Kdyby byly ryby

Bída. Herecky sice asi tak o 261% lepší, než v případě štědrovečerního kousku, jehož jméno jsem zapomněl 5 minut po skončení, ale jinak běda běda. I přesto že základní zápletka nebyla vyloženě blbá, tak stejně scénář nakonec vařil z vody a byl pln pitomostí a do očí bijících hloupostí, a na to, že to byla komedie, tak tam ta koncentrace vtipných vtipů byla dost slabá, ačkoli pár jich bylo povedených. A o debilní hudbě vůbec nemluvím. Uctívači Windowsů nechť si přidají jednu hvězdu. A ti, kdo hodnotí čtyřmi a pěti hvězdami, by si měli povinně zopakovat čtyř a pěti hvězdičkové pohádky jako např. S čerty nejsou žerty, Byl jednou jeden král, Mrazík, atd.! To je totiž úplně jiný level, dámy a pánové. (26.12.2014)

Zatímco v Princezně a písaři navlékli tvůrci na dějovou kostřičku Pyšné princezny šplhání po střechách a metání kozelců při šermu (plus dvacet let nepochopitelně v močálech skrývajícího se fotříka), tady už se s klasickým scénářem nepáral vůbec nikdo. Krádež oka je jen záminkou k rozehrání nejrůznějších bizarností, kdy Plesl tak trochu imituje Preisse (S čerty nejsou žerty), a protože Liška je většinu času zavřený v hrnci, tak Taclík imituje Lišku, přičemž hlavní hrdina je (záměrně?) tou nejméně zajímavou postavou (zajímavější tam byl i holohlav Dastlík, který v Ulici představuje nesnesitelnou sbírku klišé o lidech z Moravy). Bavila mě na tom zejména představa klasické tuzemské rodiny, která z toho při sledování musela být docela vytřeštěná. (26.12.2014)

Konečně originálnější pohádka. Ano, je sice trochu přemrštěná, občasné scény zavání trapností a některé věci vám polezou na nervy (kterej pablb mohl dát do pohádky zvuky z OS Windows), ale i přes to se mi na ní koukalo mnohem lépe než na ty letošní i loňské "skvosty", kterými nás naše Čt ládovala. Sice si vypůjčuje několik pohádkových postav i zápletek odjinud, ale díky povedeným postavám, dobrým hercům, které i ty nejtrapnější scénky dokázali ustát a několika originálním nápadům je tato pohádka více než svěžím úkazem. Navíc tu máme brilantního Ondřeje Vetchého, který i namalém prostoru dokázal vykouzlit výbornou postavu zmateného krále či hlavního nepříliš výrazného tahouna Lukáše Příkazkého, který taktéž svou roli ustál bez zaváhání. Snad k nám po tomhle záblesku přijdou i další orginální a né tak přemrštěné pohádky. 6/10. (29.12.2014)

O žádné velerevoluční dílo sice nejde, každopádně snad můžeme tvrdit, že vody zasmrádlého rybníčka s názvem "česká pohádková tvorba" byly alespoň sympaticky zčeřeny. Mám ale pocit, že autorům šlo spíš o jakousi podivnou anarchistickou dekonstrukci novodobých pohádek a tak se rozhodli obrazně "zčeřit hladinu rybníka" shozením jaderné pumy. Vznikla tak ani ne pohádka, jako spíš krutopřísná komedie v pohádkových kulisách - film určený pro dospělé publikum. Jakýsi pohádkový čípek, který nám pan Prušinovský narval do příslušného otvoru, a který nejspíš nejsnáze vstřebají lidé duchem mladí. Svou cílovou skupinu (do které se počítám) určitě pobavil. Množství naprosto vynikajících, až brilantních fórů se pohybuje v ranku "požehnaně", vypravěčsky i herecky to celé funguje. Jupí! Na druhou stranu se ale nemůžu zabavit pocitu, že místy bylo přece jen trochu moc tlačeno na pilu, kterážto snaha vyústila až v humor za každou cenu. Divácky mi bylo trošku protivné, že všechny postavy permanentně hláškujou, takže je brzo takzvaně přehláškováno a ty nejlepší, vynikající hlášky zapadnou do bahna průměrných i podprůměrných kousků. To navíc znamená, že se nemusíme těšit na konkrétní postavu, která nás obšťastní kvalitním frkem, protože v téhle pohádce trousí humor zkrátka každý a pořád. Nejprotivnější hlody se sexuálním podtextem už si velectění autoři mohli vetknouti za klobouk úplně, neb to už jsme zabředli až někam k úrovni Kaměňáku. Závěrem: Protože jsem od přírody rebel, je mi tenhle "atentát na Trošku" víc než sympatický. Do základu hodnotím třemi hvězdami. A za suprovou pixie princeznu, českou Zooey "Bok" Deschanel, napařím i čtvrtou. Jsou Vánoce a na nějaký hvězdičce prdlačku sejde... (26.12.2014)

Dada i pata pohádka. Estetika trapnosti, přenesená z Okresního přeboru do pohádkového světa nadsmyslných bytostí, mi zprvu vůbec neseděla a cloumala vším konzervativním, co v sobě jako divák ukrývám, ovšem jen do doby, než jsem pochopil, že to scenáristé Alois Ditrich s Petrem Kolečkem mysleli úplně jinak a vlastně jen překlopili poetiku seriálu Čtvrtá hvězda do pohádkového světa, což spolu s režisérem Prušinovským korunovali šamanským vyvoláním Macourkovsko-Vorlíčkovského ducha. Už jsem ani nevěřil, že se to někdy stane. Produkce dětské pohádkové tvorby nejen naší veřejnoprávní televize totiž dlouhodobě stagnuje a už věky nepřišel žádný z tvůrců s ničím výrazně novým, svérázně autorským (vyjma snad Svěrákova Kukyho, což je ovšem plnohodnotný celovečerní film určený do kin) a z tohoto pohledu jsou ,,Kdyby byly ryby" vlastně doslova pohádková revoluce...anebo možná právě onen vychvalovaný návrat k Macourkovsko-Vorlíčkovským kořenům. Ryzí autorská pohádka postavená na nespoutané imaginaci a originalitě! Bojím se sice toho, kdyby se z této pohádky měl stát u dalších tvůrců trend a na režisérskou a scenáristickou stoličku by zasedl někdo méně talentovaný a imaginací obdařený, neboť už nyní šla pohádka často po hraně a humoru si zjevně užívali především herci na place při vytváření ztřeštěných hereckých kreací, protože ten ve scénáři nebyl vždy tak nosný, jak by takovýhle projekt potřeboval, ale přesto jsou ,,ryby" unikátem...a to doslova. Ulítlost na kvadrát, konina, slátanina ... ale neříkali náhodou tohle taky kdysi lidé po prvních dílech Arabely? PS: Opravdu by mne zajímalo, proč dramaturgové České televize nasadili tuhle nezřízenou pohádkovou travestii právě na Boží hod vánoční, to ji nikdo z nich dříve osobně neviděl? To ale není až tak problém samotné pohádky, že ... (26.12.2014)