Katapult

Dobřejsem se bavil. Skvělý Bartoška, pečlivá režie klasika a zajímavý příběh co chápe každý chlap kolem třicítky. Knihu znám jen díky maturitě a přibližně znám její obsah. Ale nikdy jsem nic od Párala nečetl, tak nevím jak kvalitně/nekvalitně je kniha převedena do filmové podoby. Za to jsem viděl spousty jiných adaptací Páralových děl a Katapult je nad nimy v kvalitě o pěkný kus. (22.09.2010)

Bylo to koukatelné. Komunistické králíkárny byly děsivé, chování lidí neautonomní, podpultovky jely ve velkém. Jirka Bartoška byl skvělý, jak se pokoušel utéct ze stereotypu, až po jednom návratu domů z něj nečekaně vypadl. Ženské představitelky byly různého věku a měly různá přání a představy o životě. Bára Štěpánová mě dráždila skotačícím poprsím a puberťáckým poskakováním. (29.09.2010)

Knihu neznám, takže netušim, jestli je tam příběh taky vyprávěnej tak hrozně zmateně, ale ve filmu jsem se poněkud ztrácel. Katapult má určitě něco do sebe, ale je to natočený celý nějak podivně a hlavně ke konci to na mě působilo až chaoticky. Jak se řiká, že někdo plácá pátý přes devátý, tak přesně takovej jsem měl z toho dojem. Možná by to chtělo vidět ještě jednou. Ale zase až tak mě to nezaujalo, abych měl chuť se na to podívat znovu. Třeba někdy časem... Zatim teda dávám 2 hvězdičky. (15.10.2008)

Jeden z poměrně málo příspěvků v české kinematografii na téma - jak naplnit život jinak než fádně. Na to, že film natočil Jireš, tak jsem byl překvapen, že z různých scén se vytváří přiriozeně humor, jak tomu je i v životě, a často to umocňuje spor o blbosti, díky nimž hodně lidí udržuje svůj život pod pokličkou.***Nejtragikomická scéna - Jacek Jošt má málo času, ani nevystupuje na nádraží z vlaku, a tam se setkává s další životem zklamanou ženou, která je ráda jen za to, že ho uviděla, že se její představa zhmotnila, a Jacek Jošt jede dál, za další kandidátkou na obohacení jeho života a s otázkou - jaké to bude?***(5.10.2010) (05.10.2010)

Tohle byl celkem úlet. Socialistický znormalizovaný člověk Jacek sužovaný absolutním nedostatkem všeho, přesto tak nějak smířený s osudem, protože na tom stejně byl nejen celý barák,a le i celá ulice začátkem osmdesátek zjišťuje, že to vlastně není život jaký by chtěl žít. Rodina, dítě, manželka, každý den sterotypy nudící k smrti. A tak si inřenýr informatiky podá inzerát a výsledky nasází do počítače. V tehdejším pojetí obludnosti instalované do několika místností. Ten mu vyjede pár vhodných kandidátek a Jacek se je rozhodne během pracovní doby objíždět a následně už i objíždět bez b. Co kus to originál od lehké děvy vyděračky, emncipované ředitelky, venkovské učitelky, hipísačky po vdovu po myslivci. Hlavně ta vdova mne bavila, to mělo místy až hororové prvky... Jacek si začne se všemi najednou a není divu že mu z toho všeho začne jít nejen hlava kolem. Mně totedy docela nudilo. Dávám za dvě ruličky toaletního papaíru, toho kulatého. * * (12.08.2020)