Most pri Remagene

Film jsem viděl několikrát a v kontextu americké produkce z této kategorie je řekněme komornější.Neříkám průměrný, spíše mírně nad.Je to obvyklé schéma formálních a neformálních vztahů v bojové jednotce, které se tu a tam dostávají do konfliktu.Je tu také poukaz na obvyklé a přece tak zvrácené projevy nacismu.Dobře zachycená jedna z posledních akcí obrany říše, jedna z řady akcí Američanů při cestě za vítězstvím.Lidské ZOO jak na americké, tak na německé straně je výborně prokreslené.Není tu ani stopa po klišé.Vše promícháno tlakem americké armády a zmatky wehrmachtu, které ústí do popravy Vaughnovy postavy jako symbolu konce zla války, která však nepostrádá lidskost a racionální uvažování. Bohužel, či bohudík pozdě.Lidsky vlídné typy Hartmana a jeho kamarádů v dresu jsou dobrým protipólem na druhé straně barikády.Jak už to ironie někdy určí, pár dnů po osvobození se most zřítil sám do Rýna.No a exteriéry v Davli a ve starém Mostu, které dobře posloužily a vešly ve filmových obrazech do dějin jsou jen okrajovým mementem.Slušný film. (21.08.2013)

Ve spoustě ohledech je tenhle komornější přístup k násilnickým scénám (žádné stopy po kulkách, po výbuchu jsou všichni v jednom kuse) lepší, poskytuje nám oddych od těch identických, válečných filmů, kterým by se, pokud by se neobjevil alespoň jeden záběr na utrhnutou nohu či americkou vlajku, pomalu ani tak nedalo říkat. Dostane se nám lehce průměrných výkonů, leda Robert Vaugh je na tom coby záporák o něco lépe. Pěkná hudba, která nikdy nesmí chybět, jinak si snímek koleduje o problém, spolu s povedenou kamerou a jednotlivými, detailními záběry na různé přestřelky a výbuchy granátů, z Mostu u Remagenu dělá výjimečné dílo. Rozhodně i dnes ohromí svou realističností. 80%. (29.01.2012)

Americký válečný film, na kterém je nejlepší i nejhorší, že nemá čím překvapit. Nanejvýš tou okázalou kamerou, která s oblibou zabírá objekty z velké dálky, aby na ně pak mohla několik vteřin najíždět. Herci jsou buď prkenní nebo křečovití a jak už to u válečných filmů bývá, nejlepší výkon podává padouch, zde v podání Roberta Vaughna. Není tu žádná krev, zato spousta keců před každou akcí. Vojáci ukázkově padají k zemi jako mávnutím kouzelného proutku, celé je to takové lehce přiblblé, melodramatické akční dobrodružství, kterému dám pacifistické tři hvězdičky jenom za tanky (nemám rád věci, které létají a plují) a znovuprobuzenou touhu zahrát si Call of Duty. ;-) 65% Zajímavé komentáře: Pohrobek, efko (16.09.2007)

Tento film na mě udělal velice dobrý dojem. Osobně ho řadím mezi pomyslnou plejádu nejlepších válečných filmů všech dob. Každého fandu válečných filmů Most u Remagenu určitě zaujme velice dobrým scénářem, ve kterém se střídají akční scény se scénami komornějšími (na válečný film...), které jsou ale zase důležité pro děj. Také je zde výstižně ukázáno, co všechno dokáže špatné velení, rovněž je tu ale i ukázána zoufalá situace Německa na konci války a jeho předsmrtná křeč, kdy "kopalo kolem sebe"... Film měl i velmi dobrou režii, která se postarala o spád i mírné napětí v celém filmu. Herci hráli všichni více než dobře, ale netroufám si je nějakým způsobem seřazovat. Snad jedině Robert Vaughn by si zasloužil za svůj výkon mimořádnou pochvalu (hlavně za dokonalý výkon na konci filmu...). Most u Remagenu je jednoduše filmem, který by, podle mého, měl vidět každý, koho válečné filmy zajímají, ale vřele ho doporučuji i těm, kteří se mezi fandy válečných filmů neřadí. A ještě něco na závěr: To že se film natáčel u nás ví mnoho lidí. To, že tam hráli čeští herci také, ale nejsem si jistý, jestli víte, že o většinu komparzu (např. vlak se zraněnými něm. vojáky na začátku filmu) se postarali čeští studenti (vím to od táty...)! (27.05.2005)

Film kloubící v sobě typické prvky válečných filmů své doby, tedy účast hvězd, celkem realistické vyznění a slušnou výpravu s komornějšími prvky dramatu několika postav. Dobře natočené (na svou dobu velmi dynamická kamera) a zahrané (zvlášť Robert Vaughn), navíc v našich lokalitách s přispěním českých filmařů i herců. Skvělá Bernsteinova hudba. Ve filmu se podíváme na situaci Německa v březnu 1945 z obou stran, což přispívá k dobrému dojmu z filmu, který nijak jednoznačně nerozděluje lidi na dobré a špatné podle příslušnosti k té které straně. Ve filmu chybí jakýkoli patos, americké vlajky, velkohubé hrdinství, naopak nechybí ironie, vojáci neumírají s hrdinskými výkřiky, jsou unavení, klejí, okrádají padlé, odmítají poslouchat nařvané velitele. Vůbec je přístup k oběma stranám vyvážený, ani Němci (civilisté i vojáci) nejsou prvoplánové zrůdy, ale lidé, dokonce jsou schopni odvážných činů. Kéž by dnešní technicky precizní filmy dokázaly nabrat alespoň trochu realističnosti atmosféry tohoto filmu, který osobně řadím mezi nejlepší západní válečné filmy vůbec. (13.01.2006)