Ja milujem, ty miluješ

Z pěti celovečerních Hanákových hraných filmů Ja milujem, ty miluješ poněkud vybočuje. Už je pryč nová vlna z 322, stejně tak je passé semidokumentární přístup z Růžových snů. A ryze ženská téma Tiché radosti a Súkromných životů měla teprve přijít. Pouze zájem o člověka zůstal. (12.11.2021)

Slovenské silně realistické, ba naturalistické drama se značnou dávkou syrové autentičnosti, které zobrazuje socialistickou společnost a dobu reálného socialismu takovou, jaká skutečně byla (proto také směřoval místo na plátna kin do trezoru)...tedy dobu pochmurnou a bezvýchodnou... Tohle je skutečná oslava vítězství dělnické třídy...lidí v době bezčasí údajné beztřídní společnosti...tak vypadal socialismus...jen v málokterém našem filmu proteklo tolik alkoholu... Silně pesimisticky laděné drama o životě průměrných malých lidí, které spojuje maloměstské nádraží, kde všichni pracují, jejichž malost není myšlena ve smyslu fyzického vzrůstu (vyjma hlavní postavy), ale ve smyslu společenského významu. Přiznávám se ale, že jsem nebyl schopen tento film pobrat, filmová řeč Dušana Hanáka mne příliš mnoho neoslovila... Přesto přesně vím, co chtěl divákovi sdělit. (04.06.2008)

Vůbec jsem nečekal, že by mě mohl takový víceméně jednoduchý romantický příběh až tak moc sednout. Tady se to ale fakt povedlo, jelikož se Hanákovi povedlo vše podat tak povedeným způsobem, že to na mě nepůsobilo přehnaně, ale naopak uvěřitelně a dokázalo to u mě vyvolat silný zájem snad o všechny postavy. Navíc i ten děj se tu zajímavě vyvíjí, je to skvěle natočené (a občas i mírně poeticky) a má to podmanivou atmosféru, ale ta realističnost děje a postav se mi na tom fakt líbí ze všeho nejvíc. To je pak radost sledovat, i když je to celé docela depka - ale přesně taková depka, která není uměle vykonstruovaná a člověk jí věří. To pak (aspoň na mě) má ten správný dopad a sílu a to mám na těchto dramatech nejradši. A Ja milujem, ty miluješ je pro mě určitě jedno z těch dost povedených. Ne bezchybných, pár mínusů v tom vidím a taky mi chvilku trvalo, než jsem se do toho dostal, ale pak mě to postupně poměrně dost dostalo, Hanák u mě opět zabodoval. Silné 4* (25.09.2021)

Milovať a byť milovaný chce aj obyčajný socialistický človek Pišta, ktorý je malý a zavalitý, napohľad čistý Švejk. Len ten skvelý hlas, ktorý mu prepožičal Leopold Haverl, mu vylepšoval imidž. Jeho príbehy s najlepším kamarátom Vincom, nadsamcom, čo mohol mať každú ženu, sú akýmsi zvláštnym ekvivalentom dnešných tínedžerských komédií. Len tu je to v konečnom dôsledku o niečo vážnejšie, s alkoholom, Alzheimerom, a celkovou obyčajnosťou, ktorá ide pod kožu. O tej obyčajnosti zobrazeného života svedčí aj obsadenie menej známych nevýrazných hercov, pričom najkrajšou ženou vo filme je (pri všetkej úcte k hereckému umeniu) Iva Janžurová. Jej slovensko-český rečový prejav bol zaujímavo zvolený, keď v pokoji hovorila po slovensky a v rozčúlení prechádzala do češtiny. Slabšie štyri hviezdy za mimoriadny, aj keď nie vyložene príjemný zážitok. –––– Keď nemá pekné nohy, pochváľ jej vlasy. –––– Keď ja poviem hotovo, potom bude hotovo! –––– Spýtaš sa jej, či sem často chodí. Rozumieš? Pochváliš ju, že dobre tancuje. Alebo povieš niečo po taliansky. Musíš klamať telom. –––– Čo ja môžem s takouto postavou? Vyjdem niekde, ani si ma nevšimnú. Nulový človek. (19.06.2017)

Prapodivný slovenský film s českými herci. Milada Ježková a Marie Motlová jsou výborné, ale Iva Janžurová sem jakoby nepatři. Na druhou stranu to byl asi záměr, protože mluví jednou česky a jednou slovensky a je tu za sexbombu odjinud, takže vlastně proč ne? :-) Představitel hlavní role je dokonalý, ale ani přes normalizační marasmus a bezvýchodnost jsem mu prostěl nedokázal fandit. Ještě mě zaujala Věra Bílá v husté roli empatické cikánky - to jinde neuvidíte. (08.01.2013)