V dome

Na film mě nalákal samotný obsah. Je to jeden z těch poutavých, kdy přemýšlíte, jestli to je nebo není skutečné. Jaký má Claude záměr? Jaký má záměr scénárista? Je Claude manipulátor? Nebo je profesor manipulátor? Ke konci trochu ztrácí šťávu – nebo to je moje ospalost (s filmem nijak nesouvisejkící)? Možná trochu nadhodnocuju, ale za to přemýšlení a lehké sexuální napětí. # [viděno: monitor, 5.1] # příběh **** | hudba *** | humor ** | akce - | napětí * | pustil bych si znova *** (13.01.2014)

Jen tak na úvod se musím prostě vyjádřit k uniformám. To by ani jinak nešlo. Opravdu osobně nechápu to stanovisko k zavádění uniforem. To, že všichni budou oblečeni stejně, vůbec nijak neovlivní jak se budou žáci vnímat navzájem. Ti z nižší vrstvy budou pořád uzemňováni těmi z vyšší. Naopak ti z nižší kromě svého oblečení musí ještě utratit prachy navíc za uniformu a ti z vyšší, si ji stejně můžou doplnit drahými doplňky. Naopak si myslím, že se tím utlačuje utváření osobnosti a vlastního stylu, nikoliv, že se tím naučí nějaké disciplíně a solidárnosti. Jinak hned na začátku vás chytne ta heroická hudba, jako stvořené pro nějaký postapokalyptický kraťásek. Naprosto skvěle se stupňujicí drama, kdy opravdu nevíte, jak to dopadne. Nevíte, co je pravda a co už je fikce či jeho bujná fantazie. To všudypřítomné sexuální napětí je také uchvacující a podněcuje řadu myšlenek. Bylo to čím dál tím zajímavější, třeba když už se v rámci příběhu objevil i Germais v jejich domě při jejich rozhovoru jako posluchač a kritik Clauda. Ta hudba byla prostě perfektní (ano napíšu o ní ještě jednou), taková ta, co vám nahání husí kůži, jakože teď se něco stane. A jako poslední musím zmínit, jak mě uchvacoval ten typický pohled a celkový výraz Clauda. Nevím, jak bych ho popsala, nemůžu pro něj najít to správné slovo. Takový ten hajzlíkovský, mazaný, záškodnický, vysmívající se, vypočítavý, takový ten, jakože vím, co teď chci a taky to dostanu a ty se jen koukej.... no prostě byl dokonalý. Jasných 5*. (01.03.2014)

Lišák François Ozon zase všechny dostal - profesora, jeho ženu, celou Raphovu rodinu i mě... Od prvních minut zajímavý příběh zloděje životů, který krade pro inspiraci, sám vytváří zápletky a co víc, dokáže zainteresovat nové postavy, ze čtenáře vytvořit spoluautora a jeho zvědavost změnit na voyaerskou posedlost, odkrýt skryté touhy, donutit ho udělat věci dříve nemyslitelné pro pouhé pokračování příště - tak tomu já říkám tvůrčí psaní... Škoda jen lacinějších triků mezi fiktivní a skutečnou rovinou. (11.03.2014)

Myšlenka dobrá a docela dlouhou dobu se Ozonovi dařilo držet mě v nejistotě a kde končí pravda a začíná fantazie jsem prakticky nevěděl až do konce. Dalším plusem jsou herci v čele s představitelem učitele, který pro mě byl největší hereckou hvězdou filmu. Zpracování jako takové bohužel za námětem a castingem pokulhává a vytříbené dialogy mezi kantorem a žákem střídají často nic neříkající rozhovory stalkerových obětí. Chápu, že ty obrazy ze života rodiny měly ukázat, co je to vlastně za lidi, ale podle mě se jim to příliš nepovedlo. Někde mezi tím je osobní život učitele, který střídá slabší a silnější okamžiky.Zpracování, stejně jako konec, bych si dokázal představit jinak, ale ke konci vládla spíš spokojenost, takže 60% (12.01.2015)

Film s perfektním námětem, scénářem i zpracováním, který s nadhledem, provokativností a fantazií ukazuje propojenost vztahů mezi manipulátorem (učitelem) a jeho objektem (učenlivým žákem). Kdo má navrch? A až kam to povede? Nakonec i dobře zakončené, tak můžu dát bez obav 4 hvězdy - možná příště zvednu i na 5. Moc líbilo a připomenu si to určitě ještě někdy. Doporučuji, především však těm, co si libují v intelektuálních konverzačních hrách [ PŘÍBĚH: 2 /// ATMOSFÉRA: 3 /// ORIGINALITA: 3 /// NÁLADA: 2 /// ART: 1 /// STYL: 1 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] (23.11.2015)