Reklama

Reklama

Obsahy(1)

HANY drzo, s nadhľadom a s cynickým humorom zobrazuje spoločnosť, ktorej čas preteká pomedzi prsty. Aj z tohto dôvodu sa tvorcovia rozhodli vyrozprávať dej filmu v neobvyklej forme – v jednom kontinuálnom zábere.
Jiři, ktorý sa živí predajom drog, slečna, ktorá sa nedokáže rozísť s dlhoročným partnerom, pretože je jednoducho milí, básnik žijúci vo svojej romantickej ilúzii, starostlivé matky a snaživí otcovia. Ich osudy sa navzájom prepletajú, ale každý si pritom uchováva svoj vlastný svet, až kým ho nenaruší násilná pouličná vzbura.
Film HANY je generačným príbehom, aktuálnou výpoveďou mladej filmárskej generácie o súčasnej spoločnosti a mladých ľuďoch. Pod snímkou je podpísaný scenárista a režisér Michal Samir, ktorý film charakterizoval takto: „Ide o jednoduchý pohľad na ľudí, ktorí by chceli byť komplikovaní, ale nie sú. Je to taká zbesilá jazda na horskej dráhe o vášni a morálke, ale aj o pive, manželkách a ich synoch." Film s výraznou vizuálnou stránkou zachytávajúci atmosféru nočného mesta vznikol v produkcii Matěja Chlupáčka (režisér Bez dotyku), ktorý povedal: „Film zachytáva generáciu, ktorá má všetky prostriedky k tomu sa realizovať a nájsť sa, ale práve preto sa jej to darí zo všetkých generácií najmenej." (oficiálny text distribútora)

(viac)

Videá (3)

Trailer 2

Recenzie (170)

salalala 

všetky recenzie používateľa

Velmi zajímavý experiment, který má smysl. Samir ví, co chce říct a dělá to podle mého srozumitelně a zcela jasně. Jeho metoda zdánlivého točení na jeden záběr je nesmírně invenční a zejména v úvodu nabízí několik vtipných a originálních variant, jak se vrátit k místu dění - do baru. Dialogy působí dost autenticky a mám dojem, že většina sledované generace se přesně takhle "o ničem" baví a mluví tak, jak je zde zobrazeno. Zcela záměrně nemá Hany něco jako hlavní hrdiny, protože chce být jakousi generační výpovědí. Proto je těžké mluvit o něčem jako herecké výkony, protože každý je tu chvíli a nemá moc šancí se předvést. V hlavě nicméně dost utkví Jiří Kocman, který je dost výrazný a viditelně si to všechno užívá, na druhou stranu jde o postavu, s kterou bych se v normálním životě potkat asi nechtěl. Výborná je též Hana Vagnerová, která je mu přesnou a dokonalou opozicí. Celková práce s postavami je moc fajn a třeba zdánlivě nedůležitý Egon, který čte svou divadelní hru, je podle mého naprosto klíčový, protože má zřejmě být ostrým kontrastem všech přítomných a typem člověka, který v dnešní společnosti moc nezapadá. Druhá polovina už na mě působila moc "rozbředle" a neukotveně a tak nějak utahaně. Neseděl mi ani hudební doprovod, který byl ovšem vzhledem ke sledované generaci nutný. Hany ale za zhlédnutí a následnou diskuzi stojí a oceňuji ho mimo jiné i pro odvahu a nápaditost. 60% ()

Cimr 

všetky recenzie používateľa

Vzhledem k tomu, že Hany je celovečerním debutem Michala Samira, zasluhuje si poklonu za výborně zvládnutou technickou stránku. Plynulá nekonečná jízda kamery, která tu vyjede do x-tého patra a oknem šmíruje lidi při hádce, tu s hlavními protagonisty nastoupí do tramvaje.. No, ani si nechci představovat, jak po natáčení musela kameramana bolet ruka! Vše je do puntíku připravené, zinscenované jako na divadle a vytváří to zajímavou atmosféru. Tady ale bohužel chvalozpěvy končí. Hany vyznívá jako experiment, který byl natočen jen proto, aby byl natočen.. Aby si režisér něco dokázal a ne proto, že chce svým dílem něco divákům předat. Dialogy jsou prázdné a podivné - příkladem budiž třeba scéna, kde se Tomicová a Malý hádají. Je zde evidentní snaha vytvořit kultovní dialog ála Samotáři, ale bohužel to nevychází (,,Co děláš?" ,,Nic." ,,Zas to tvoje nic!" ,,Tak asi když nedělam nic, tak nedělam nic, ne? Si jdi za tim debilem Šetlíkem." ,,Hele, Šetlík není žádnej debil! Jenom jsem ti chtěl říct, že Šetlík neni debil!" ,,Je!" ,,Neni!" apod.) Jinak na to, že má Samir vystudovanou režii se zaměřením na hereckou průpravu a u tohoto snímku měl dokonce přizvaného hereckého supervizora, na to hrají herci dost špatně, křečovitě a přehnaně. Zkrátka s Hany mám podobný problém jako třeba s kapelou Nightwork - kluci z tohoto uskupení si dělají legraci ze špatné hudby, z disca, funky.. Ale tím vlastně hudebnímu trhu nepřinášejí nic jiného, než další špatnou hudbu, byť dobře technicky zahranou.. A podobně Hany je o vyprázdněnosti současné mladé generace. Je to technicky zvládnuté, jenomže když sledujeme hodinu a půl mladé lidi, jak se nudí a řeší blbosti, tak co pak může cítit divák..? ()

Reklama

patrikus 

všetky recenzie používateľa

Je obdivuhodné, že se někomu podařilo natočit něco tak náročného. Škoda je jen, že to dějově, ani herecky tolik nezaujme a film nudí až unudí. Beru to jen jako takovou filmovou zajímavost, kterou by měl každý vidět, alespoň kousek. Fandím tvůrcům k další práci, ovšem chtělo by to příště nějaký už opravdový fungující scénář. Hvězdu dávám za technologické zpracování a za píseň Michala Horáčka ♪♫ ()

Sarkastic 

všetky recenzie používateľa

„Hele zeptáme se tady mladýho zoba, ne? Ať nám řekne takovej mužskej pohled na věc, viď? Oni chlapi obecně dost hluboce cejtěj všechno, viď?“ – „Jo no, to cejtíme.“ – „Že jo?“ – „Hlavně třeba ryby.“ Hany je po delší době jeden z filmů, který se mi nejen, že špatně hodnotí, ale vůbec jakkoliv uchopuje. Dokonce se mi těžko rozhoduje, zda se mi snímek spíš líbil či ne. Styl natočení mě vcelku zaujal, „štafeta“ navazování (pomocí postav) mi přišla docela přirozená, nenásilná a zajímavá (přestože jsem posmutněl pokaždé, když se centrum dění „vyneslo“ pryč z ústředního podniku, jakkoliv byly třeba řeči štamgastů v nedaleké hospodě taky docela výživné). Nepochopil jsem však, proč tvůrci porušili avizovanou (a samozřejmě imaginární) „jednozáběrovost“, když to vlastně absolutně k ničemu nevedlo (vtěsnat do filmu další postavu, která by publikum „dostala“ zpátky do Hany, by jistě žádný problém nebyl, takže o co mělo jít?). Nejsilnější na filmu mi přišly (místy až dokonale) absurdní dialogy. Při jejich poslouchání mi dokonce ani tak moc nevadila zjevná stylizovanost (jen občas), protože to, co si nanejvýš birazní postavičky sem tam sdělovaly, mě upřímně hodně rozesmávalo (i Jirkův dlouhý monolog na cestě k zastávce překvapivě nezačal nudit). Bohužel však docházelo na hlušší místa (otec s kolem?!) a jejich korunovací byl moment, který přišel zhruba po hodině projekce. Po střetu na ulici se totiž celý film ponořil do zdánlivé anarchie, já nechápal proč, co tím chtějí tvůrci říct, a Samirův počin mě rázem přestal bavit. Cíl filmu mi tak zůstal utajen (snad nemělo být pointou toho všeho něco tak banálního, jakože si „na veřejnosti“ hrajeme na něco jiného, než ve skutečnosti jsme), a pokud jím naopak mělo být čistě pobavení (a snad i jakási satiricky zabarvená sonda do nočního života určité věkové a společenské skupiny), byla poslední dvacetiminutovka naprosto zbytečná a mimo. Ve výsledku tak hodnotím „neutrálním“ průměrem. „Jo a potom, pak asi půl hodiny bylo ticho, to asi přišel ten její táta, hele ten je taky takovej…“ – „Co?“ – „Divnej, furt na mě čumí, když tam sem. Jako ten z tý krásy americký…“ – „Spacey?“ – „Jo! Ježiš ty seš tak chytrej!“ ()

Morholt 

všetky recenzie používateľa

Proběhněte se po noční Plzni nebo Praze, nakoukněte do inťošskejch kaváren či obyčejných hospod, projděte se po parcích a tohle všechno tam uvidíte. Dokud se film odehrával v rámci obyčejného a rušného nočního života, bylo to super. Jakmile ale přišel střet násilníků a policie, šel film trošku mimo mne. Přišlo mi to trochu zbytečné a jestliže si film do té doby udržoval civilní věrohodnost, tak tady jí do určité míry ztratil. Ale převážná většina času se odehrává právě v ulicích, takže hodnotím pozitivně, na čemž mají svůj velký podíl i herci v čele s přehrávajícím Jiřím Kocmanem, který mě chvílemi bavil i lezl na nervy. A tak to asi mělo být. 70% ()

Galéria (23)

Zaujímavosti (17)

  • Film se celý natáčel v Plzni v okolí Náměstí Republiky. Filmovou kavárnou Hany je ve skutečnosti kavárna Anděl Café v Bezručově ulici 7 v Plzni, jejíž interiér byl pro účely natáčení zásadně pozměněn, např. doplněním polic s knihami. (Zdroj: CinemArt) (Martin_L)
  • Film je věnován Jitce Zvirocké, což je jedna z významných technických tvůrkyň českého filmového dabingu. (Terva)
  • Celý film se odehrává v Bezručově, Františkánské, Zbrojnické a ulici Bedřicha Smetany, v Kopeckého a Šafaříkových sadech a na náměstí Republiky v Plzni. Žádný z těchto názvů a ani jméno města samotného ale ve filmu ani jednou nezazní. (Martin_L)

Súvisiace novinky

Finále Plzeň nově udělí Zlaté ledňáčky

Finále Plzeň nově udělí Zlaté ledňáčky

21.04.2014

Světové "neformanovské" filmy kameramana Miroslava Ondříčka, téměř kompletní domácí hraná i dokumentární tvorba za poslední rok za účasti tvůrců a poprvé i výběr nových slovenských filmů, to… (viac)

Reklama

Reklama