Mŕtvy muž

Film, ve kterém se skoro nic neděje. Western o jednom nudném úředníkovi, který přijel zemřít na Divoký západ. Báseň, která dělá čest velikému Williamu Blakeovi. Černobílý obraz, který na skolnku dvacátého století působí nepatřičně. Hudba krásně melancholického Neila Younga. Jarmush svěží jako vítr na severoamerických planinách. Johnny Depp, jak jste ho ještě neviděli. Nikdo. A spoustu dalších veselých zabijáků. Nepopsatelný zážitek. Jděte a užijte si ho! 100% P.S.: Znáte text písně End of the night od Doors? (22.10.2006)

Mrtvý muž je v pravdě umělecký film. Nenazýval bych ho experimentem nebo antiwesternem. To jsou pouze marné snahy zaškatulkovat film v momentě, kdy přichází se zcela originálním přístupem, který neznáme a neumíme ho popsat. Film se může honosit řadou superlativů. Patří sem hudba Neila Younga, kamera Robby Mullera, hlavní role ztvárněná Deppem a vedlejší role v podání indiána Gary Farmena. To vše jsou mocné nástroje, se kterými pracuje výborná Jarmuschova režie. Snímek se nám snaží originálním způsobem předat své sdělení a duchovní hodnotu. V ději je řada odkazů na historii americké kultury a společnosti v USA. V momentě kdy dorazí na divoký západ vzdělaný člověk, humanista, stává se pro něj jeho dosavadní životní přístup bezcenným. Musí změnit svoje životní postoje, ačkoli nechce. Je vytržený z kořenů, když ztratil smysl svého života, kterému věřil a dostal se do cizího světa, kterému nerozumí a rozumět nedokáže. Dostává se tak do stavu tiché rezignace a pasivity. Tlakem okolí se stává jakýmsi hrdinou resp. antihrdinou, kterým být nechce a ve své podstatě ani není. Flegmatické odmítání vlastního osudu jej činí mrtvým ještě za svého života. Právě zbavení se základního instinktu strachu ze smrti jej činí v očích okolí silným. Tato síla ale není spojená se sílou ducha, ale s duchem zoufalství. Jeho cesta není cestou hledání nového smyslu života, ale hledání smrti. Konec filmu je vlastně optimistický. William Blake nachází důstojný odchod z tohoto světa, který mu umožní až původní indiánští obyvatelé, kteří soudí člověka podle toho, jaký skutečně je a ne podle plakátu WANTED. Smrt Williema Blakea je pro něj vysvobozením. Na věčnost odchází klidný a poprvé snad opravdu spokojený. Dostalo se mu pocty, které se běžnému smrtelníkovi málokdy dostane. 88% (23.12.2010)

Jim Jarmusch coby filmový průkopník objevil nový žánr. Psychologický western. Zároveň v tomto žánru nastavil tímhle svým filmem laťku tak vysoko, aby se přes ni případným dalším pokusem dostal jen skutečný mistr, nebo podobný nezávislý pošuk, jako je on sám. Zatím se to nikomu nepodařilo, ale do konce soutěže je ještě daleko. Tak se snažte amatéři. (30.07.2002)

Americký nezávislý film měl vždy několik králů. Jim Jarmusch rozhodně patřil mezi ně. Smutné oči Johnnyho Deppa provází Divokým západem záhadná postava indiána, tvůrce pro svůj snový až hypnotický příběh znovu zvolil černobílý materiál, ale pro mainstreamového diváka tohle podivné a nejasné putování rozhodně není. Hodně nestandardní kus. Chápu, když leckomu nesedne. (26.11.2016)

Tak tohle byl fakt divnej film. Jarmusch bud ma nakoukany mraky westernu a natocil to uplne jinak a nebo zadnej western nevidel a natocil to po svym. A z nejakyho duvodu, ani nevim presne proc, se mi tenhle film desne libil. Nejvetsi podil na tom ma asi hudba. Vcelku jedoducha, casto se opakuji, ale naprosto genialni, ze i tem nejklidnejsim scenam dokazala dat potrebnej naboj. K tomu tu mame slusnej pribeh, skvelyho Hurta, Molinu, Henriksena (toho obzvlast), Byrnea a Thorntona ve vedlejsich rolich a naprosto famozniho Deppa, jehoz zabijak je naprosto dokonala postava. Akorat sem nejak nepochopil, kde se najednou naucil tak strilet. I kdyz ma film pekelne pomaly tempo a prestrelek tu je jen par, tak me proste film naprosto zaujal po celou dobu. (16.01.2008)