Ja, zloduch 3

Špatná zpráva je, že Gru už hodně zfotrovatěl a důraz na idylické rodinné soužití ve filmu je až násilný. Prostě se usadil a nechce více padouchovat, na rozdíl od jedničky, kdy se téměř stejně zlotřile choval doma i ve své padoušské práci. Dobrá zpráva je, že ve trojce jsou ze všech dílů nejpovedenější akční scény. Je to dáno tím, že retro zloduch Bratt je zatím nejlepší protivník. V porovnání s nerdovským Vektorem a kolotočářským El Machem je Bratt hodně vtipný a jeho arzenál zbraní a písní z osmdesátek spolehlivě pobaví i ty, kteří onu dobu nezažili. Takže, když přetrpíte trochu přeslazené rodinné scény, odměnou vám bude akce s bublinami, zabijáckým moonwalkem Michaela Jacksona a smrtelně odpudivé ramenní vycpávky a plandavé kalhoty, což všechno využívá Bratt, aby se pomstil za svou vyhaslou slávu bývalé televizní hvězdy. ____ Scén s mimoni ubylo, ale jsou jako koření: kde se objeví, tam potěší a rozesmějí. Jejich vystoupení na talentové soutěži by si zasloužilo ještě jednou zopakovat aspoň po závěrečných titulcích. Což se nestane, protože film žádnou potitulkovou scénu nemá. Při té předtitulkové se ale dozvíte, jak Nemo přišel o svou ploutvičku. Škoda, že takových škodolibostí nebylo víc, třeba právě na úkor toho trochu otravného sbližování se rodiny. /27. 6. 2017/ (27.06.2017)

Tragédie. Animovaná nastavovaná kaše, která už dávno nemá co říci. Klidně bych dokázal žít bez vývoje Gruovi postavy, nejlepší momenty byly vždy když byl ''záporák''. Bohužel tady se projevuje to, že ne vždy stačí implementovat momentálně cool oldschool věci do filmu (viz záporák a dance fight). Největší ostuda je, že nejlepší momenty filmu jsou ty s Mimoni. (02.10.2017)

Kadence vtipů v druhém plánu je opravdu závratná, mrzí mě, že jsem určitě mnoho z nich propásl. Nejlepší je ovšem protivník Bratt, který je naprosto úchvatný. Díky němu je první skoro polovina skvělá, pak přichází Dru a jde to trochu do kopru, protože Dru je naopak tragický... Přes to všechno jsem se pobavil a to hoďky a půl v kině nelituju, uteklo nám to jako voda, malým i velkým. (29.10.2017)

Film trpí klasickým "Já padouch syndromem" - je třeba si na něj zvyknout. Na první dojem působí děsně debilně a přehnaně groteskně (ono to bylo vždy takové, ale tady se jede už dost přes závit - stejně jako debilní třetí Madagaskar). Díky tomu jde o nejslabší díl série (jdeme tedy dolů a já doufám, že žádné #4 nikdy nebude). Humor je občas povedený, ale pochopí ho jen dospělí (to samé narážky na jiné filmy). Za sebe tedy spíš rozpačité... (04.09.2017)

Tak po veľmi vlažnej (až ľadovej) dvojke som si k tretiemu pokračovaniu sadla s obavou. Avšak tentokrát na to išli režiséri trochu inak. Scenár zadali nejakým pánkom, ktorí po dejovej stránke nepriniesli do série Ja Zloduch nič nové, ale povinnosť si splnili viacmenej bez nejakej pohromy, pretože nebudete umierať nudou a po nástupe Gruovho brata Drua sa možno aj pousmejete. ;) Tvorcovia tentokrát zabodovali niečím až smiešne jednoduchým - hudobnými peckami z osemdesiatok. Ja viem, rozprávka rozhodne nie je o soundtracku - no najmenší sa zabavia tak či tak a nech mi žiaden dospelý nehovorí, že ho nepoteší (prípadne nezobudí, ale myslím že zaspať nestihne) Take On Me, Jump alebo Bad od Jacksona. A ak ani jedno z toho, tak 99 Luftballons vás už musí zlomiť. Ja som jednoducho 90 minút mala presne tú radosť, ktorú mám, keď rádio zahrá moju obľúbenú pesničku. :) A spolu s rozkošnou Agnes som nič viac nepotrebovala. A ešte Gruova múdrosť na záver... Źivot je niekedy jednoducho taký. Dúfame v jednorožca, a dostaneme kozu. (21.09.2017)