Ornitológ

Další, původní a zajímavý materiál, ke studiu, ale hlavně k uchopení a možnému pochopení křesťanského mýtu označovaného jako "Pokušení svatého Antonína". João Pedro Rodrigues jej řeší příběhem mladého a sympatického ornitologa, jehož původní cíl cesty je zastřen "vyšším" cílem (který si postupně také začíná uvědomovat): definitivním odmítnutím veškerých svodů a pokušení, a tím se vlastně stát Antonínem, tj. svobodným člověkem. Proto je jeho cesta konfrontována řadou vesměs snadno pochopitelných "pokušitelských" symbolů, které sice nijak nevynikají nad stávající ikonografické zobrazení od Hieronyma Bosche, přes Feliciena Ropse, po Salvadora Dalího, ale jsou uvedeny decentně a divácky zajímavě. Kromě toho je Rodriguesův film navýsost aktuální, protože problém "Pokušení", se jím stává vždy v období rozpadu stávajících hodnot, neboť odmítnutí nových neprověřených fetišů, brutálně se prosazujících ve všech životních sférách, je vždy spojeno s fyzickým a psychickým strádáním, ostrakismem a pochybnostmi o sobě samém. Pozn. 1: Svatý Atanáš, posmrtný životopisec Antonínův formuluje podstatu "pokušení" takto: „A jaké myšlenky v nás nacházejí, takové přízraky nám představují. Protože jestliže zjistí, že se bojíme a jsme zarmouceni, ihned nás napadají jako lupiči, kteří našli nechráněné místo. A o čem sami u sebe přemýšlíme, to nám předvedou ve velkém světle. Pokud vidí, že jsme vyděšeni a máme strach, tím více jej upevňují přeludy a vidinami.“ Pozn. 2: A co má Portugalsko s Antonínem společného - od poloviny 16. století se Pokušení svatého Antonína od Hieronyma Bosche nachází ve sbírkách Musea Nacional de Arte Antiga v Lisabonu. (07.04.2018)

Ok, nejspíš to je inspirované životem svatého Antonína Paduánského, sice o něm vím strašně málo a po tomhle filmu nejsem o moc moudřejší, ale dobrá, beru, přece jenom, jestli z Deníků Andreje Tarkovského dobře pamatuji, tak kdyby Tarkovskij neumřel, tak by jeho další film byl právě o svatém Antonínovi. Ale tohle se tváří strašně meditativně, pravda je však taková, že tu jde o to, že tu hlavní hrdina na dlouhé cestě poznává sám sebe a mění se v lepšího. To samo o sobě nezní vůbec špatně, jenže ona z toho je ve finále gay romance. Ok, to by se pořád ještě dalo překousnout, jenže mě, jakožto heterosexuála celkem iritovalo, že tu hlavní hrdina pobíhá celý film polonahý a úplně zbytečně. A hlavně ten film je tak, ale tak strašně utahaný a nudný, že to snad ani není možné. Přírodu to má sice hezkou, kamera je úchvatná, ale že by to celé byl fascinující zážitek, to fakt ne, já se u toho hodně nudil. Navíc u nějakých scén mám dojem, že se autor chtěl vybít ze svých obsesí. A já tak nějak nechápu, co by mě na tom mělo bavit. A že by to bylo nějak křesťanské, to ne (nepamatuju si, že by tu za celý film padlo slovo o Bohu), spíš tu jen je, vlastně úplně zbytečně, tohle sebepoznání jednoho gaye by si vystačilo i bez svatého Antonína a vypadalo by to úplně stejně. 2* (11.04.2019)

S nemým úžasom som čumel, akou cestou a akými zvratmi sa film uberá. Normálne mi padala sánka v jednom kuse. Aj som chcel dať plný počet, ale občas ma film nudil. Dobré sú komenty niektorých užívateľov, ktoré som si na konci filmu prečítal a dosť mi osvetlili jeho podstatu. Moje hodnotenie je však nezávislé na týchto komentoch. (01.08.2018)

Nemám potíž pochopit, ba ani potícit, jak tu dílo osvobozuje autora, ale nejsem dostatečně voyeristicky založená, abych v tom nacházela zálibu. To není film, ale čistě osobní psychoterapie, která navíc nepomáhá autorovi učinit ze svého světa krok ven, směrem k ostatním a ke vzájemně vnímavé komunikaci. Možná už ho nebudou tolik trýznit některé obsese, ale nadále zůstává uzavřený ve svém autistickém vesmíru, kam nevnímaná necítím zájem nahlížet. Film sám není perverzní, chráněný aurou nevinnosti prostoduchých, ale záliba v jeho sledování by mohla být. *~~ (07.11.2016)

Podobenství vycházející z Bible a příběhů svatých je proložené působivými obrazy přírody. Cesta přes překážky je zdlouhavá, a tak by ani divák neměl spěchat. Řada symbolů a odkazů může být přehlédnuta, některé vyloženy jinak a jiné osloví diváka okamžitě. Výr, orel, holubice. Co pták, to symbol. A o černé čápy nakonec vůbec nejde. Putování, ohrožení, pochyby, setkání, láska, smrt, cesta, hledání. Ryby. Jelen. Amazonky. Vzpomínka na Ježíše. Nevěřící. Jsou věci, kterým netřeba věřit, stačí je přijmout. Pohanství splývající s křesťanstvím. Příroda. (23.11.2018)