Obsahy(1)
Sleep je prvním filmařským experimentem kontroverzního pop-artového umělce Andyho Warhola, který rád hledal krásu a umělecký rozměr v těch nejvšednějších věcech a tvrdil, že nejlepší umění je to, které nejvíc vydělá. Ve více jak pětihodinovém snímku zachytil "poloprofesionální" šestnáctimilimetrovou kamerou spánek svého tehdejšího milence, básnika Johna Giorna. Warhol použil záběry z několika úhlů, z nichž mnohé se opakují, navíc je uprostřed tohoto "anti-filmu" tříminutová smyčka, která běží dokola téměř dvě hodiny. (Niktorius)
(viac)Recenzie (43)
Takhle nějak si představuju potravu pro zamidrákovanýho kavárenskýho intelektuála, který pak s jím podobnými ubožáky zadumaně diskutuje o artových jinotajích a zjemnělých nuancích šestihodinovýho záběru na spícího buzeranta. Je tedy pravda, že jsem tomu dal jen pár minut, ale fakt rád bych poznal fajnšmerka, kterej to skutečně dokoukal celý. Nemám rád většinu moderních a postmoderních uměleckých experimentů, který vznikly po 2. světový válce, protože se docela dost často stírá hranice mezi umělcem, který má skutečný nadání a bláznem, kterej vyfotí svoje hovno a banda dalších pošuků ho za to prohlásí za génia. ()
Warhol je buď umělec prvé třídy a nebo naprostý cvok, který čímsi ošálil ostatní...tohle je experiment hodný 5* i když je vlastně "o ničem"...fascinující je na tom to, že to někoho vůbec napadlo to udělat a že to dojel až dokonce což jistě chtělo jistou dávku nějaké podpurné látky...buď odpad nebo 5* u mě jiná cesta neni, ale je to originální, artové a vlastně jedinečné... ()
Jeden z nejlepších artů! Plný zvratů a zajímavých vyústění. V podstatě mohu říci, že co hodinu se tam něco stane. Tedy se dočkáme minimálně pěti hlavních dějových změn. K tomu se váže mnoho podružných příběhů, tu chaoticky působících, tu epikou oplývajících. Do toho ty pády se skály! Úžasné. Průlety nad krajinou, bitva s jednorožci, vítězství, slavnostní defilé na Marsu - to vše jsou hlavní pilíře tohoto snímku. Je možné, že si v tom každý najde něco jiného, dost možná k tomu dopomůže skutečnost, že celou dobu vizuálně vnímáte jen spícího člověka. Musíte jít ale do hloubky. Do jeho mysli. Film náročný i pro ty nejdrsnější kopáče. ()
Někdo používá při své práci klece, které lze zavěsit ke stropu, či dřevěné kříže (zdravím do "perverzního" nebe Helmuta Newtona), někdo má zase úchylku na filmy, jejichž experimentálnost hraničí se slovy voyerství a demence. Mezi ně patří kupříkladu Andy Warhol, který tímto snímkem zapříčinil mnohým filmovým nadšencům mozkové disfunkce (lze rozumět i jako: prohnali si kulkou hlavu). Já nevím, hodnotit Andyho perverznosti je jako ostrakizovat bezdomovce za to, že není movitý. Prostě on si postavil hlavu (nebo si postavil něco jiného?) a zapřemýšlel. Pravdou je, že 321 minut na zjištění je dlouhá doba, ale potřeboval bych nějaký vysvětlení z hůry, které by mi pomohlo. Nebo Ibalgin na hlavu. Každopádně nápad dobrý a jako ukázka avantgardy snad ještě lepší. ()
Kdybych byl gay, dal bych 1*, možná i 2*, protože kamera tady toho chlapa postupně zachycuje celého + navíc on spí nahý (hodně vzdáleně by tu bylo možné i přirovnání k filmu Fly od Yoko Ono, ale fakt jenom vzdáleně), jenže já gay nejsem a tak nevím, co na tomhle pětihodinovém "antifilmu" mám hodnotit. Co tím vším vůbec Warhol chtěl říct? Že filmový čas funguje úplně jinak, než reálný čas? No dobře, i tak si myslím, že pět hodin na to je fakt až moc. Odpad! ()
Galéria (1)
Zaujímavosti (1)
- Andy Warhol prohlásil: „V letech 1965-1967 jsem spal jenom tak 2-3 hodiny denně, ale potkával jsem se s lidmi, co nespali celé noci a v kuse vykládali věci jako: ‚Načítám devátej den a je to skvostný!“. Když jsem sledoval, jak jsou všichni pořád vzhůru, napadlo mě, že spánek se stává překonanou záležitostí, a rozhodl jsem se, že bych měl raději co nejdřív někoho natočit, jak spí.“ [Zdroj: Andy Warhol, Pat Hackett: Popismus - Šedesátá léta očima Andyho Warhola] (theSaint)
Reklama