Flákači

Nic proti gejům, ale filmy s touto tématikou mě už fakt serou. Všechny se snaží tvářit rádoby umělecky, a přitom to jsou sračky koledující si o výmaz z historie. Beach Rats jsou vlastně o tom, že pokud na první dobrou neuspokojíte ženu, musíte si najít penis. 58 % Celosvětový příjem k 9. 2. 2018: $473,771 (09.02.2018)

Plážoví flákači v podstatě stojí na obsazení hlavního hrdiny v podání Harrise Dickinsona. Jeho osobě, činům a motivacím je věnována převážná část snímku. Vadilo mi však, že příběh se za celou dobu vlastně nikam příliš neposunul. Chyběla mi zde nějaká interakce s ostatními postavami. Zejména s kámoši z jeho party by to mohlo být docela zajímavé, kdyby se Eliza Hittman rozhodla zpracovat jeho vztah s kamarády. Mohl si něco začít s Nickem, jehož ztvárnil Frank Hakaj:) Ten potetovaný týpek byl fakt luxusní. I like him. Ale snímek je brán vlastně jako pohled do stereotypního života mladého kluka, jehož všední dny jsou vyplněny rutinou. Flákání po pláži, hulení s kamarády, párty a jednorázovky kdesi v parku s chlápkama z internetu. Pořád dokola. Nic se nezměnilo. Proto se Beach Rats ani nezabývaly nějakým hloubkovým rozborem postav z jeho party. Vše, co prožívají, je povrchní a vyprázdněné. Film je zpracován tak, aby ukázal, jak se takový člověk, který žije podobný život, může vyrovnávat se svou sexualitou. Tady nebyl prostor pro opravdové city, šlo zde jen o ukojení sexuálních potřeb. A Madeline Weinstein je rajcovní pusinka:) (31.03.2018)

Film o výrostcích flákačích , kteří je ubíjí čas. Shání „matroš“, okukuje holky, krade. Věčné téma, co si počít s nekonečnou volností prázdninového bezčasí a s pochybnostmi o vlastní schopnosti lásky, však Plážoví povaleči nikam neposouvají. Těmto snímkům se přezdívá citlivé, aby se nemuselo říci, že jsou prostě nijaké. Ani vyděračský motiv chlapcova umírajícího otce, ani kriminální prvky ve vypjatém finále nemohou zastřít, že vytvářejí pouhou záminku k další jízdě na vlně zkoumání sexuální orientace. Nejpřesněji vystihne podstatu Plážových povalečů hrdinova matka, když partičku vyzve: „Dělejte si to svoje nic někde jinde!“ Nic totiž zůstává ničím i pod obalem festivalového umění. (12.04.2020)

Přišlo mi, že se snímek hodně snaží o to, aby napodobil "Moonlight" a určil tak současnou podobu filmů, kdy se z kluka nebo dívky stává muž či žena. Jenže je to hodně podobné, hodně pomalé, na jednu stranu realistické, ale přitom to nedokáže zajít v zobrazovaném opravdu dál, jako kdyby bylo možné se až moc přiblížit pornu. Škoda. (16.01.2018)

Príjemný americký indie pocitový film, ktorý by sa hodil viac do sekcie Americké nezávislé léto, ktorá kedysi bežala na čt2 a je mi za ňou smutno, než do kina. Film je kombináciou módnej vlny LBGT filmov, teen drámy a spomínaného klasického pocitového nezáviláka. A celkom to funguje...pokiaľ vyslovene nepotrebujete ku šťastiu skutočný konflikt. Hodinu sa myslím k niečomu podobnému aj schyľuje, ale Hittman nič príliš nevyhrotí, zároveň ale tak ani nič extra nevyrieši. Proste filmík o "nehotovom" chalaňovi a jeho relatívne bežných, respektíve nie až tak ojedinelých problémoch. Choroba otca, otravná mladšia sestra, hľadanie vlastnej identity... (17.04.2018)