Môj sused Totoro

Rodinná pohádka je možná více než jiné Mijazakiho filmy cílena na dětské publikum, ale rozhodně není horší než jeho dospělejší filmy. Nehledě na spoustu drobných detailů a propracovaný příběh. Sice jsem se Mijazakiho tvorbou propracovával od nejnovějších filmů zpět do historie, ale to mi nebrání smeknout ani před jeho staršími snímky. (19.10.2014)

Jeden z nejznámějších tvůrců anime Hajao Mijazaki za léta natočil spousty velmi kvalitních animovaných filmů. Princezna Mononoke, Cesta do fantazie, Zámek v oblacích.... Mijazakiho filmy většinou představili kreativní a půvabné světy, které představili spousty ikonických postaviček. Jednou z těch největších (a dost možná i největší) je poté rozhodně duch Totoro, titulní hrdina dalšího slavného Mijazakiho animáku Můj soused Totoro. A právě ten patří mezi největší Mijazakiho pecky.   Mijazakiho mistrovské dílo z roku 1988 představilo jednoho z nejroztomilejších a nejsympatičtějších animovaných hrdinů všech dob. Jde o neskutečně hřejivé a milé dílo, které předvádí fantastické dobrodružství, které sice cílí spíše na dětské publikum, rozhodně to ovšem neznamená, že by pro starší diváky existovala nepřekonatelná bariéra. I díky tomu ve finále vznikl vrchol japonské kinematografie s nádherným příběhem, vtahující animací a neskutečně sympatickým hrdinou s neodolatelným úsměvem.   Poctivě ručně animovaná práce, která pocitově neskutečně rezonuje. V příběhu mého souseda Totora absentuje jakýkoliv záporák či nebezpečná hrozba, celý příběh je složen ze zkoumání pozoruhodného světa. Je to zábavné, v jistých momentech smutné a v součtu různými pocity bohaté. Mijazakiho představivost je neskutečná, už zde se navíc projevuje jeho schopnost do fantasy světů přivádět jistá poučení a krom půvabné animační stránky tak mít i silný obsah.   Mému sousedu Totorovi už je 33 let, přesto má jeho animace dodnes neskutečné kouzlo a minimálně se vyrovná těm největším animovaným peckám současnosti. Především je ovšem pořád pocitově silný, ať už v silně vyobrazeném vztahu dvou sester či fungujícímu rodinnému dramatu. Je to ovšem především skutečně neskutečně kouzelný film, kterému by jeho kouzlo mohlo většina dnešních filmů cílené na dětské publikum závidět.   Kouzelná záležitost s mistrovskou animací. Jeden z vrcholů animovaného filmu i japonské kinematografie, plnohodnotně fungují záležitost i po téměř 40 letech a především film, který Mijazakiho tvorbu ztělesňuje dost možná nejvíc. Dodnes naprostý klenot, který o své kouzlo nepřijde snad nikdy....... (04.12.2021)

Kolikrát jsem ho už viděl? Čtyřicetkrát? :) Víckrát jsem viděl asi jen 耳をすませば (také od Ghibli) a Matrix (to bylo první DVD, co se mi dostalo do rukou, a jelo mi kolem dokola k práci :-). Totoráč je geniální film s dokonale jednoduchou stavbou a precizním budováním příběhu. Pro plné pochopení doporučuji delší návštěvu Japonska plus mít v rodině 2 malé holčičky (u mě neteře). Dávám asi tak 7-8 hvězdiček :-) (27.02.2006)

Snímek je podobně jako nejnovější Ponyo on the Cliff také především pro mladší diváky (i když zcela sledovatelný i staršími). Ale toho Totora tu mohlo být více. Je to strašně roztomilá postava, která se ale ve filmu objeví celkem jen na pár minut..přitom je to hlavní tahák. Další nápady jako třeba Kočkobus mi dokonale sedly, ale na pět to tentokrát není. (13.01.2008)

Přestože Totoro sám je naprosto perfektní plyšák, kterého bych hodně chtěl doma, celkově jde o zatím nejslabší miyazakiovku, co jsem viděl. Laťka je sice dost vysoko, takže to pořád znamená čtyři hvězdy, ale tentokrát nesousedí s pěti, ale třemi. 70% A to těsně. Nadpřirození tvorové se mi do příběhu nějak nehodí a jindy hutná atmosféra funguje jen částečně. Relativní zklamání. (20.06.2010)