Případ Thomase Crowna

Prvních cca deset minut se skoro nemluví , pak se to celý rozkecá a kecá a kecá se celý film. Během kecání pan Crown podruhý vykrade banku (použije stejný postup jako poprvé, protože je frajer) by jeho diva dostala tu odměnu ... . A mělo by to vlastně letět celý do kýble, jenže já se už zase nechal okouzlit takovým tím nepopsatelným co filmy zrobené nyní prostě již nemají. (17.08.2023)

Na svoji dobu jistě výtečnej film, ovšem přestože mám Steva v TOPce mě tenhle jeho kousek až tak za srdce nechytil. Dokonce musím napsat, že mi mnohem nápaditejší a lepší přišel remake z roku 1999 v hlavní roli s Piercem Brosnanem. Dle mého hlavním problémem The Thomas Crown Affair je fakt, že zde není věnováno až tolik prostoru pro věhlasné krádeže, pro jejich přípravu a následné provedení, jež byly motivovány znuděností a zhýralostí hlavního hrdiny. Norman Jewison zde spíše vykresluje krásy bytí a pěje ódy na luxus a požitky života jdoucí ruku v ruce s hromadou dolarů v kapse. I to dokáže zaujmout, ale.... (07.07.2011)

První ze čtyř slavnějších kriminálek roku 1968 a jedna ze dvou, kde si zahrál Steve McQueen. Máme tu znuděného milionáře, který si pro zábavu naplánuje vyloupení banky a geniální vyšetřovatelku pojišťovny, která ho chce dostat... a zamilují se do sebe. Stejně jako remake je to bohužel docela nuda. Krimi ustupuje romantice a ani jedno nemá koule - samotný kriminální plán je průměrný, vyšetřování prakticky neexistuje a ta romantika je dost povrchní. McQueen a Dunawayová se snaží co můžou, Jewison přichází s originální hudbou a originálním dělením obrazu na okénka (subjektivně mě obojí štvalo), ale víc než průměrný film to není. A totéž platí pro Oskarovou písničku Windmills of Your Mind, žádný průšvih jako třeba rok stará Talk To Animals to není, ale také žádný hit či nezapomenutelný song. 3*. (16.08.2022)

Za film jako takový čisté 4 hvězdičky. Ovšem 1 čestná navíc za můj nejoblíbenější soundtrack vůbec. Tohle není film s hudbou, tohle je film se zvuky a pak samostatné album geniálního pařížského pianisty a skladatele Michela Legranda. Třešničkou na dortu je nezapomenutelný rošťácký škleb McQueena v momentě, kdy si uvědomí, že mu Faye podlehla. (31.03.2008)

Když se člověku sejdou v jednom snímku dva herci, patřící mezi jeho NEJoblíbenější, navíc podpořeno faktem, že se jedná o opačné pohlaví, je o zážitek postaráno. Člověk potom i snáze odpustí absenci silnějšího příběhu a pouze se kochá tímto volně plynoucím snímkem. Pro ještě příjemnější zážitek doporučuji otevřít lahvinku kvalitního ( bílého ) vína, k tomu zauzenou panenskou svíčkovou, bagetu (nenutím, každý může sáhnout po svojí oblíbené kombinaci :o) ), mozkové závity tu nemusí příliš namáhat a jentak se nechat lehce unášet volně plynoucí režií Normana Jewisona. Člověk se sice chvílemi neubrání dojmu, že tento snímek si dal Steve za odměnu, aby se mohl proletět větroněm, ukojit své závodnické choutky a prohnat čtyřkolku po písečné pláži, či se procházet uličkami s krásnou Faye Dunaway, ale budiž mu to přáno. Zvlášť, když to diváka ani na chvíli nenudí. Přiznávám ( bez mučení ) pro tyto starší ( volně plynoucí snímky ) s " pravými chlapi, nikoliv práškama vyhoněnými, nagelovanými slečinkami " jsem měl vždy slabost. Tento patří rozhodně k těm povedenějším - 80% p.s. jestliže nejpůsobivější výklad šachů jsem slyšel zde http://www.csfd.cz/film/70594-the-wire-spina-baltimoru/ , potom v tomto snímku jsme svědky bezesporu té nejjiskřivější šachové partie, která se kdy na filmovém plátně objevila. Že byl Steve předurčen k porážce již od samotného začátku, zvlášť když Faye nehrála tak úplně fér, to je každému jasné již po prvních tazích. Ještěže existujou i jiné hry, že Steve :o) (27.12.2010)