Réžia:
Martin FričKamera:
Jan StallichHudba:
E. F. BurianHrajú:
Vladimír Ráž, Jana Dítětová, František Kovářík, Jarmila Kurandová, Zdeněk Štěpánek, Ladislav Pešek, Jiřina Steimarová, Jaroslav Průcha, František Smolík (viac)VOD (2)
Obsahy(1)
Barevný film podle stejnojmenného románu Aloise Jiráska zpracovává známou historii vzpoury statečných Chodů, vedených Janem Sladkým Kozinou a Matějem Přibkem, proti násilnickému tyranství cizáckého šlechtice Maxmiliána Lammingera z Albenreuthu. (oficiálny text distribútora)
Videá (2)
Recenzie (62)
,,Co je to svoboda, dědečku?“ Nesmírný patos se na mě valil hned v úvodu. Bohužel zbytek stopáže tvoří velmi nudné rokování Chodů, chození sem a tam, neustálé dohady, právníci, soudy a podobné libůstky, které jsou nudné a nezajímavé. Když se konečně v závěru strhne bitva, trvá jen malou chvíli. Příšerné nářečí evidentně dělalo problémy i hercům, já jakožto divák jsem z toho měl aspoň legraci. Aspoň Miloš Kopecký si svou roli záporáka evidentně užil a bylo příjemné ho sledovat, jinak to byla socialistická bída. ()
Skoro vždy kdy naši filmaři šáhli do dějin a natočili historický film,tak skoro vždy (na 9takových ,je 1 opravdu dobrý) vznikl průměrný,s nereálnou výpravou film. A to je případ i Psohlavců, ani Fričovi se nepodařilo dílo, které by alespoň trochu bylo realistické a nazavánělo divadlem, či pohrávání si s historií. A je jedno, že vzniklo v 50tých letech a je v něm nános ideologie. ()
Pro mě příjemná adaptace A. Jiráska (nicméně hodnotím film, ne ideologickou stránku knížky - potažmo pak i filmu - psohlavci byli napsány s cílem podpořit, vyzdvihnout "chodáckou", potažmo "českou" kulturu proti té německé využívajíc nijak víc významnou revoltu na konci 18 století aby upevnili národní vědomí - celý ten příběh o úbohých Chodech a zlých měšťanů je krásným příkladem vědomého konstruktu ) s plejádou hereckých velikánů. Odvěké téma, poddaní proti pánům, David proti Goliášovi. Jo a překvapila mě minirole J. Wericha, který si tam zahrál roli jednoho z drápů. ()
"Tuten Lomikar to pěkně obrátil. My jsme žalovali a nýčko abysme se hájili..." Jářku, dobré to bulo, tuto vlastenectví mám rád. Hale nebýt Vladimíra Ráže, Miloše Nedbala, ukrutně záporného Miloše Kopeckého, velmi dobré výpravy a Bedřichem Smetanou inspirované hudby E. F. Buriana, hasi bych se tak nebavíl. ()
Je jen k pláči a k vzteku jakým způsobem soudruzi z 50. let pošlapali a zneužili české autory, s Jiráskem v čele. Když ale člověk odhlédne od tohoto nánosu, uvidí pod tím vším pořád dobrou filmařinu, opravdovou touhu dostát nesmrtelnosti předlohy. Buďme ještě rádi za Martina Friče - na to, ve které době byl film natáčen, se s tím popral víc než dobře. V méně povolaných rukou to mohlo dopadnout o moc hůř! ()
Galéria (101)
Fotka © Československý státní film
Zaujímavosti (9)
- Mnohonásobná šumavská ozvena - volanie chodských stráží "Kozinu zabili ..." natáčali v Barrandovskej vodárni, kde bola akustika taká silná, že na zvuk praskotu padajúcej lipy stačilo zlomenie dvoch tenkých drievok. (Raccoon.city)
- Jelikož film je vytvořený v komunistickém propagandistickém duchu, s filmem souvisí několik historických ironických faktů. Film vykresluje Chodováky jako mírumilovné dělníky utlačované kapitalistickou cizáckou šlechtou. Je zde například scéna, kde se Chodováci snaží zachránit svůj rodinný strom před pokácením, šlechta jej ovšem přesto dá pokácet. Scéna má v divákovi vzbudit soucit s poddanými a hněv vůči bezohledné šlechtě. Jen o pouhých 9 let později socialistický režim, který film silně ovlivňoval, začal bourat královské město Most a desítky dalších vesnic v okolí kvůli těžbě uhlí, majitele domů a pozemků vyvlastnil a nechal přestěhovat do panelových domů. Další ironií ve filmu je, když stařeček vypráví dětem o tom, co to je svoboda. V době, kdy se natáčel film, ještě pokračoval teror politických procesů, které byly mnohdy vykonstruované a jejich oběti končily v pracovních táborech nebo na popravišti. (Nick321)
- Vladimír Ráž si v jedné přestávce natáčení zlomil ruku. Se zlomenou rukou poté natočil i rvačku u lípy. (M.B)
Reklama