Réžia:
Philippe de ChauveronKamera:
Vincent MathiasHudba:
Marc ChouarainHrajú:
Christian Clavier, Chantal Lauby, Ary Abittan, Medi Sadoun, Frédéric Chau, Noom Diawara, Frédérique Bel, Julia Piaton, Émilie Caen, Elodie Fontan (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Claude a Marie Verneuilovi sú milovníci starého dobrého Francúzska a silne veriaci katolíci, ktorí sú vo svojom okolí váženými občanmi. V duchu konzervatívnych hodnôt vychovávali i svoje štyri dcéry. Moderná doba je však iná a tak musia postupne zniesť tri svadby, ktoré rozhodne nie sú podľa ich predstáv. Prvá dcéra si totiž vezme moslima, druhá žida a tretia sa vydá za Číňana. Jedinou nádejou na poriadnu svadbu v kostole je najmladšia dcéra, ktorá sa zamilovala do katolíka Charlesa. Má to však jeden háčik... (STV)
(viac)Videá (3)
Recenzie (837)
Film se pohybuje s lehkostí sněhobílého mráčku na blankytné obloze, je velmi politicky korektní, avšak ne tak, aby z toho člověku bylo blivno. Děj nemá smysl hlouběji analyzovat, protože slouží jen pozitivní atmosféře a humornému nádechu jako celku. Chyběly mi zde nějaké opravdu vtipné bomby, nebo alespoň bombičky, které se ve filmu, kde se do rodiny spojí arab, žid, asiat a černoch vyloženě nabízejí. Ovšem to by musel přijít ke slovu někdo jako Seth Rogen... 5/10 ()
Christian Clavier ve skvělé roli nasraného otce, kdy mu dcery domů přitáhnou muslima, Číňana, Žida a nakonec ještě černocha. No Claviera z toho může klepnout. Já s jeho postavou naprosto soucítil. :D Vidíme zde pak spoustu vtipných momentů, které vyplývají z toho, že každý ze zeťů má odlišnou kulturu. Opravdu povedená francouzská komedie. ()
Nic sem od toho nečekal a příjemně mě to překvapilo, ale tohle brutální nadhodnocování v celku obyčejných francouzkých komedií mě docela sere, ale u Qu'est-ce qu'on a fait au Bon Dieu? to není tak moc iritující jako u Intouchables.Žádný velký záchvaty smíchu se sice nekonali, ale kadence vtipných dialogů je silná a scénář je inteligentní a promyšlený.Spousta skrytých i jasných odkazů na rasismus a přistěhovalce fungovala dokonale.Je sice smutné, že za poslední roky mají největší úspěch a hlavně ve Francii komedie o přistěhovalcích, ale taková už je doba.Jak jsem řekl, nečekal jsem od toho vůbec nic a příjemně mě to překvapilo.Lehká a neškodná komedie na jeden večer.70%. ()
Napriek tomu, že táto komédia je jasne slniečkárska a chce nás priviesť k tolerancii a poznaniu, že všetko rozmanité je úžasné a že vlastne tí imigranti, islamisti, afroeurópania atď. sú vlastne všetko pohodoví ľudia, napriek tomu je to ideálna zábava. Dokonca aj pokrokovejšia než nejaká americká, keďže tam sú za utrpiteľov len potomkovia Afričanov, ale na šikmookých si nikto ani nespomenie. Jasné, nájdu sa tu aj prehnané veci, napríklad že Žid a moslim spievajú v kostole o narodení Božieho Syna, teda v reáli absolútne nemožné, ale možno aj vďaka týmto nadsádzkovým záležitostiam ide o veľmi uvoľnenú komédiu, ktorá rozosmeje a nijako nejde za hranice. Na rozosmiatie totiž používa bežný život a nie fekálie či sex. No a Christian Clavier je proste jeden špičkový herec, ale všetci mu viac než zdatne sekundovali, najmä ten černoch-otec. Najviac sa mi páčil výrok: „Každý z nás je niekedy rasista.“ Ja by som už len dodal. Niekedy aj oprávnene. ()
V rámci kardinální nekoreknosti jsem se takto vysmál naposled u této (jak jinak) francouzské taškařice, no toto provdávání je přece jen uhlazenější a méně pubertální, ale stíhá jej stejný nešvar, kterým jest v závěru docházející pohonná hmota. Za první polovinu je to krásných pět, za čítelnou romanťárnu v závěru ani ne tři. I tak se ale nebojím tuto otevřenou komedii všem doporučit, moc jsem se smál. 80% ()
Galéria (24)
Zaujímavosti (11)
- Film se natáčel hlavně v Paříži, v Seine-Saint-Denis (Montreuil a Bobigny), v Hauts-de-Seine (Rueil-Malmaison a Colombes), Val-de-Marne (Saint-Maur-des-Fossés), v Indre-et-Loire (Chinon) a také v Abidjanu na Pobřeží slonoviny. (bianci)
- Okrem mnohých miest po celom Francúzsku sa natáčalo aj na abidjanskom letisku v hlavnom meste Pobrežia Slonoviny. (MikaelSVK)
- Nápad na film sa zrodil v hlave režiséra Philippa de Chauverona pri čítaní novín. Narazil na článok, v ktorom sa uvádzalo, že vo Francúzsku je 20% manželstiev, v ktorých sú partneri rôzneho pôvodu alebo vyznania. V iných krajinách sú to sotva 3%. (kacer4)
Reklama