Farba víťazstva

Těch filmů o barevných sportovcích (a nejen sportovcích), kteří se dokázali prosadit navzdory rasové segregaci, už bylo mraky a ještě jich mraky bude a Race je v tom pytli podobně laděných snímků někde veprostřed. Ničím neuráží, ale ani ničím nevyniká. Ovšem ona je otázka, jestli se dá v téhle šablonovité tématice přijít s něčím novým, což je tak trochu paradox, protože Jesse Owens byl vlastně ten první. V první části filmu mě nejvíc bavily pasáže, které se netýkaly přímo Owense. Jednání v zákulisí amerického olympijského výboru, návštěva amerického emisara v Třetí říši a dohadování podmínek, za jakých by američtí atleti přijeli, to bylo fajn. Owensův příběh byl klasickým sportovním klišé, které sice nebylo špatně natočené, ale nijak mě neoslovilo. Samotné olympijské hry se celkem podařily, ačkoliv i tady to místy hodně smrdělo kýčem. Herecky celkem fajn, akorát ani tady se nepodařilo najít toho správného Goebbelse. 60% (24.05.2016)

Netuším, jestli to bylo záměrem filmu, ale podařilo se mu ukázat kazy všech stran, takže tak nějak cítíte, že v těch dějinách není nikdo dokonalý a není nikdo naprostý hajzl. Snad až na Goebbelse. Každý má svoje chyby, ale přece jen tu něco krásně vyniká. Sportovní duch, přátelství a naděje. Nemůžu jinak, tenhle film mě dostal. A přiznám se, že s Leni bych se chtěl setkat. (20.05.2016)

Načančaná dobová atmosféra mě nadchla, ale bohužel se to dost vleče a těch dilemat jestli má, nebo nemá závodit bylo moc. Druhá půlka na olympiádě je rozhodně lepší. Nacistická monumentálnost funguje a bavil mě ten Goebbels. Šla z něj mrazivost. Kontrasty mezi rasismem v Německu a Americe nebyly špatně podané, ale bohužel je ten film moc dlouhý a používá všechny propriety cukrkandlového životopisného filmu. (12.03.2017)

Race je filmom, ktorý dovolím si smelo tvrdiť ma milo prekvapil. Napriek tomu, že životopisné príbehy mám veľmi rada, narážam na ne vo väčšine prípadov na rovnaký problém, ktorý som už vo svojich komentároch niekoľkokrát spomínala. Životný príbeh Jesseho Owensa a jeho spracovanie v tomto filme je tiež typickým príkladom vypreparovaného príbehu (rozumej: na povrchu pôvodný vo vnútri však prázdny a bez života). To čo tento film v mojich očiach dvíha z fádnej priemernosti, je všetko to ostatné okolo Jesseho príbehu. Veľmi kvalitné vykreslenie vtedajšej politickej situácie. A to nielen čachrov vo vnútri amerického olympijského výboru, ale aj na strane nacistického Nemecka. Vidno, že film nie je americkým produktom vlastenectva. Vo výsledku teda veľmi zaujímavý pohľad na Olympijské hry v Berlíne 1936. (26.05.2016)

Přišlo mi to hodně jakože "velkolepé" - snažili se z toho udělat něco, co se mi ale moc nelíbilo a rozhodně se mi nelíbil ten "styl", jak se snažili klást důraz na to - černoch - nacisti - Goebbels a přísný výraz. Je to jako ve výsledku dobré téma - určitým způsobem v tu dobu pro nacisty dost potupné, ale styl, jakým to bylo natočené mi prostě nevyhovoval. Překvapil mě Sudeikis, který mi připomínal Kevina Costnera a jednoho, u kterého si teď už hodinu nemůžu vzpomenout na jméno :D :D Ale prostě mě to překvapilo v tom, že mi Sudeikis přišel takový "dospělý" a působil na mě hodně vyzrále :) :) :) Ale jinak to bylo takovéto, co si pustíte o víkendu na ČT1 či ČT2 a příjemně si u toho odpočinete...:) Nic víc :) (24.03.2017)