Zámok

Nemohu byt objektivni,protoze Kafkuv Zamek je podle me jednou z nejlepsich svetovych proz, co byly kdy napsany... Haneke nastesti nic nekazi a nenici, neexperimentuje, zcela pochopil ducha predlohy a se vsi zziravou a tragickou komicnosti ho prenesl do filmu (cili porad je film vice "Kafkuv", nez "Hanekeho" - zaplatpanbuh) - hostinsky, Frida, Barnabas, pomocnici, K., i cela vesnice vypadaji skoro presne tak, jak jsem si je predstavoval a dokonce i pro Hanekeho typicky odstup je zde utlumen...cili "jen" (jako by to bylo malo !!!!) nezkazeno, i když kniha je pořád jen jedna... (19.11.2008)

To snad ani pan režisér nemyslel vážně. I když je film natočen podle knihy tak se nemusí kopírovat všechno do puntíku. Nebo jo může, ale pak to nejspíš dopadne takhle jak to dopadlo. Film je absolutně nezajímavý, děj začal v prvních minutách filmu a hned ve druhých minutách se hned vytratil a to nemluvím o celkový myšlence filmu, která zde chybí. Kladně by se daly hodnotit snad jen herecké výkony, které mě zaujali. Nikdy jsem netušil, jak film dokáže zkazit náladu, díky tomuto snímku sem se to dozvěděl. (25.01.2011)

Kafka by se asi neměl vůbec adaptovat do filmové podoby. Vše už je obsaženo v původním díle, nelze nic dodat. Haneke to sice ví a respektuje to, což je chvályhodné. Na druhou stranu, "dodává" už jenom tím, že text převádí do obrazů, postavám dává tváře...má to smysl? Asi nemá, je to boj s větrnými mlýny. Ale pokud se pokusím oprostit od Kafky, svoje kouzlo i kvalitu to má, líp to asi ani nešlo a nedá se říci, že by mi něco vyloženě těžce vadilo. Snad pojetí a herecké ztvárnění Frídy (i když přiznávám, že jsem se docela často netrpělivě ošíval a kontroloval čas, což se mi u Hanekeho stalo poprvé). Pokud se neoprostím a budu srovnávat, chybí tomu hodně - od zlověstného pnutí v pozadí až po specifický kafkovský humor...ale to jsem zase na začátku, něco se prostě na plátno převést nedá, haneke nehaneke. Velice podobně dopadl o 30 let dřív Schlöndorff se Zmatky chovance Törlesse od Musila. (19.05.2014)

Dobré, s přesnými citovanými pasážemi, hanekeovsky fragmentované. Příklad věrnosti (lze popřemýšlet, zda tomuto počinu ale zase na druhou stranu nechybí interpretace, inscenace je soustředěná přísně zase do sebe, jako Kafkův román, nevytváří vlastní autorský kosmos...). Svým pojetím film razantně dociluje efektu absolutní nejasnosti ve významu vyprávění, pocitu objektivity, neutrality, přesně podle znaků Kafkova textu. Za celý film neuvidíme jedinkrát kopec se zámeckým sídlem, ani jednou nepohlédneme vzhůru. Kamkoli před sebe, do prostoru. To je tíseň! Nelze nikam proniknout, kafkův fikční svět je zapečetěný a Haneke toto zvládá vytvořit. Uvěznění. Zámek. (13.02.2010)

Konečně jsem viděla Zámek celý, a i když se verze na malém monitoru nemůže srovnávat se zážitkem v kině, který jsem mohla mít, mé hodnocení pod pět rozhodně klesnout nemůže. Konečně jsem objevila adaptaci Kafky (tedy ne že bych po nich až tak pátrala), která vystihuje tu tísnivou atmosféru a nesnaží se "poamericku" uměle vkládat nějaké jasné kauzální vztahy a příběh. (09.10.2009)