Baba z ľadu

Viac menej spokojnosť a dilema v rozhodovaní, lenže Sláma začne povedzme že situáciu, ľudí a vzťahy relativizovať až po nejakej dobe. Dovtedy si musíme zaradiť postavy medzi sympaťákov a pičusov a to pôjde veľmi jednoducho. Manželka syna je iba bio a má luxusný život, takže je to druhé. Podnikateľ je samozrejme sebec a mudrc, čo sa nedokáže o rodinu poriadne postarať je slaboch. Ľudia okolo vody, žijúci na divoko sú maximálne v pohode. Nakoniec to ale vďaka tretej tretine filmu funguje, pretože sa začnú vzťahy trochu nečakane komplikovať a záver je vskutku nečakaný a je to veľmi dobre. Dosť možno Krónerovej životná úloha, pričom je ale cítiť, že na ten zvyšok sa v scenári myslelo trochu menej. 70% (23.10.2017)

Mně je to poselství, které chce film předat, velmi sympatické - ono zamyšlení nad sebeúctou, sebepoznáním, vlastní svobodou a především sebeuvědoměním -, ale když ono je to tak těžce tezovitě, v podstatě prvoplánově a předvídatelně natočeno. Navíc mi vadilo, že zde máme spíše karikatury, než životné postavy, až absurdně dovedené do krajnosti (především postava Vilhelmové-Dykové, i když tu moderní hipsterskou blbku zahrála skvěle, pokud ji tedy musela hrát, toť otázka) a mužské postavy jsou všechny do jednoho slaboši, a to dokonce i ta, která zdá se už ví, co od života chce. Ten zvrat do slabocha na konci filmu to celé tak nějak posadil na zadek víc, než obě postavy bratrů, opět vyvedené v absurdně krajních polohách chudého lenocha a závisláka na nakupování starých knih a pracovitého boháče, který jde pro úspěch přes mrtvoly, jak je naznačeno u jednoho z obědů. Mimochodem, tuhle doslova úchylku českých tvůrců na scény u jídelního stolu dodnes nechápu (třeba Hřebejk je v tomhle zcela ulítlý), asi holt jiný kraj, jiný mrav. Vadily mi nezvládnuté herecké výkony u neherců, časem už mi slepice lezla na nervy (byť chápu tu metaforu k lidem, kteří jsou v depresi, dokud nenajdou sebe a místo, kde jsou šťastní), samotné seznámení s otužilci na začátku mi přišlo hodně nevěrohodně podané, nepotěšila mne sexuální scéna a olej, což se sem moc nehodilo, vadila mi další teze, že Ivánkovi stačí k odložení tabletu prostředí těch správných lidí (bez bio produktů, bez přehnané přecitlivělosti a sledování moderních trendů – i když cyklisté mi tu chyběli), přece jen to chtělo více rozvést (včetně scény, kde klukům ve škole nabančí, ta zde zoufale chybí), vadilo mi nedořečení mnoha motivů, i ten konec, ze kterého se Bohdan Sláma vylhal nejjednodušším možným způsobem (včetně postav manželek) a k němuž vlastně nevede rozumné vysvětlení, proč. Jak jsem už psal - samotná myšlenka, některé vtipné či úsměvné scény, to vše je fajn, navíc se to natáčelo U Sváry, kam chodím na pivo, takže tam to prostředí znám, ale celkově mi přišel ten film postavený na vodě. Ale jinak samozřejmě, klobouk dolů před herci a jejich plaváním ve studené vodě. (08.09.2020)

Můj druhý odskok ( po dlouhé době ) od hororů do českých luhů a hájů mě zavál k filmu " Bába z ledu ". Důvody proč film vidět : Skvělej hereckej výkon Zuzany Kronerové. Kdybych měl co tak smeknu. I v jejích letech jí očividně exhibicionizmus není cizí. Parádním sparing-partnerem jí byl Pavel Nový. Jeho hláška, že filmový synové Zuzany Kronerové jsou noblesní pičusové mě odrovnala. V paměti taky určitě utkví i depresivní slepice či scéna s olejem. Lehce romantický drama, tak trošku komedie. Jako celek to ale pozoruhodně funguje. Řekl bych že je to takový " lidský film ". (12.03.2018)

Film, který je opravdu ze života a spousta lidí se v něm pozná. Zbytečné vykecácání je zde nahrazeno velmi zdařilými hereckými výkony. Kronerová si tu sošku zasloužila. (Ostatní ocenění mne zas tak výrazně nepřesvědčili, že by to mělo být to nej v čs kinematografii za onen rok) Není to film, který by si člověk dal do filmotéty a třikrát za rok pouštěl, to ne. Je to "jen" dobře natočené drama o rodinných vztazích. (17.03.2018)

Žel, pro mě nejslabší režisérův snímek. Od uvolněných Divokých včel, kde byl Sláma spojením komedie a dramatu úžasně nad věcí, přes drsnou psychologii Štěstí, až po další jeho lidské příběhy, se dostal do současné tuzemské dějové prázdnoty, kde jeho osobitý štyl jen nedočkavě přešlapuje za kamerou a žánrové póly se těžce odpuzují. Nepomáhá ani jeho klasický herecký tým plus pár "nováčků", kteří společně vytvořili přemíru postav bez možnosti pořádného hereckého projevu. Kontrast mezi životními styly je sice pěkný, nicméně postavy obou synů a jejich rodin mi ve finále přišly neskutečně zbytečné (jak mám Petru Špalkovou rád, tak Lva za vedlejší roli vážně nechápu...). Daleko více mne zaujala Alena Mihulová a její příběh, na kterém bych, po totálním vymazání Haniny rodiny, jejichž příběhy se mohly klidně odehrát v desetiminutové retrospektivě, která by divákovi i silněji přiblížila životní odtažitost hlavní hrdinky, celý film postavil. V žádném případě si nedovoluji kázat či poukazovat, jak to měl vítěz letošního Českého lva točit, nicméně z nabídnutého materiálu jsem k tomuto závěru došel. (12.03.2018)