Indiánské léto

Po Listopadu 89 ještě nějakou dobu dobíhaly projekty roztočené a naplánované za starých poměrů, ale poté se filmový průmysl v Československu dostal do celkem zákonitých potíží. Zatímco dřív financoval filmové projekty stát a problém byl s cenzurou, rychle se ukázalo, že se ve svobodných poměrech spousta filmařů nedokáže prosadit, protože chybí možnost financování. Privatizace a vstup soukromého kapitálu sice ukázaly, že se točit bude dál, ale s hodně rozpačitými výsledky. Bolestný propad kvality české kinematografie vedl fanoušky k zoufalému očekávání lepších zítřků. Saša Gedeon svým navázáním na poetiku české nové vlny těmhle očekváním vyšel vstříc, jakkoliv si zdaleka nemyslím, že je důvod se z jeho debutu posadit na zadek, chápu pochvalné reakce. Ono ve srovnání s kousky, jako je Trhala fialky dynamitem nebo Kanárská spojka, působí Indiánské léto jako zjevení. Na druhou stranu si nemyslím, že by Gedeon dokázal styl nové vlny nějak kvalitativně rozvíjet, spíš ho jen napodobuje a zlý jazyk by mohl tvrdit, že na něm fakticky parazituje. Zatímco Černý Petr na mě působil jako výpověď o určité době a určitém prostředí, navíc s přidanou hodnotou hrátek s estetikou trapnosti, tady mám jen pocit hříčky, ze které vyčnívá nanejvýš pár půvabných dialogů mezi oběma hrdinkami. Zároveň se dá Indiánské léto považovat za určitý předěl, kde se objevily nové neokoukané herecké tváře, které určovaly trend v následujících dvou dekádách. Celkový dojem: 45 %. Otázkou je, jak bych reagoval, kdybych viděl film v době premiéry, kdy jsem byl hrdinům nepoměrně blíž věkem. Návrat idiota jsem totiž nepropásl a v 90. letech na mě hodně zapůsobil. Stálo by za to si ho zopakovat, abych poznal, jak odlišný je pohled příslušníka jiné generace... (23.07.2016)

Velice vydařený film o dospívání, který prostřednictvím několika málo symbolů a na prostoru pouhých šedesáti minut postihuje obrovské množství témat. Možná víc, než samotný Gedeon zamýšlel. První část filmu je založena hlavně na absurdně jednoduchých dialozích (-„že bychom se jako nějak citově sblížili“ -„se sbližuj, nikdo ti nebrání“ nebo -„sedni si“ -„nesednu“ -„sedni si“ -„nesednu si“ -„no tak si nesedej“), které mohl vymyslet jedině sám život nebo dostatečně talentovaný scénárista. Když však budete chvíli poslouchat debatu dvou teenagerů, zjistíte, že podobný způsob konverzace není nikterak výstřední, naopak docela přirozený. Pro druhou, lyričtější část, je charakteristická scéna s jablky, u níž nejde ani tolik o obsah samotný, jako o formu, tedy o úhly jednotlivých záběrů a jejich promyšlenou kompozici. Pokud bych měl z Indiánského léta vybrat jediný, nejdůležitější motiv, pak jakési odstřižení se od minulosti, kterému není vždy dobré napomáhat. Někdy je lepší počkat, až to přijde samo, ale pak rozhodně nezůstat u suchého konstatováni „už to přišlo“. Profesionální výkony dvou mladých hereček, ty nejjednodušší techniky snímání využívající a přitom nezvyklého stupně působivosti dosahující kamera, vtipná pointa a schopnost navodit prazvláštní atmosféru „léta imaginárních polibků“ i během mrazivé zimy, činí Indiánské léto nadmíru pozoruhodnou podívanou jak pro vnímavého diváka, tak pro teenagera, který se chce pouze dobře, ne však prostoduše pobavit. 80% Zajímavé komentáře: francis, rawen, kapibara (19.12.2006)

Se zblizuj, nikto ti nebrani. - Se zblizuju. - Se zblizuj. - Se zblizuju, ale ty se nezblizujes. - Ja se zblizuju, bud klidnej:)) Peklo prazdnych pubertlanych dialogov na dedine. Takto to muselo a urcite aj stale vyzera, niekde na vidieku pocas dlhych nudnych letnych prazdnin. Film som si zohnal hlavne kvoli scene s vanou, ale nesklamal ani zbytok. Na okraj len tak perlicka: Klara Issova mala pocas nakrucania nieco medzi 15-16 rokmi. Klobucik dole za odvahu a vykon. (09.08.2010)

Do jisté míry milé překvapení s poklidnou venkovskou atmosférou letních prázdnin. Při scénách z venkovské tancovačky (ano, tancovačky, navíc s kultovní zábavovou kapelou Brutus - žádné uřvané disco se světelnými efekty) jsem se skutečně bavil a jenom jsem litoval, že celý film nemá takový náboj. Scény z domova neměly zdaleka takový náboj (snad jen opilá Marie na autě byla k popukání) a konec víceméně vyšuměl do ztracena. Saša Gedeon se pokusil natočit hořkou Formanovsko - Passerovsko - Papouškovskou komedii ze života a (alespoň do jisté míry) mu to vyšlo. Tenhle film se divákovi nepodbízí, na nic si nehraje a ukázal, že z tehdy šestnáctilé Kláry Issové bude jednou skvělá herečka. Žádné veledílo, ale příjemná odpočinková podívaná určitě. 65%. (25.07.2012)

Bohužel si nemůžu pomoct,ale tenhle film se mi moc líbil a vlastně ...furt se mi líbí, je to takové klidné, pomalé...vlastně by se dalo říct "skutečně životní", takhle ty prázdniny prostě občas dopadnou. Klára Issová jako Klára, poloviční indiánka které "prdí gumáky" a Tatiana Vilhelmová (v jedné ze svých prvních filmových rolí) jako Marie, která donutí nebohou Kláru ostříhat se skoro dohola, jen aby se pomstila svému bývalému. Dvě sqělé herečky v rolích osamělých holek, které si k sobě nějak nemůžou najít cestu. Dialogy se pohybují (stejně jako většina rozhovorů lidí v tomhle věku) na hranici absurdního dramatu a existenciální frašky. K tomu ona nezapomenutelná scéna, kdy se Klára koupe ve vaně plné zelených jablek a písnička zábavové kapely Brutus. Nemůžu jinak, ale za čtyři. (23.04.2007)