Malý Pán

V téměř prázdném kině jsem si podivnost jménem Malý pán užil ze všech nejvíc, byť můj šestiletý syn, který návštěvu kina spískal, se také bavil. Z Krobotova Datla jsem málem spadl ze židle. Film v podstatě není pro děti, resp. jen tím, že v něm hrají loutky, hlavní poselství filmu je podáno hodně polopatě a životnost a tupá zarputilost postavy Drzého zmetka přesahuje fyzikální hranice. Za mne velká spokojenost, jen mám pochybnosti, zda si tato až cimrmanovská pohádka najde publikum. Pár uchyláčků jako já to nezachrání. (01.06.2015)

Po výtvarné stránce to je pěkné provedené. Z animace je cítit tvůrčí radost a tehdence si skutečně vyhrát. A já sám musím uznat, že se nato vážně pěkně kouká. Obsahová stránka zůstala ale malinko podceněná. Vadili mi dialogy, které byli tak blbé až byli vlastně vtipné. Jestli to byl tvůrčí záměr, tak se povedl, ale i přesto to prostě trhá uši. Samotný příběh ale není zanedbatelný, i když jeho myšlenka se dá jednoduše poznat, už velmi brzo. Za pochvalu stojí také zábavný záporák dabovaný Liškou a chytlavá hudba Milana Caise. (27.10.2017)

Naprostý skvost, alespoň pro mě - v každé scéně je něco, co mě pobavilo, nebo minimálně zaujalo, od zajímavých loutek, přes dabing (Rašilov a Liška si nahrávání nejspíš dost užili) až po vypiplané dialogy, které jsou nádherně srozumitelné, ale přesto trochu mimozní. A když tam není nic z toho, tak je tam alespoň velmi roztomilá larva. Docela by mě zajímalo, jak film působí na děti, protože má vážně hrozně originální atmosféru (kdyby ta atmosféra byla zvíře, tak je to přítulná vesnická kočka). Jako lesní road movie pro mě funguje víc, než třebas loutkově spřízněné hledání Kukyho. PS: pokud si někdo stěžuje u pohádky na to, že je odhadnutelná pointa filmu, tak je to blb (11.11.2017)

„Musíš sem dojít ve skutečnosti, ve snu to neplatí!“ Z těch 2 jazykových verzí jsem viděl českou. A jsem tomu tuze rád. Asi nejvíc mě bavil Liškův Zmetek, ale fajn byl i např. Krobotův samotářský Datel či Táborského Promodral, z dam to byla třeba Rybabice Bydžovské. Loutky byly jako živé, moc se mi líbilo prostředí lesa společně se všemi těmi různými nástroji a serepetičkami. Byla z toho cítit láska k řemeslu a také velká nápaditost. Bavila mě atmosféra filmu a sem tam i nějaká ta povedenější hláška či dialog, ačkoliv je nutné si přiznat, že některé trošku dřely. Co ovšem film malinko sráží je příběh. A tady je pak potíž i s cílovou skupinou. Pokud jí mají být děti, je ve filmu řada prvků, které mi pro ně moc nesedí a vybočují z žánru. Pro dospělé publikum, je příběh zase poněkud naivní, nepříliš fungující a v každém případě místy lehounce nudící. Ale i přes tyto drobné výtky jsem si film z jeho převážné části užil, tudíž končím s hodnocením na slušných 4*. „A jak se cítíš?“ - „No skvěle. Jenom…jenom se ze mě stal kluk, no.“ (09.12.2017)

Nečekaně zábavný dobrodružný loutkový film, ve kterém si svoje najdou jak děti, tak dospělí. Je důkazem, že v moderní době všudypřítomné elektroniky má i tento formát své místo. Malý pán totiž strčí svou atmosférou do kapsy kdejakou tuzemskou pohádku posledních dekád. Klobouk dolu před tvůrci, že do takového projektu šli. (13.05.2015)