Nikde v Afrike

Pomalu plynoucí poetický snímek, kde důležitou roli hrají záběry exotické krajiny a sama příroda. Intimní herectví zúčastněných bez velké okázalosti ukazuje příběh židovské rodiny, která se sice útěkem zachránila před genocidou, ale musí se potýkat s cizí kulturou, osamělostí, chudobou a nakonec vyrovnat i s dlouhodobým odloučením. Komorní, silná záležitost. Celkový dojem 80 %. (14.08.2006)

Dlouho jsem váhal mezi čtyřmi apěti hvězdičkami, nakonec jsem se přiklonil k nižší "sazbě". K absolutnímu hodnocení ale tomuto dramatu schází jen velmi, velmi málo. Vzhledem k tomu, co nám je v posledních dvaceti letech z německé produkce nabízeno za filmy je třeba konstatovat, že Nikde v Africe drtivou většinu této tvorby převyšuje stejně, jako Empire State Building převyšuje nějakou chatrč v džungli. Zajímavý námět je působivě rozpracován do obsáhlého scénáře a s citem převyprávěn na filmové plátno. Pro nás neznámí herci ve svých rolích působí přesvědčivě, celé je to dochuceno báječnou hudbou a snímek je tak prostoupen zvláštní atmosférou. Škoda, že podobných filmových zážitků Němci netočí více. (22.03.2004)

Já si naopak myslím, že jsem viděl v minulém roce mnohem kvalitnější evropské filmy, jež by si Oscara zasloužily mnohem víc. Během těch 140 minut se stalo takové množství věcí, že kdyby měl film klasickou hodinu a půl, možná by to bylo zajímavé. Ano, odehrává se v pěkném prostředí, herci hrají přesvědčivě (zejména jsem si oblíbil domorodého kuchaře Owuora) a hudba je asi na celém filmu to nejlepší, ale nic to nezmění na tom, že jsem s hrdiny příběh příliš neprožíval, nijak mě nezasahoval a když se hlavní mužský hrdina bál o svou rodinu, nějak mi to bylo šuma fuk. Kromě zmiňované hudby jsem si oblíbil i subzápletku Owuora-Regina, jejichž loučení byla jediná emotivní scéna z celého filmu (a že tak nějak v evropské art produkci očekávám nával emocí). Dvěma slovy řečeno - docela nuda. (28.05.2003)

Nádhera. Lépe to snad ani nešlo, takovýhle příběh by šlo velice rychle a snadno pohřbít pdo pořádnou vrstvou kýče, že by jeden nevěděl, jestli se smát nebo brečet v tom nejhorším slova smyslu,vlastně stejné dilema bude divák řešit i v tomto případě, ovšem už v tom nejlepším slova smyslu. Režisérce se podařilo skloubit vše tak krásně decentně a vyrovnaně, že po shlédnutí nemám, co bych vytkla, ba naopak. Naprosto mě dostal vývoj postav a jejich růst, respektive srůstání s prostředím, přibližování se naprosto cizí kultuře a lidem a zároveň vzdalování se sobě navzájem. Tohle je tak strašně dobrá záležitost, až se člověku nechce věřit, že to vzniklo u našich západních sousedů. (05.05.2011)

Napriek dĺžke maximálne záživný film, ktorý by na prvý pohľad mohol vyzerať ako monotónna nuda. Tú možno zažíva manželka, avšak sledovanie jej chovania pre diváka je iste zaujímavé, rovnako ako výkony všetkých hercov. Link sa nevydáva cestou lacnej melodrámy, ale poskytuje pomerne realisticky pôsobiacu štúdiu toho, ako môže existovať rodina vytrhnutá zo svojho prirodzeného prostredia a žijúca v niečom značne netradičnom. Navyše, ak dostáva nie príliš utešujúce správy zo svojej domoviny... (28.03.2020)