Reklama

Reklama

VOD (1)

Tento dvojdielny epos na motívy románu Thomasa Dixona The Clansman (1905) sleduje vplyv občianskej vojny na dve rodiny: Stonemanovcov na severe a Cameronovcov na juhu, pričom každá z nich stojí na inej strane konfliktu. Prvá polovica filmu sa odohráva od vypuknutia vojny po zavraždenie prezidenta Abrahama Lincolna, záverečná časť sa zaoberá chaosom v období rekonštrukcie po občianskej vojne. Režisér D. W. Griffith spôsobil revolúciu v mladom filmovom umení svojím veľkorozpočtovým a umelecky ambicióznym zobrazením rokov občianskej vojny. Tento prelomový nemý film, uvedený v roku 1915, sa stal prvým hollywoodskym trhákom. Bol to najdlhšie premietaný a najvýnosnejší film produkcie tých čias a umelecky najvyspelejší film svojej doby. Zabezpečil budúcnosť hraných filmov a akceptovanie filmu ako seriózneho média. Epos o americkej občianskej vojne (1861 - 1965) a po nej nasledujúcej ére rekonštrukcie bol dlho oceňovaný pre svoje technické a dramatické inovácie, ale aj odsudzovaný pre rasistický scenár a pozitívne zobrazenie Ku-klux-klanu (KKK). (Film Europe)

(viac)

Videá (1)

Trailer

Recenzie (109)

MM11 

všetky recenzie používateľa

Je to pech jako blázen, když je základní kámen Amerického filmu takový. Nesnášenlivý, manipulující a agresivní. Proto řádky další automaticky odvíjejte od prvotního postesknutí. Tříhodinová štreka po němých pláních USA někdy v 19. století je asi pro většinu normálních diváků něčím nepředstavitelným. Nedejte se mýlit. FIlm má sice smrtící délku, ale je plný děje a v některých momentech bývá doslova strhující. Griffith to ale dějově poněkud neustál. Po uspokojivé první třetině, která vydá hlavní karty Občanské války, se přepne do neskrývané oslavy Ku Klux Klanu. Vražda Lincolna a další aspekty jako třeba dějinné citace budí dojem oprávněných souvislostí a dílu dodávají zdání démoničnosti. Všechno ale jen do času, za jednu trefnou narážku sto xenofobních a patlaných na efekt. Oči Lilian Gish nezklamou a Griffith byl génius. V následující Intoleranci už jen zdokonalil svůj zběsilý střih, který musel soudobé diváky mást víc než labyrint. Hold génius, ale víc ode mě nedostane. ()

JohnMiller 

všetky recenzie používateľa

3 hodiny je extrémne veľa na nemí film. Ešte keď sa k tomu pridajú 2 hodiny vaty tak to má zničujúce účinky. Priznám sa pozeral som to 2 týždne. Bolo to utrpenie. A hoci to malo silnú myšlienku a strhujúci záver koniec tie 2 hodiny nevykompenzoval. Zaujalo ma tu hlavne meniaca farba bielko čierneho obrazu. Každý interiér a exteriér mal vlastný odtieň to som doteraz nikde nevidel. Na ten rok dosť zaujímavý strih. čo stojí tiež za zmienku je fakt že tu hrali aj černoši. Avšak iba vo vedľajších úlohách. Negri ktorý mali nejakú významnejšiu rolu boli nafarbení belosi. Nemám ani potuchy prečo to spravili ale bolo to tak. Za vrchol považujem nájazdy kukluxklanu.... to bola paráda. ()

Reklama

Madsbender

všetky recenzie používateľa

Nie. Jednoducho nie. Zrodenie národa si v živote celé nepozriem, stačilo mi pár ukážok, ktoré dali dokopy asi pol hodiny. Griffith je zručný režisér uplatňuje mnoho novátorských postupov, za to ho uznávam. Veľmi sa teším, kedy si pozriem jeho Intoleranciu. Ale tento inak významný film ma odpudzuje. A to mám kontroverziu rád (možno až príliš). Lenže film, v ktorom ku-klux-klan zachraňuje Ameriku pred barbarskými černochmi a žehná im k tomu Ježiš Kristus? Okrem toho pri nemom filme takmer neúnosná stopáž a ohyzdne teatrálny herci. Ďakujem, neprosím. ()

majo25 

všetky recenzie používateľa

Velkolepé, kontroverzné a nekonečne dlhé. Asi sa nemýlim, keď poviem, že sa jedná o jeden z prvých historických veľkofilmov. Za všetko hovorí ale fakt, že som dokázal prebdieť celú tú ukrutnú 3 a 1/4 hodinovú stopáž. Aj keď som mal v prvej tretine jednu slabšiu chvílku. Jeden postreh si neodpustím - prečo boli belosi natretí na čierno čiernejší ako samotní černosi? ()

Webb 

všetky recenzie používateľa

[6/10] (D. W. Griffith & Epoch) (Němý, čb. /// Produkce: D. W. Griffith /// Scénář: Frank E. Woods, D. W. Griffith podle románu The Clansman: An Historical Romance of the Ku Klux Klan, románu The Leopard´s Spots, a divadelní hry The Clansman Thomase F. Dixona Jr. /// Kamera: G. W. Bitzer /// Hudba: Joseph Carl Breil, D. W. Griffith) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE] ()

Galéria (19)

Zaujímavosti (45)

  • Zrození národa se uvádělo v největších biografech ve městech jako Los Angeles či New York a se ziskem 18 milionů amerických dolarů se film stal jedním z komerčně nejúspěšnějších filmů 20. století. (Zetwenka)
  • Promítání tehdy vyvolalo bouře v kinosálech, které měli na svědomí naštvaní běloši. [Zdroj: filmkult.refresher.cz] (Duoscop)
  • Milton Berle prohlašoval, že se jako dítě zúčastnil natáčení, ale nijak to nemohl prokázat. (Kulmon)

Reklama

Reklama