak neohúril a ani nesklamal, takže tri hviezdy mu právom odo mňa patria. (04.07.2013)

Dáždnik svätého Petra patří mezi slovenskou klasiku. Už v éře němého filmu námět zaujal Alexandra Kordu, ve 30. letech Gézu von Cziffru a v 50. letech pomohl k první spolupráci slovenského filmu s maďarským. Konečně, ani česká část republiky v té době neměla o mnoho víc zkušeností, poválečné koprodukce u nás začínaly na pohádkách o Labakanovi a Legendě o lásce, na nichž se spolupracovalo s Bulharskem. Pro českého diváka, kterého Dáždnik minul v předrevolučních filmech pro pamětníky, je to zážitek prazvláštní. Kombinace zpátečnické hrabivosti, nedostupného děditství nemanželského syna a pověrčivého venkova není věru srovnatelná s typickými českými filmovými náměty. Ale o to více může těch několik málo filmů, které vznikaly ve východní části republiky, působit až exoticky. Hlavním traumpaarem je zde Karol Machata a tehdější velká hvězda maďarského filmu Mari Törőcsik. V epizodce debutuje Emília Vášáryová a spolu s ní také nedávný ministr kultury na Slovensku, Ľubo Roman. (25.08.2019)

Dnes už spomienka na Mari Törőcsik, ktorá nás len nedávno opustila. Vtedy krásna, mladá dáma. Film, ktorý napriek starému roku výroby 1958 bol natočený vo farbe a dnes je dostupný aj v krásnej vyjasnenej verzii. Táto ľahká romanticky ladená komédia sa mi veľmi páčila kapitálnym herectvom a narážkami na dedinské povery, ale aj ľudskú chamtivosť. Klasika s nádhernou slovenčinou, ešte nesprznenou výdobytkami modernej doby. (15.11.2021)

Nečekaně "nadupaná" komedie s roztomile zamotaným scénářem. Je zřejmé, proč jsou věřící prezentování jako hloupé ovečky, ale na každém šprochu... ;-) Skvělá je fáze s čtením závěti i aukcí (vzpomněl jsem si na jeden díl Maxipsa Fíka) a pak celá rozplétací část, takže vlastně skoro všechno. Velmi příjemná podívaná. (21.11.2014)