Druhá šanca žiť

Collateral Beauty většinu diváků nalákal pomocí úžasného hereckého obsazení a matoucích trailerů, které lákaly na tak trochu jiný film, než který nám byl naservírován. Alespoň tak tomu bylo u mě. Nemohu říct, že by to byl vyloženě špatný film, ale asi jsem nejspíš očekával trochu silnější příběh, který by se mnou více ponhul a nenutil by mě až příliš okatě soucítit s hlavní postavou Howarda. Což je ve výsledku škoda, když vezmu v potaz přítomnost témat jako je smrt potomků či úvahy o třech instancích v podobě Lásky, Smrti a Času. Zkrátka snímek, který stojí zejména na hereckém obsazení, kterému však podkopává nohy poněkud zmatený scénář. (01.09.2017)

Ľudia v sebe nosia rôzne ťarchy, či už to je sklamanie zo života, lásky, smrti. Tento príbeh, je vlastne trochu vypočítavý a odhad pointy nieje až tak ťažké, ale svojou sentimentalitou, dáva prislúchajúcich do kolien. Poplačete, väčšinou...je to smutné, je to inšpirujúce, je to tragické, ale vždy je to optimistické...na Štedrý deň, by som mu asi nafasoval 5ťku. (07.09.2021)

Will Smith není na poli sociálního dramatu žádný nováček nebo neumětel, své kvality předvedl ve Štěstí na dosah nebo Sedm životů (které jsem obrečel jak želva), překvapivě oba od stejného režiséra. I zde to byla vpodstatě sázka na jistotu, pohled na depresivního Smitha dává tušit, že to nebude veselá podívaná. A ona to není tak úplně pravda. Celým filmem se jako červená stuha proplétá jakýsi příslib naděje, ačkoli okolnosti tomu vůbec nenasvědčují a přesně jako v Seven pounds čekáte, kdy vás to zlomí. Díky neuvěřitelně citlivě vybranému obsazení (Norton & Winslett pecka!) a všudypřítomné poetice si autoři vytvořili prostředí pro kontrast, fatální konec i wtf moment na přemýšlení. Víte, tenhle film je jako mlejn. Semele vás. I přesto, že to čekáte! PS: nic váma nerezonuje tolik, jako dojemnej film, do kterého umístí váš oblíbený song, ke kterému máte citový vztah. Fink tuhle úlohu splnil skvěle. (03.01.2017)

A já se těch pěti* nebojím... díky čsfd jsem na to šla, polovinu doby jsem měla slzy v očích (ale zůstaly v nich, což byl kumšt!), ale byl to nádherný vánoční depresivně laděný film, který se povedl. Kdybych nebyla šťastná knihovnice s pětiletým plánem, perspektivami a sociálními jistotami, tak si potom z toho svého desátého patra i skočím (=kompliment tvůrcům), takhle jsem jen pozorovala hvězdičky... (kecá, sledovala stav smogu) (22.12.2016)

Nejednoznačnost panující kolem party údajných divadelníků dává příběhu uměřeně mystický nádech a Mirrenová coby nejstarší z nich, jež by ráda uchvátila všechny role experimentu, i špetku humoru. Nicméně ani herecký výkvět nedokáže zakrýt melodramatickou kalkulaci se ztrátou dítěte – a kdyby jen jednoho a kdyby jen v náznaku; poslední okamžiky se vyprodávají do detailů provázených štkaním.Navíc Collateral Beauty: Druhá šance pracuje s knižním jazykem typu „já jsem smyslem všeho, jsem v tvé bolesti i radosti“, který tvrdě vzdoruje snaze po střídmě civilním výrazu. Ujišťování scenáristy Allana Loeba o „kráse života, která opravdu existuje“ dosazuje režisér David Frankel na přehlídkové molo samých ušlechtilých lidí, kteří si na potkání sdělují niterné záležitosti a s vločkami za oknem Štědrého večera vedou hrdinu k jasné pointě, napovězené už českým podtitulem. Taková sbírka rozbolavělých hrdinů, kteří konají správné věci a ještě zopakují, že je dělají, dovede sváteční rozpoložení silně zprotivit. (08.12.2020)