Reklama

Reklama

Obsahy(1)

V lete roku 1683 pred brány Viedne dorazila tristotisícová armáda Osmanskej ríše, ktorej velil veľkovezír Kara Mustafa. Začalo sa obliehanie Viedne. Osud mesta sa po úteku cisára Leopolda stáva čoraz neistejším. Ak by Viedeň padla, osmanská armáda sa ľahko dostane až k Severnému moru či pred brány Ríma. Po mnohých týždňoch obliehania dochádza v dňoch 11. – 12. septembre 1683 k rozhodujúcej bitke, v ktorej sa váhy medzi víťazstvom a porážkou niekoľkokrát preklopia. V okamihu, keď všetko speje k víťazstvu armády osmanského veľkovezíra, dorazí na bojisko poľská armáda pod vedením kráľa Jána III. Sobieskiho. Poľské husárske vojsko zvedie vražedný boj, ktorý rozhodne nielen o osude cisárskeho mesta, ale aj celej Európy. (Incantator)

(viac)

Recenzie (63)

alchac 

všetky recenzie používateľa

Muhahahahahahááááá!!! Uuuuuhuhuhuhuhu!!! Mno, takže - udělat z námětu pro velkolepou historickou řezničinu dvouhodinovou multináboženskou disputaci s jasným vítězem kříženou s Esmeraldou (akorát tady není slepá, ale hluchoněmá), to mohou spáchat opravdu jen Taliáni s Pšonky. Po hodině úmorné nudy už jsem to vlastně chtěl vypnout, nicméně pak přišel první dělostřelecký útok na hradby Vídně a já najednou věděl, že to čekání se přece jen vyplatilo. Tak intenzivní záchvat smíchu, který mi způsobily "spektakulární" a vpravdě "dechberoucí" (ono zkuste plynule dýchat s křečovitě kmitající bránicí) efekty doprovázející „mohutnou“ „kanonádu“ „úctyhodné“ turecké „těžké obléhací“ artilerie, jsem už opravdu dlouho nezažil. Matně si vzpomínám, že během této sekvence mě rovněž proletělo lebkou, že v roce natáčení patrně postihla Itálii krutá neúroda rajčat a kečup byl zatraceně drahý! A to jsem netušil, že to nejlepší teprve mělo přijít. Ve zkratce: Němci a Rakušáci = totální hovada poletující všude jako zmatené lesní včelstvo, Karel Lotrinský k tomu posera a Evžen Savojský kretén. Sobieski = mesiáš! Matička církev reprezentovaná v závěru již zcela šíleným velebníčkem = … matička církev reprezentovaná v závěru již zcela šíleným velebníčkem, takže v produkujících zemích asi super, u duševně vyrovnaného diváka příčina opětovného prodloužení života o několik minut. Zde si neodpustím drobný, avšak velmi výmluvný popis bitevního entrée: turecký protiútok – Karel Lotrinský: „Jebem na to chlapi, ústup!“ – vojáci na hradbách Vídně: „Ustupujeme, jsme ztraceni!“ – z lesa se vykymácí parta kníratých pupkáčů a snaží se vší silou nepopadat z koní – vojáci na hradbách Vídně: „Sobieski útočí, jsme zachráněni!“ K následné krátké pasáži, která snad měla být rekonstrukcí oné slavné bitvy (když už se po ní film jmenuje, bylo tvůrcům asi blbé ochudit nás o ni zcela, byť by to bylo bývalo asi lepší) již snad jen tolik, že ze způsobu šturmu polské jízdy by ochrnulo obličejové svalstvo nejspíš i štábním důstojníkům AČR. Vrchní velitel totiž vedl jízdu do útoku z kopce poměrně netradičně krokem (nutno přiznat, že s ohledem na výše zmíněné jezdecké schopnosti kavaleristů to bylo zcela namístě), přičemž sám jel naprosto geniálně v linii před husary, kvůli čemuž ti za ním jedoucí opírali hroty svých kopí o jeho záda (fakt nekecám!). Navíc jde o takového borce, že si může dovolit dlabat na nějaké konvence a fyzikální zákony a údery šavlí zasazuje až po projetí okolo soupeře do jeho zad – zkrátka geniální taktik, šermíř a fakír v jedné osobě! No a za zmínku pak zcela určitě stojí ještě závěrečná palba husarů na domnělého Kara Mustafu – z automatických pistolí, které tak byly poprvé použity právě v této bitvě. Kouzlo nechtěného u mě zafungovalo dokonale, takže za ty závěrečné Husarské humoresky dávám celé dvě. ()

verbal 

všetky recenzie používateľa

No, co vám budu povídat. Fickaně udělaný trailer sliboval historický velkofilm a já se těšil jak Polák na burzu. A on se z toho vyklubal hysterický malofilm, kde se pár tlustých pšontků sem tam projelo na koni v gumových kyrysech, několik jich dokonce spadlo a udělalo přitom "ááááá". Aspoň, že se nešetřilo na úžasně vypečených trikových scénách! Při "velkolepě" natočeném dělostřeleckém útoku na hradby Vídně si produkce dokonce mohla dovolit házet před kameru kusy pemzy a foukat do záběru kouř z cigaret! Velmi spektakulární a Karel Zeman by se měl co učit! Rymejk bych chtěl určitě vidět jako loutkový film. Jednak si myslím, že by to ty marionety herecky zvládly líp a z hořícího, papírového modelu Vídně by se mi nepochybně tajil dech, a druhak bych se u toho zajisté tolik nenasmál! ()

Reklama

MikO_NR_1909 

všetky recenzie používateľa

Na monumentálnu oslavu záchrany kresťanstva pred vpádom neúnavných moslimov veľmi útle, lacné filtráciou digitálu a nesmierne patetické. Film je určený pre konzervatívnu vetvu, ktorej v akejkoľvek forme neprekáža onen mechanický ideologický pud, nesúci jeho názov. Postavy nemajú žiaden motivátorsky pohnútok, je to zoskupené na tej asketickej báze, ktorá mi častokrát dosť vadí. I komparz, i vzťahové peripetie v stredne dlhých záberoch interiérov sú nevýrazné a zaujmú leda tak prašné a omamujúce vizuálne pomôcky, ktoré akiste stoja za nevšednosťou efektu, ktorý ale nevypovedá o kvalitách, skôr o zatarasení nedostatkov technickými vychytávkami. ()

misterz 

všetky recenzie používateľa

Prvých pár minút sľubovalo minimálne priemerný, výpravný historický film, ale čoskoro prišlo vytriezvenie. Nevadili ani tak historické bláboly, ktorých tu bolo celkom dosť, ako skôr akási hnusná karikatúra historických osôb, podpriemerné herecké výkony a slabšia výprava. K tomu ešte každá druhá veta v spojení s náboženským fanatizmom (chápem, že v tejto bitke išlo aj o náboženské otázky, ale nič sa nemá preháňať), potom je tu ešte akýsi Marek z Aviata, ktorému sa tento film podarilo premeniť na film plný zázrakov - slepí videli, hluchí počuli, vredovitým a kiahňovitým sa zase vrátila zdravá koža.... Čerešničkou na torte boli v súvislosti so samotnou bitkou odpudivé digitálne efekty, z ktorých nevedel človek či má plakať alebo len neveriacky krútiť hlavou. Celkový dojem sa teda dostal do roviny totálneho hnusu, pričom jedinou záchranou pred odpadom bolo pár krajších tónov, ktoré sem-tam vo filme odozneli. 20/100 Videné počas Challenge Tour 2015: 30 dní so svetovou kinematografiou. ()

majo25 

všetky recenzie používateľa

Povrchne spravený historický film, ktorý iba v rámcoch reflektuje historické reálie. Zápletka ala kresťanstvo versus islám ma neinteresuje, okrem toho Osmanská ríša mal množstvo pokusov skončiť s Európou, ako ju poznáme; nielen tento jediný v roku 1683. Hrá sa na niečo veľkolepé a to ho vlastne aj zráža dole. Remeselné spracovanie je slabšej kvality, čo sa prejavuje hlavne v efektoch - zabudnite na americkú či v poslednej dobe aj západoeurópsku kvalitu, dokonca aj turecký Fetih 1453 je na tom lepšie. Na druhej strane, obrazový filter veľa vecí zakryje, stredoveké mestá sú v podstate hodnoverne naanimované a akčný príbeh nenudí. ()

Galéria (29)

Zaujímavosti (3)

  • Režisér Renzo Martinelli kvůli kontroverznímu námětu film připravoval dlouhých 11 let. (AGAMENON)
  • Bitevní scény byly natáčeny v Călugăreni v Rumunsku. Na stejném místě byla 23. srpna 1595 svedena bitva, v níž valašský vládce Michal Chrabrý porazil mnohonásobně silnější osmanskou armádu vedenou Sinanem pašou. (AGAMENON)
  • Armáda Kara Mustafu Pašu nemala tristotisíc vojakov. V skutočnosti bol jej počet 138 až 170 tisíc vojakov, v ktorom sú už zarátané aj armády Tatarského Krymského chanátu a Uhorské vojsko Imricha Tököliho. Presný počet skúsených tureckých vojakov bol iba 50 tisíc, zvyšok boli neskúsení vojaci rôznych národností ako Rumuni, Moldavčania. Kara Mustafa, ako sa ukázalo neskôr, veľa vecí podcenil aj vo výbere armády. (Raccoon.city)

Reklama

Reklama