Vanishing Point

Zjevně zásadní inspirační titul amerických postmodernistů typu Lynch, Tarantino, Jarmusch či Refn. A naprosto pochopitelně, protože ta surreálná cesta Amerikou plnou ztracených osamělých podivínů buduje nejn autentický pocit ztracenosti a vyhaslosti, ale ještě nám umožňuje tajit dech u neuvěřitelných scén policejních honiček. Fotrovské poukazování na to, že mohl tou svojí jízdou ohrozit přeci nevinné lidi, je vlastně takým barometrem toho, na jaké straně zde stojíte. Však tenhle film je o odboji nejen proti pravidlům, ale zejména proti smyslu a racionalitě. Honzovi Kočkovi se samozřejmě za to, že mu sem tam kradu kytky z hrobu, omlouvat nehodlám. (14.11.2021)

Jako brilantnímu točiči volantem, který se již nejednou dokázal na rovince ve svém rodinném vozu přiblížit k nejvyšší povolené rychlosti, mi tento snímek dost vyhovoval. V domácích podmínkách jsem sice nespoutaným rebelem já, ale v podivných státech amerických jsem našel solidní konkurenci. Naspeedovaného týpka Kowalského, jehož uvolněné půlky evidentně netouží po pravidelných návštěvách černého ptáka a od sám si hodlá své poslední trhání asfaltu řádně užít. Není důvod se s ním na chvíli nesvézt. (20.02.2012)

Tento snímok predstavuje podstatne viac, ako by sa snáď mohlo na prvý dojem zdať. Len treba čítať medzi riadkami. Príbeh o človeku, ktorý si to šinie autom krížom cez Ameriku a stále uniká policajtom je síce jednoduchý, no je len veľmi málo filmov, ktoré by tak dokonale vystihli ducha a atmosféru svojej doby. To hlavné čo sa deje vo filme sa teda paradoxne odohráva mimo základnú os príbehu. Je tu snáď všetko, čo vystihuje Ameriku 70. rokov - potlačovaný rasizmus, hippie myslenie, nespútaná voľnosť a láska, drogy..... Samozrejme nemôžem zabudnúť ani na pekný soundtrack. Zaujímavý snímok, ktorý sa rozhodne vyplatí pozrieť. 75/100 (29.11.2016)

Honička začíná. Rozpálenou silnicí se řítí bílý Dodge Challenger 1970 a my se cestou do Kalifornie dozvídáme příběh o řidiči, který tohohle bílého tygra vede skrze rozpálenou poušť. Doba ve které film vznikl má úžasnou hudbu, nádherné dívky a svět, který teprve začínal být svazován pravidly a nařízeními. VANISHING POINT je hodně osobitě vyprávěný a zároveň hodně originální. Sarafian má navíc úžasný cit pro volbu záběrů a téměř každý pohled na silnici s jedoucím běloušem bere dech. Během filmu jsem si začal pohrávat s myšlenkou, že si bílý Challenger ročník 70 seženu a (při dnešních cenách benzínu) přestavím na vodík. Pak pojedu kam mě kola povezou. (16.08.2009)

Nekonečná rovina nevadské pouště, bublající motor bílého Dodge Challengera, vytoužená svoboda za volantem, přesně tak vypadá putování traumatem sžíraného závodníka ve Vanishing Point. To vše v silném drogovém opojení, symbolickém pro konec éry hipíků. Vanishing Point je technicky skvěle zvládnutá záležitost, která nemá nijak objevné poselství, ale přesto se na ní hezky kouká, i když se toho v ní moc neděje. (27.05.2011)