Cañada Morrison
Natural Sciences
Obsahy(1)
Minimalistický film o dívce, která hledá svou identitu a také by ráda zjistila, kdo je její otec. Matka jí to říct nechce. Dívka začne chodit za školu, a když si toho všimne její učitelka, rozhodne se jí pomoct. Obě pak společně projíždějí Argentinou a podle několika málo náznaků hledají otce dívky, která během cesty má také šanci poznat konečně sebe samotnou. (honajz)
(viac)Videá (1)
Recenzie (2)
Klasické road movie schéma v typicky argentinském podání, které neoplývá ničím vyloženě výrazným, ale svojí ústřední zápletkou umí navnadit, meziřádkovým vývinem neutrálních charakterů postav potěšit a veskrze bezbarvou, ale přesto svým způsobem kouzelnou krajinou, ve kterých žijí lidé na pokraji chudoby se svým stavem smíření zaujmout. Je to takový malý film, kde se ani samotné road movie schéma v krátké stopáži nestihne rozjet o víc mezizastávek, ale vůbec to nevadí, když vše funkčně dospěje kam má a i 2 zásadnější setkání můžou stačit pro to, aby cesta byla cílem. Vlastně to za 71 minut zvládá sice v značně malém, ale na svůj rozsah obsáhlém podání, rozehrát větší drama, než mnoho podobných delších filmů, které za delší stopáž a větší rozsah neposunou postavy výš než z jednoduché šablony. Tudíž proč ne, domů bych kvůli tomu nevolal, není to tak silné jak by mohlo být, ale vůbec se nedá říct, že by Lucchesi ve svém debutu nezvládl to, o co mu šlo. Slabé 4* ()
Mám rád tyhle malé velké filmy, ale je jich jako šafránu. Příběh v podstatě o třech, čtyřech postavách, který dodržuje dokonce jednotu času, místa a děje, založený na dokonalé charakteristice postav. Taková trochu benningovská road movie argentinskou, občas dokonce mysticky působící krajinou, ale i obyčejnými uličkami obyčejných městysů. Příběh je prostý: Dvanáctiletá holka chce najít svého otce. Až tak, že by raději umrzla při cestě na koni nebo se nabourala v autě, které neumí řídit, jen aby mohla vyrazit na cestu. Jediným vodítkem, které ale má, je štítek firmy z antény, kterou otec instaloval u nich v krajině. Jenže firma už deset let neexistuje, a dívka nezná jméno svého otce. Naštěstí se jí ujme chápavá učitelka a vezme ji na cestu, jenže nic není jednoduché a nakonec je z toho docela napínavé detektivní pátrání. Moc se mi líbila návštěva u Pumy, podobným chlápkům jsem nosil poštu a úplně jsem i cítil, jak to musí páchnout močí. A přitom je Puma sympatický člověk, jen prostě chudý a stárnoucí. To je vlastně raky fajn, film nikoho neodsuzuje, ale spíše nabízí pochopení a empatii vůči představeným postavám, což také bývá málokdy. Asi nejsilněji na mne zapůsobil záběr svářeče, jak hledí do plamenů s tabulkou v ruce a v hlavě se mu musí honit hromada myšlenek - a režisér ten film dokázal natočit tak, že i když muž mlčí, my přesně víme, jaké myšlenky se té postavě v hlavě honí. To fakt dokáže málokterý filmař. 'Jak říkám, příběhově vlastně nic moc, ale tou mírou empatie a road movie složkou a uvěřitelnou mírou naturálnosti si mne ten film získal. ---- První komentář zde. ()
Reklama