Belle

I beg your pardon? Divím se oblíbenou frází lorda Mansfielda modrému zabarvení zde... neboť u mě sklidil tento obrazem inspirovaný, historický snímek svým čistým stylem, vizuální líbivostí, krásnou hudbou i zajímavým protiotrokářským námětem velký úspěch... nemluvě o nezbytných peripetiích okolo sňatků z rozumu (či spíše z postavení a věna) i romantických vzplanutí, které sem určitě patří - zde bez austenovských kudrlinek a natěšeného švitoření, zato s podnětnými připomínkami k době konvencí a předsudků, ale zároveň i době, kdy výraz "změnit svět" ještě nebyl mrtvý... nebo směšný. Viděno v rámci Challenge Tour Special - Filmový lov, jako úkol č. 3 - film, který režíruje žena. (03.06.2015)

Belle je jedním z těch filmů, které se opírají o životy skutečných lidí z minulosti a skrze něj vyprávějí takový příběh, který je důležitý dnes. Nejsou v něm tedy důležitá fakta 1:1, ale poselství. Dido Elizabeth Belle (1761–1804) skutečně žila a dohledat také můžeme společný portrét s její sestřenkou Lady Elizabeth Finch-Hatton (1760-1825), který hraje určitou roli v tomto filmu. Přesto je výsledkem průměrný film s neskutečně špatným závěrem. Konec nemá daleko k přeslazenému kýči, bohužel. Ale to připisuju tomu, že se během pár let téma Belle naprosto vyčerpalo. Po výstavě dvojportrétu v Kenwoodu v roce 2007 vyšlo nejméně 6 knih a 7 dalších dramatizací, ať už pro film nebo divadlo. Není možné v tak krátké době jeden životopis přepisovat tolikrát, aniž by se úplně nerozmělnil. (25.03.2024)

Docela se mi to zamlouvalo, ale na 4* to nemá díky své naivitě. Všechno bylo hrozně předvídatelné a přeslazené a skončilo to až moc dobře po všech stránkách na to, aby to byla pravda. Neříkám, že chci smutné konce, ale jako kromě smrti jejího otce někde na začátku filmu jsem tam nezaznamenala nějakou větší obtíž nebo něco tragického. Na jednu stranu se chovala jako v jejím postavení, ale na druhou to někdy zase přeháněla, i když na třetí to chápu, že si chtěla vytvořit respekt náležijící k jejímu postavení, ačkoliv ji většina vnímala jinak. No prostě jo jsem z toho celá pomatená, a nevím přesně, jak na Belle zareagovat. Každopádně to byl moc příjemný a dobrý snímek, který stojí za to vidět - ale jen jednou. (04.01.2015)

Spokojenost. Od čtyřhvězdičkového hodnocení mě odrazuje snad jen fádní kamera, přeslazený závěr a - dle mého mínění - nemastné, neslané herectví Rachel Portman. Jinak se jedná o čistokrevné historické drama s výborným obsazením (Wilkinson, Watson) a několika strhujícími dialogy (rozhovor u krbu v podání zmíněné dvojice). Asantová je už teď dobrá scénáristka, pokud vypiluje ještě režisérské řemeslo, budeme se mít na co dívat. (26.08.2014)

Belle udělala Rachel Portman. Udělala ji svou kouzelnou skladatelskou hůlkou, což za celou dobu nedokázal ani jeden z těch kašparů, kteří kolem černošské kočky přešlapovali jako Sáblíková v zatáčce. Jenže precizní hudební maskování ještě není všecko a nepřesvědčí mě, že jsem viděl něco víc, než jen další serenádu na téma "jak to kdysi bylo těžké, když jste měli na každý den jiné šaty a jak to bylo ještě těžší, když jste byli černí." (Dunedin, NZ) (28.07.2014)