Osmy

Dovolím si parafrázovat jednoho, zde docela aktivního, spisovatele. Kterého mám rád, byť má občas své dny natažené do dvou třetin měsíce... Napsat hanlivý komentář je řádově snazší, než v něm chválit. Pustit si hubu na špacír, fuckovat a peachovat, promočit každou nit, to s sebou nese i trošku té zábavy, co pomáhá překonat zklamání z filmu. U slovního vyjádření pocitů ohledně Osem se zanudím, nedá se svítit. Vynikající.... vše. Casting (to abych vyzdvihl i Talclíci a Stivínci), kamera, hudební podkres, Trojan, Silbersteinovo příběh, Trojan, samozřejmě neustrašená režie, Trojan a Trojan. Neubránil jsem se srovnání s dnes již kultovními a podstatně rozmáchlejšími Hřebejkovými projekty, čímž mám na mysli především Pelpendo. Tam, kde tlupa Hřebejk, Šabach, Jarchovský karikuje reálsoc až k jakési nesnesitelné lehkosti, Osmy nezklamávají. Jsou podstatně civilnější, díky čemuž i uvěřitelnější. Trojan a Strach. Podpořeni Goldsteinem. Ty bych s čistým svědomím vysílal do všelijakých soubojů o medvědy, palmy nebo osraly. Snad jsem ještě rozněžněn z právě proběhnuvších svátků Obžerství a nepokoje, ale konečně mohu napsat, že Jiřímu odpouštím jeho příležitost hráti si se Zubejdou, kterou já nikdy nedostal! (03.01.2016)

Taková to byla krásná doba...já byl malej usmrkanec, jezdil jsem na kole Pionýr (pamětníci pamatují), na bobech nebo jen tak na prdeli, četl Ábíčko a vystřihoval si ze Světa motorů obrázky formulí. Jak říkám, idylka. Koho by napadlo, že v té době pár statečných hochů plánovalo konec světa a jeden vůl se k tomu náhodou připletl? Skoro dojatě jsem zamáčkl melancholickou slzu a zavzpomínal si spolu s kámošem - fízlem na dobu, kdy nejezdila auta, nejezdilo skoro nic, na pultech obchodů bylo příjemné prázdno a rákosníci ještě zabíjeli američany v džungli. Jinak je to sračka (14.12.2014)

Dobu plnou šedi a podpisů, ovlivňující životy nejen samotného podpisovatele, dokázal Jiří Strach podchytit perfektně. Jeho jemná režie ve stylu devadesátých let vyprávějící o letech sedmdesátých mě hodně bavila. Skvělý výběr herců v lehce tuctovějším scénáři (trable s děťátkem, s bydlením plus celková zbytečná zamotanost) který se hezky rozjel, ale musel přibrzdit. Delší stopáž by mi, v tomto případě, rozhodně nevadila, některé šedivé osudy si říkaly o dokončení. Svět každodenní byrokracie, korupce, protekcí a státních perzekucí. Co člověku v tomto světě zbývá hledat? Snad jen Gräfenbergův bod. Nenucený "normální" humor i skvělé drama. (14.12.2014)

Dost depresivní téma odvyprávěno s příjemným typicky českým komediálním humorem a s herci, které prostě musíte mít rádi. Ve své podstatě vnímám tenhle film na solidní čtyři hvězdičky, ale za to, že pan Strach a všichni ostatní herci ve filmu jsou neskuteční sympaťáci přidávám ještě jednu hvězdičku navíc. Tenhle film si to prostě zaslouží. Jen mě mrzí, že nedostal větší prostor třeba formou kina. Musím totiž říct, že natočeno to bylo na absolutně profesionální úrovni, kterou jsem letos viděl snad jenom jednou, a to u Fair-Play. (15.12.2014)

Sousloví "kecy v kleci" nikdy nemělo výstižnější kontext a přiléhavější vyznění - kdyby se celý film točil jen kolem tohoto středobodu, i to by stačilo. Ale on je soustředný v každém svém bobě, otáčivý v každém momentu, osudným kolem ve všedním koloběhu člověku nebezpečného socialismu. Moc povedená výpověď. *~ (16.12.2017)