Hmyz

Tenhle film je... Krásně divnej. Sice postrádá dokonalou, surreální úchylnost a magoření, které mám od Švankmajera nejraději (Šílení), ale i tak se najde pár dobrých momentů, které dokáží zapůsobit tím správně nepochopitelným způsobem a tam, kde film začne ztrácet dech, přichází velké osvěžení, v podobě scén ze samotného natáčení, což je část filmu, které jsem se hodně bál, ale nakonec tohle stříhání fikčního děje a natáčení působí hrozně osvěžujícím dojmem a je vzájemně v dobrém poměru. A přestože je tu animace dost málo, vůbec to nevadí, protože je tu hned několik hereckých koncertů a ať už se jedná o nádherně nesympatického Dulavu, nebo Lábusovská variace na Indiana Jonese, kde je místo obřího šutru nadměrná koule pana hovnivála, je pořád na co koukat. Tady fakt nemá smysl, hledat smysl. Buď to diváka baví, nebo ne, nic mezi tím. (12.01.2019)

Tohle je prostě experiment, kdybych to měl hodnotit v rámci normálního filmu, bylo by to asi sotva na 1*. Navíc je vidět, že to Švankmajer prostě chtěl natáhnout co nejvíc, jelikož mezi scénami filmu máme behind the scenes a občas tam nějaký herec vypráví něco o tom, jaké se mu zdají sny. Není to zajímavé, jenom zdlouhavé, behind the scenes bych uvítal max jako bonus na DVD, ale cpát to do filmu mi fakt připadá jenom na protažení filmu. Příběh tu nemá smysl hledat, jelikož není. Ale od Švankmajera bych čekal něco jiného a hlavně něco víc. Ty jeho animace téměř chybí, což je velká škoda, scénky většinou nudné, stejně jako celý film. Na začátku je zase předmluvu, stejně jako v Přežít svůj život. Sice to má zajímavé charaktery postav a pár zajímavých scén, ale tady to končí. Hmyz nemá sám o sobě moc co nabídnout a na nějakou změnu chování postav (viz obsah) musíte čekat skoro celý film. Jako film to za moc nestojí, jako experiment to ze sebe mohlo vytěžit mnohem víc. 2* (02.09.2018)

Hmyz je snáď už len pre tých najväčších a najvernejších režisérových fanúšikov, ktorí prežívajú aj po desaťročiach orgazmus pri nejakej typickej švankmajerovskej scéne, akú už ale videli mnohokrát predtým. Alebo pre fanúšikov nových, ktorí sa s jeho tvorbou iba oboznamujú a tak im Hmyz môže pripadať originálny. Švankmajer absenciu normálneho deja vypĺňa celkom chytro, ale stále iba alibisticky, zábermi z natáčania, čím sa mu darí film dostať cez hodinu a pol. Svojimi preslovmi a špeciálne upozorňovaním na to, že Hmyz nemá žiaden zmysel alebo myšlienku, potom naopak vyvoláva dojem, že ide o ťažký art a keď si z filmu nič neodnesiete, chyba je v adresátovi. Ako pravdepodobnejšie vysvetlenie sa mi však javí, že tá prvotná je na odosieľateľovej strane. (12.04.2019)

Asi takhle. Ty zcizující brechtovské prvky mi nevadily, přece jen divadlo se hraje i s těmito zcizujícími technikami. Některé scény jsou docela kouzelné a napínavé a dobře zahrané - třeba zabití cvrčkové při zalévání. Nějak jsem nepochopil ty monology páně Lábusovy postavy. Avšak filmu by hodně pomohlo, kdyby byl o hodně kratší. Celková délka jej sráží s každou přibývající minutou, některé scény a myšlenky už se jen opakují, prostě ten námět neutáhne celý film. Je fajn, že se tady pan Švankmajer krotí ohledně animace a perverzit, ale přece jen to nemá takovou sílu výpovědi nebo nějakého přesahu, pro které by stálo za to sledovat film celý, a ne raději po kouskách (jak tu někdo psal, jako úvod seriálu by to možná bylo dobré), nebo které by divákovi něco zajímavého, neotřelého a třebas i poučného daly. Víte, podle mne by film měl být buď čistou zábavou pro oddech, nebo se snažit říct nějakou myšlenku (někdy jen poetickou a náladovou), ale to mi tady chybí. Jaké vlastně je ústřední téma tohoto filmu, co chce tak vehementně říct? Třeba u Tarkovského Nostalgie je to jasné, u Blade Runnera taky, dokonce i takové československé Plavení hříbat má zcela jasné téma a poselství. Ale tohle nevím, fakt ne. Hra pro hru, umění pro umění, zcizení pro zcizení. (06.09.2019)

Na rovinu. Pro mě docela zklamání, jako obrovský příznivec a fanda tvorby mistra Jana Švankmajera jsem čekal mnohem mnohem více a něco jinšího. Čekal jsem, že to bude mít atmosféru povídky, kterou Švankmajer napsal v roce 1971. Vytratila se ta jeho tajemná aura, přesně ta aura, co dělala jeho filmy něčím jiným, zvláštním a od ostatních snímků stoprocentně odlišné a originální. Ne, že by Hmyz nebyl originální, naopak, od běžné produkce se zásadně liší. Leč, jak už jsem napsal, to tam je ono kouzlo imaginace, ten surrealismus, který byl jasnou značkou práce Jana Švankmajera. Možná je to i tím, že všechny celovečerní filmy kombinoval hrané části s animací tak půl na půl. U Hmyzu převládá hraná část a animace skoro zmizela, což já považuji rozhodně na škodu, hrané části mě víceméně otravovaly (i když to tak zřejmě Švankmajer zamýšlel). Po výtvarné stránce se na filmu podílel i jeho syn Václav a popravdě jsem čekal také lepší práci (když vzpomenu jeho geniální animátorský počin Světlonoš). Vkusné ovšem byly záběry z natáčení, které snímkem prostupovaly. A také naprosto špičkový zvuk, jak jsme již zvyklý u Švankyho předchozích filmů. Možná je jen dobře, že je to poslední Švankmajerův film (jak on sám tvrdí), než abych se musel dočkat jeho pádu. Kdybych měl Hmyz hodnotit objektivně, musel bych dát tak dvě - tři hvězdy. Ale jako totálně posedlý fanoušek mistrové tvorby, který hodnotí každý jeho snímek plným počtem, tak musím pálit také za pět! Už jen k úctě a k celoživotní práci největšího mistra imaginace a surrealismu na světě - mistra Jana Švankmajera! Navždy u mě bude jedničkou v animátorské práci a jeho talent a osobnost zůstane naprosto nenapodobitelná a jedinečná. (27.02.2018)