Réžia:
Juraj HerzScenár:
Markéta ZinnerováKamera:
Jiří MacháněHudba:
Petr HapkaHrajú:
Marta Vančurová, Vlastimil Harapes, Sylva Kamenická, Jiřina Šejbalová, Dana Medřická, Eva Sitteová, Lubomír Černík, Žofie Veselá, Jan Hartl, Eva Svobodová (viac)Obsahy(1)
Režisér Juraj Herz tentokrát překvapil citově působivým příběhem o manželské dvojici, která se musí vyrovnat s tragickou událostí, které ničivě zasáhla do jejího soužití. Režiséru se podařilo i v časech vypjaté normalizace vyprávění zbavit jakýchkoli politických odkazů, hrdinové si žijí jakoby navzdory době, uzavírajíce se do svého soukromí, do svých radostí i strastí... Všimneme si téměř karnevalového veselí, když i s kamarády podnikají bezmála happeningové akce, smyslem pro nenápadné postižení všední tváře velkoměsta (podíl kameramana Jiřího Macháně na lyrizaci obrazu je nesporný). Režisér nikde nepodlehl svodům melodramatu, příběh líčí střízlivě i emočně vypjaté scény. Film upoutal na svou dobu odvážnou, byť něžně natočenou milostnou scénou. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (123)
Typický Petr HAPKA. Od prvních sekund až do těch posledních. Nejraději mám právě jeho tvorbu ze sedmdesátých let. Stejně jako Karel SVOBODA a Jaroslav UHLÍŘ, tak i P. H. má své jedinečné motivy, které se v mnoha scénických doprovodech opakují a vždy a okamžitě člověk pozná, čí že je to rukopis. ■ Naopak překvapením pro mě byl Juraj HERZ na režisérské stoličce v tomto dramatu. Svůj talent vytvářet pochmurnou atmosféru zde sice nemohl plně využít, přesto je tu jeho přítomnost hmatatelně cítit. ■ Něco málo... nepopsatelného... mi však ke spokojenosti chybělo. ■ Nikdy jsem nepochopil tu mánii předabovávat československé herce jinými československými herci, ale budiž, musím to nějak zkousnout. František NĚMEC je výborný herec a má krásný hlas, ale když vidím Vlastimila HARAPESE a neslyším jeho též krásný a charakteristicky nezaměnitelný hlas, tak si tiše klepu na čelo. ■ Co se týká samotného příběhu, tak ten je samozřejmě velmi silný. Jednoduchý, přímočarý, silný, emocionálně silný. Ztratit dítě, rodiče, životního partnera, je pro mě v osobní rovině to nejhorší, co mě může potkat... ◢ ■ ◣ (R) [88/100] ■ (K) [88/100] ■ (V) [70/100] ■ (H) Marta VANČUROVÁ [90/100] ● Vlastimil HARAPES [82/100] ● Sylva KAMENICKÁ [70/100] ● Dana MEDŘICKÁ [68/100] ● Jiřina ŠEJBALOVÁ [66/100] ● Eva SITTEOVÁ [64/100] ● Emma ČERNÁ [60/100] ● Gabriela WILHELMOVÁ [60/100] ● Lubomír ČERNÍK [70/100] ■ (♫) [95/100] ■ (E) Operace mé dcery (1986) ● Maboroshi no hikari (1995) ● Sázka pro dva (1978) ● Příliš mladí na lásku (1980) ■ (Č) 2 ■ (P) [TV] [PZ] [95/100] ■ (N) [Pondělí, 27-XI-2017; 19:32] [576p] ϿϾ [PZ] [70/100] ■ (CSFD) kagemush ● anderson ● Radek99 ■ (C) [83/100] ()
Někde jsem četl,že tenhle film odmítlo před Herzem několik jiných režisérů.Chválabohu.V době kdy Herz zrovna nepatřil mezi vyvolené zarudlých bolševických zadků,tohle na něj tak nějak zbylo.Jemu se zrovna asi chtělo(protože když se panu Herzovi nechtělo,tak to na některých jeho filmech určitě poznáte) a on natočil Tohle.Silný příběh křehce podaný.(sranda je, že dobře natočený příběh se silným emočním nábojem si tu spousta jiných diváků plete s citovým vydíráním,-ne že by se tyhle ,,citovky"netočily,to ono zas jó,ale plést si kalkul s uměním,no prosím,je to ale jen a pouze jejich problém) ()
Keď som videl tento film niekedy dávno s mamou, išiel ju z neho trafiť šľak. Vôbec sa jej ako matke nečudujem. Ja som sa naňho dokázal aj dnes pozerať s odstupom, takže až tak depresívne na mňa nepôsobil. Herz rozpráva príbeh o strate jedinej dcéry mladého manželského páru viac pomocou obrazu a hudby, ako prostredníctvom hercov a ich dialógov. To bude asi aj dôvodom tak rôznorodého hodnotenia, smrť v rodine predsa prináša výlevy zúfalstva a hercom životné úlohy. O ich pocitoch sa ale dozvedáme práve filmovou rečou a ich mimikou. Neviem, či je to ten najsprávnejší prístup, každopádne je to niečo iné a zaujímavé svojou symbolikou samoty. Deň pre moju lásku charakterizuje najma melancholická atmosféra a to aj v zobrazení tých šťastnejších dní mladého páru. 70%. ()
Hezký dojemný film, který je více o pocitech než o ději. Snad proto je nositelem mého hodnocení hlavně Hapkova krásná hudba než dějová náplň příběhu, která je od poloviny prázdná a tápe. Divák je v této fázi v roli čekatele na výjímečné zakončení... to je však spíše tradiční. Nádherná Marta Vančurová je pro mne kouzelně přitažlivou bytostí, která zaujme každého obdivovatele ženského půvabu. ()
... neboť není na světě větší hrůza, než smrt vašeho dítěte. Prázdnota na vás vycení zkažené zuby. Není vůle žít, není síla umřít. Vše zešedne a znehybní, mysl se topí v olejnatém jezeře, jen samé skvrny a šmouhy, jen divné a smutné obrazce, jako na špatně vytřené podlaze po malování. Ne rozumem, ale srdcem je třeba. I když je to tak neskonale těžké, je to jediný způsob, jak svému dítěti prokázat lásku. Nechat ho jít. Udělat si místo v srdci pro další život. Neboť i vaše holčička vás milovala. Jestli se teď opravdu odněkud dívá, určitě by chtěla, abyste vy, její rodiče, byli šťastní. „Půjčím miminku všechny svoje hračky.“ ()
Galéria (12)
Fotka © Filmové studio Barrandov / Karel Ješátko
Zaujímavosti (11)
- Vlastimila Harapese nadaboval František Němec a Evu Píchovou TáŇa Fischerová. Když tuto skutečnost Harapes zjistil, zhruba rok s Němcem nemluvil. (funhouse)
- Celý film bol natáčaný v Prahe. (dyfur)
- Kvůli nahotě ve filmu došel Martě Vančurové dopis, ve kterém stálo: „Vážená soudružko, naše brigáda socialistické práce se shodla na tom, že jste kurva.“ (Duoscop)
Reklama