Mi mefahed mezeev hara

No teda. Z Izraele jsem snad viděl jenom tenhle jediný film, a pokud bych měl hodnotit národ podle jeho tvorby, tak bych si o Židácích nemohl myslet nic špatného, ale vlastně ani nic dobrého. Tahle mrda je vážně neuvěřitelný mix brutální komedie s ještě brutálnějším dramatem, což se vidí opravdu málokdy. Slabší povahy to nemůžou zvládnout. 90% (02.06.2017)

Škála výrazů, která mně proběhla během projekce ksichtem, by klidně vydala na samostatnou krátkometrážní One woman show! Neuvěřitelně fungující spojení thrilleru, krimi a komedie, domazlené skvělou hudbou a slow-motion záběry, kde sice není komu vysloveně fandit, ale ani koho zatracovat, a i když se tu stojí fronta na mučení, žádná traumata si neodnáším, neboť jak známo - maniaci se bojí zase jen maniaků :-). (20.07.2014)

Izraelci překvapují svou žánrovou rozmanitostí na pomezí thrilleru a černočerné komedie. A daří se přímo skvěle! V půli sice trochu dochází dech, ale pak se zjeví taťka s letlampou a je vymalováno. Tvůrci si dokonce utahují i z Arabů a musím říct, že je to fakt prdel! Zajímavé propojení žánrů funguje a nevyznívá trapně, právě naopak. Vše ve jménu poctivé filmařiny, která parádně šlape po všech stránkách. Doufám, že tito tvůrci ještě někdy vystrčí růžky. (28.09.2018)

Revenge thriller v izraelském hávu. Slušná zápletka, umně budovaná atmosféra, podpořená parádní kompoziční hudbou a skvělé dialogy s černým humorem, přesně tam kam patří. Ovšem co posouvá film minimálně o hvězdičku výš, je skvělá režie, která chytře udržuje diváka v pozornosti po celou dobu. Netvrdím, že by mě film nějak extra strhnul, jen to do sebe všechno pěkně zapadalo a tohle drama tří postav o vyšetřování brutální vraždy malé holčičky s podtitulkem "oko za oko, zub za zub", jsem si užil někdy s pobaveným úsměvem, jindy s prsty přes oči. Tudíž moje první setkání s izraelským filmem dopadlo nad očekávání a můžu doporučit všem, co mají rádi černohumorné tarantinovské dialogy. (26.04.2015)

Hyperbolizovaná legrace. Thriller s nadsázkou. Černá komedie. Říkejte si tomu, jak chcete, ovšem jedno asi jen tak nepopřete - že je Big Bad Wolves dalším výtečným příspěvkem do tohoto výživného a mně velmi lahodícího filmového mixu (dále např. Lovci hlav nebo Ruang talok 69). Násilí je zejména v té druhé (primárně komediální) polovině, kde je ho taky nejvíc, zjemňováno a zlehčováno odbíháním od tématu (tedy mučení) - ať už mučiteli „v tom nejlepším“ volá ustaraná matka, vyruší ho zvuk minutky právě dopečeného korpusu na dort nebo se jedná o etudu s otcem a mnohé další. Vtípky jsou ovšem i slovního charakteru a například u takové debaty o všech mužských tělesných otvorech jsem regulérně vyprskl smíchy. Ale už toho radši nechám, ať z toho taky něco máte a užijete si nějaké to překvapení. Nádhera. Titulky naleznete zde. (23.01.2014)