Ronja, dcéra lúpežníka

Dospělák musí občas přetrpět, že s ohledem na dětské vnímání je to kapku rozvláčnější a některé emoční výlevy jsou místy moc hysterické, ale na druhou stranu je to chvílema i docela napínavé.. Např. scéna větrnice a Ronji zapadlé ve sněhu, má snad až potenciál na tvorbu malého dětského traumátka .. Jako celek je to funkční a poučná story o přátelství, pýše, koloběhu života, atd.. Za mě, hodně povedený.. (18.07.2021)

Krásný, mimořádně povedený seriál, který dělá předloze čest a zachovává její kouzlo. Nezřídka je poměrně doslovný. Úskalí a důvod, proč nemá takovou odezvu, jakou by mohl mít, vidím ve odvážném konceptu. Jednotlivé díly nejsou příliš dějové, nemají výrazný příběhový oblouk, často jen ztvárňují určité obrazy a scény z knihy. Seriál tudíž stojí spíše na postavách a lyrice a drobných střípcích a epizodkách - ostatně podobně jako kniha. Mě naprosto dostává geniální postava Mattise, který je ztvárněný opravdu brilantně (včetně skvělého českého dabingu), ale i celkový vizuál a klidné ladění seriálu. (05.03.2021)

Tenhle kousek je očividně určený pro děti, ale věřím, že se může líbit i dospělým. První dvojdíl je opravdu moc pěkný a pohádkový. Veliteli party loupežníků se narodí dcerka a všichni členové družiny se nad ní rozplývají a starají se o ni. V dalším díle stačí malá Ronja rychle vyrůst a sama se vydává do lesa vstříc novým dobrodružstvím. Ve výsledku to znamená, že většina epizod je věnována pohledům na krajinu a přírodu a na to, jak v nich hlavní hrdinka dovádí za zvuku svého zvonivého smíchu. 6 epizod stačilo. 6/10 (24.11.2014)

už několik víkendů se na to díváme, překvapivé je, že děti to zas tolik nebere, ale moje sestra vždy zavelí, že si pustíme další dil Ronji a ja vždy vzpomínám, že tohle bývala jedna z mých nejoblibenejších dětských knížek. SAmotný seriál je takové milé pohlazení a návrat od minulosti, protože animace jsou jak z 80. let,ale má to své kouzlo. Kouzlo pohádek, které se tak líně táhly a vy jste prostě na chvíli zpomalili. (10.06.2020)

Můj bóže, to je zdlouhavý a nekonečný, že se to v tom nedělním studiu kamarád nedá vydržet. Ty dlouhé pohledy do očí a při rozčilení, to zbytečné pobíhání po lese.....zlaté původní filmové zpracování. A po dlouhodobé nudě najednou přijdou hrůzní skřítci Šedivíci a dítě se mi z nich rozeřve strachy a uteče do ložnice pod peřinu. A teď jsem nedobrovolně odkoukala další díly. Jedno se Japoncům nedá upřít. Geniálně zazdili i ten poslední zbytek severské atmosféry, která z knihy i z filmového zpracování vyzařovala a navíc, jsou skuteční mistři v natahování nic na neúnosnou míru. To, čemu je ve filmu věnováno 20 vteřin, např. smích nebo rozčilení Matyse, dokážou autoři natáhnout na jeden celý díl. (21.10.2018)