Jaskyňa Zlatej ruže alebo princezná Fantaghiro II.

Svojim spôsobom kultová sága i rozprávková prázdnota zároveň. Ale zaujímalo by ma, pre akú vekovú skupinu bola tvorená resp. pre koho určená. Čím nás mala ohromiť? Láskou, fantáziou, hrami osudu? Každým ďalším dielom kŕčovitejšie, televíznejšie a trápnejšie. Škoda, taký John Boorman by z toho dokázal vytrieskať skutočný veľkofilm. (15.02.2015)

Tenhle díl mi vždycky strašně vadil v tom, jak se v druhé části musí opakovat scéna toho, jak se Fantaghiro a Romualdo vrátí k sobě. Navíc nemám rád, když je ztráta paměti používána jen proto, aby se příběh natáhnul. Takhle mi to přijde. Navíc už to není až tak trikově nápadité a zajímavé jako první díl, který mám hodně rád. (29.10.2015)

Jednotka bola pomerne úspešná, čiže prvé pokračovanie prišlo hneď o rok. A ja som iba rád, pretože túto fantasy sériu mám naozaj svojim spôsobom rád. Skutočne, nemôžem si pomôcť :-) Stotožňujem sa s už spomínaným, že talianska Fantaghiro je skutočne oku lahodiaca rozprávka - navyše s Rodenom, Brožovou, Geislerovou a ďalšími známymi tvárami vo vedľajších rolách. "Pohádka" ako má byť. 4/5 (15.05.2014)

Odvolať všetky zálohy, pristúpiť k jednaniam a podpísať mier. Nech z neba znie akokoľvek ten pominuteľný tón, detské časy nie tak dávne a minulé, velia mojej mysli (a telu), aby som spozornel a zaspomínal si na plačlivý výraz princeznej nad ležiacim kameramanom a zvolaním "poznám túžbu po slobode". Čo to bolo plaču, samotrýznenia sa, na záchode som zaprisahával všelijakých bohov, aby mi zoslali pokoj, ktorý som vtedy kvôli princeznej stratil. Nech to znie akokoľvek šialene, ale dejový príbeh plus fantastická recyklácia jednotky, spolu s nadpozemskou hudbou Minghiho a šikovnosťou všetkých zúčastnených vytvárajú rozprávkové dejiny ťažko prekonateľného príbehu taliansko-česko-slovenského bratstva. Som vďačný sudičkám, vílam a kadejakej hovoriacej zvery, že zažiť pocit latentného milovania v sfére predstáv a mimóz prišiel práve cez snahu akéhosi Bavu preniesť svoje dary a fantáziu na trón diváckej slávy. Bravó, i keď výstrih čiernej Brigitte je povážením a začiatkom sexuálnej výchovy u detí. (26.12.2013)

Pokračování koprodukční italsko-české pohádky, která byla ve své době velkým hitem. První díl byl takovým rozjedem, ovšem druhý díl už ubíhal rychle. A v tomto tempu pokračuje i tohle pokračování. Oproti první části se tentokrát více natáčelo na Slovensku, a to na Bojnickém zámku. Samozřejmě že dominantní Bouzov opět hraje svoji roli, ovšem o hodně menší než minule. Romualdův hrad Perštejn a Adršpach už v pohádce není. Čeští herci jako Brožová, Kodetová a Valík už dostali tentokrát méně prostoru. Jejich místo zabrala smyslná a extrémně vnadná Brigitte Nielsen, která ve svém oblečení působí jako naprostá le femme fatale. Tím jednoznačně zastiňuje i Alessandru Martinez. Coby zlá černá královna sídlí na impozantním černém hradu, kterému interiéry propůjčil již zmíněný Bojnický zámek, jehož hlídá armáda černých rytířů s úchvatnými přilbami. Z českých herců se tu nově objeví mladičká Geislerová v roli lesní královny a poměrně mladý Roden coby úchylně vypadající zlatoočko. Co se týče nadpřirozených bytostí, tak ty i tentokrát dostávají hodně prostoru. Opět je tu mluvící husa, mluvící šutr, který se umí již i vracet jako bumerang. Z mluvících zvířat je tu uměle vyrobená ryba, želva, krab, červ a zlatohřívák. Triky s těmito pohádkovými postavami na dnešní dobu jsou již odfláknuté až lehce bizarní, ovšem ve své době byly kouzelné. Nad tím vším je podle mě ovšem zásadní příběh Romualda s Fantagirou, kteří na začátku filmu prožili doslova romantický koitus při své svatbě. Ovšem černá královna Romualda začarovala, aby na Fantaghiro zapomněl. Jí nezbylo nic jiného, než o svého muže bojovat. A to vše opět za podmanivé hudby, která provází pohádkou celých 180 minut. [4369. hodnocení, 58. komentář, 61%] (26.02.2020)