Atentát v Ambassadore

Estevezův politický komentář událostí roku 1968 (a 2006) má neoddiskutovatelně vytříbené herecké obsazení. Navíc má každá z hvězd aspoň chvilku, aby se mohla předvést. Jenže těch postav je příliš, takže na většinu z nich máme jen málo času. Hyperkorektní autor dokonce neobsadil nikoho do role Roberta F. Kennedyho, který tu je vyzobaný z archivních záběrů. Československá novinářka nemá v příběhu prakticky žádný význam, takže tam pouze ruší. Navíc ji hraje jakási Ruska, což v politickém filmu jasně beru jako urážku. Mexičany a černochy v Americe urážet nesmějí, ale na nějaké zemičce na západ od Ruska jim nesejde. (13.07.2015)

Tak dá se to shlédnout jako připomínka oné události, našince pobaví redaktorka z Rudého práva, jinak opět celek pošle do kytek klišovitá teze - i rozvrácené manželstvé stmelí národní smutek. Ble. Nicméně herecky je to skutečně reprezentativní: příjemný Hopkins jako fanda Grety Garbo, přitažlivá Demi Moore jako vyžilá zpěvačka, herecky vyzrálá a stále sexy Sharon Stone jako podnikavá kadeřnice, půvabná Helen Hunt jako marnotratná manželka, kvalitní Fishburne jako šéf kuchař - guru všech černých a Slater jako deux ex machina. (27.06.2010)

Bobby je jméno neformální a naznačuje, že jeho nositel byl oblíbený a měl blízko k lidem. Bohužel snímek tuhle neformálnost legendy americké politiky nedokáže zprostředkovat. Kandidát na prezidenta k nám promlouvá jen prostřednictvím svých projevů, ze kterých byly vybrány pohříchu ještě poměrně rozsáhlé pasáže. Nemám nic proti velkým myšlenkám, když se podávají nevtíravou formou. Tady jsem měl ale pocit, jako by se režisér poněkud inspiroval proslulou Oprah Winfrey Show. Nemám k tomuto způsobu komunikace vztah. Na můj vkus je to patetické a zároveň nasáklé vlezlým sentimentem. Dojímavá hudba se, jak přibývaly minuty, měnila v trýznivé mučení. Jednu hvězdičku si Bobby zaslouží za nápad vylíčit poslední hodiny před atentátem prostřednictvím kaleidoskopu postav hotelových hostů a zaměstnanců a použít tak metodu, kterou ve Spojených státech proslavil Robert Altman, a druhou za hvězdné obsazení a herecké nasazení. Na druhou stranu, přišlo mi, že některé postavy jsou nadbytečné a o některých bych se chtěl dozvědět víc. Celkový dojem: 45 %. (07.07.2015)

Bobby je film plny hviezd prveho rangu, a ono to posobi vysledne velmi dobrym dojmom.. dokonca sa mi pacil tah dlheho spoznavania roznych postav, ktore su nam predostierane z roznych uhlov az v poslednych 15 minutach dostaneme ku vsetkemu jasnu odpoved..sok pri ktorom isla rasova nenavist, rozdiely v penaznom majetku a podobne nezmyselnosti, stranou. estevez to sikovne zvladol, to sa musi nechat. (30.05.2007)

Sny, iluze, naděje. O to všechno během pár vteřin připravil Američany v kuchyni hotelu Ambassador Palestinec Sirhan Bishara Sirhan a pro neznalé historie podotýkám, že to nebyl kuchař.. Patriotismus je jako krev. V každém by měl proudit, ale když jej chce člověk ukázat, je vždycky lepší když kape, než stříká. V tomto ohledu Estevezův vysněný projekt nezklamal, nicméně jeho spleť osudů zrcadlící v osobních touhách obyčejných lidí politicko-sociální problémy (dobové i současné) neměla dostatek dechu k nějakému hlubšímu ponoru či plavbě v proudu nestrojených emocí. Bobbyho bych zařadil mezi Redfordovy kousky o křehkých liberálních ideálech, které vždycky hodlá pošlapat nějaký fundamentalista či pravičák z Texasu a jeho přilehlého okolí.. (15.01.2016)