Réžia:
Juraj JakubiskoScenár:
Juraj JakubiskoKamera:
Juraj JakubiskoHudba:
Štěpán KoníčekHrajú:
Mikuláš Ladižinský, Augustín Kubán, Magda Vášáryová, Samuel Adamčík, Oľga Adamčíková, Jana Stehnová-Čechová, Ivan Krivosudský, Peter Debnár, Juraj Kukura (viac)Obsahy(1)
Poviedkový film, ktorý podáva apokalyptický obraz troch vojen v troch príbehoch. Príbeh z prvej svetovej vojny rozpráva o vojenskom zbehovi, ktorý prenáša krutosť z bojiska do zázemia. Druhý príbeh rozpráva o zákone, ktorým si ľudia ospravedlňujú svoje činy. Tretí príbeh je vízia života na svete zničenom atómovou vojnou. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (56)
"Bojá sa ma. Utekajú predo mnou, ale neutečú, lebo nepoznají cestu von." Asi nikomu jinému se v československé kinematografii nepodařilo vykreslit tak detailně obraz zkázy. JAkubisko má od počátku velmi osobitý způůsob vyprávění, je naturalistický, jde do detailů, přemůže dikáa sílou obrazu. Děj je spíš volně načtrnutý, zato atmosféra je mohutná, depresivní. Právě skutečnost, že se nezaměřuje na konkrétní přííběh či postavy dává vyniknout ucelenému poselství. Zbehovia a půtníci proniknou hluboko a už nepustí. Film, který se nedá ani přehlédnout ani zapomenout. ()
,,Bože, stvořil jsi člověka, a on jednou zabije i Tebe!" Formálně vytříbená mozaika slovenského Felliniho. Poetické obrazy krásy a krutosti doprovází vynikající Koníčkova hudba, která chvílemi připomene fenomenálního Z.Lišku. Spolu s hereckými výkony vznikl mimořádný film v Jakubiskově plodném období 60.let. Válka strhává lidem masky, odkrývá v nich temnou stranu a nutí je k činům, kterých by nebyli normálně schopni. Někdy se ale cosi zlomí - jako když dav vesničanů lynčuje sedláky - manžele, ale když je má zabít, většina se rozpláče. Film obsahuje několik opravdu hrůzných momentů - dokumentární vložka z okupace vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968 a pak následující masakr na venkovském dvoře. Umírají všichni - děti, dospělí, civilisté, vojáci, koně, husy jsou ušlapány a přeživší kotě jedním sevřením vzduchu pěstí zahubí smrt (loni v létě jsem projížděl obcí, kde u domu leželo mrtvé kotě. Vytřeštěné oči a strnulý výraz byly naprosto totožné s tím ve filmu...). Poletující peří, krev, karneval barev, hořící stromy...,,Bože, řekl jsi: jdi a zabíjej člověka. Ale počítal jsi s tím, že mi bude pomáhat?" ()
"Je strašné, když člověk člověka zabije z nenávisti, daleko strašnější ovšem je, když člověk zabíjí mechanicky...". Chceme vládnout, mít moc, ale hlavně žít. Chceme si zatančit, zazpívat a pomilovat se. Chceme milovat bližního svého, nebo ho zavraždit. Každá cesta má svůj konec a někdo musí být ten poslední, který bude doprovázet Smrt po vyprahlé zemi. Nekompromisní Jakubiskův výkřik a obžaloba minulé i budoucí (ne)lidskosti. I když každý lidský čin, se počítá. Drsné obrazy mladého filmaře běhajícího kolem herců s ruční kamerou a vysílající varovné poselství. Vše dokonale podporuje Kubáňův Smrťák, kterého nám může závidět i samotný Bergman a vynikající hudba Štěpána Koníčka. ()
obrazovo strhujúce, dynamické, fantaskné a piktoreskné, miestami na mňa príliš chaotické, ale horizontálne i verikálne obazové aj významové vrstvenie a akýsi tvorivý experiment tu je zámerom autorským a umeleckým postaveným hlavou v oblakoch a pätou na zemi, takže sa toto dielo odvažujem v tvorbe j. jakubiska označiť za jedno z tých stojacich na najvyššom piedestále a zároveň ako perličku v šperkovnici slovenskej kinematografie ako nevšedné a stále vypovedajpce a ohurujúce experimentálne oživenie vo viacerých ohľadoch. ()
Vemi ťažko stráviteľný film zo zlatého "felliniovského" obdobia Juraja Jakubiska. Depresívny dej, depresívne postavy a množstvo mŕtvych ľudí i zvierat .... V určitých momentoch mi až naskakovala husia koža. Musím však čestne priznať, že som tento film pochopil asi len z polovice. Bude potrebné zhliadnuť toto dielo ešte pár krát .... Zaujímavosťou tohoto filmu je, že nakrúcanie bolo na chvíľu prerušené "socialistickou internacionalistickou pomocou spriatelených armád štátov Varšavskej zmluvy" a tvorcovia zaradili medzi druhú a tretiu poviedku krátke ukážky z intervencie a posolstvo pre ďalšie generácie, vediac, že sa práve vyrábaný film tvorí akurát tak do šuflíka, kde aj naozaj ostal predlhých 22 rokov .... A ostal tam aj preto, lebo dovtedy nik nevidel ožratých partizánov a sovietskych vojakov, ktorí vraždia a znásilňujú z kratochvíle pre vlastné potešenie .... A to sa do oficiálnej ideológie nijakovsky nedalo napasovať . ()
Galéria (18)
Fotka © Slovenský filmový ústav
Zaujímavosti (11)
-
Po niekoľkých rokoch hľadania sa v archívoch spoločnosti Sony Pictures v Los Angeles našiel stratený negatív filmu. (Zdroj: skcinema.sk)
(Raccoon.city)
- Postel se zvonečky je zvyk, který se praktikoval ve vesnici, kde Juraj Jakubisko vyrostl. Vesničané je vždy rozvěsili před svatební nocí novomanželům na postel. (Zdroj: Juraj Jakubisko v dokumentu - Československý filmový zázrak). (mchnk)
- Ako "hold cenzúre" dal režisér ako prvý titulok cez celé plátno cenzúrne povoľovacie číslo. [Zdroj: ASFK] (Raccoon.city)
Reklama