Útěky domů

Škoda, že některé situace vyznívají hodně nevěrohodně, hlavně když Honzík (Tomáš Holý) hledá v kojeneckém ústavu odpověď, kdo je jeho pravá matka a zároveň ho tam jde hledat jeho adoptivní matka (Jana Brejchová). A takových náhod nebo divných situací je tam více a akorát kazí dojem z jinak kvalitního psychologického dramatu. Ale takové už filmy Jaromila Jireše jsou. (09.03.2018)

Mrzí mě, že film se soustředí příliš na vnější napětí (podané hudbou, kamerou a expresivními hereckými výrazy, zvláště Brejchové), místo na vnitřní psychologické vyjádření postav. Proč je postava Brejchové tak strašně ambiciozní? Je postava Kanyzy skutečně pořád dětsky rozverná, nebo nedospělá, či si to vše uvědomuje a je jen jenom nezodpovědná? Všechny tyhle možnosti jsou jen naznačeny, ale žádná pořádně prokreslená. Navíc film honí zbytečně moc zajíců - divadlo, adopce, příroda, vztahy - sice by asi hlavním tématem měla být ona adopce, ale k provalení dojde až v půlce filmu a vlastně se zdá, že jako by se nic neděje. Jsou zde občas dobré dialogy a zajímavé postřehy, film má zvláštní, zasmušilou atmosféru, je fajn vidět Evalda Schorma, ale celkově pro mne poněkud nudnější průměr. (10.03.2018)

Adoptovat takovýho nevychovanýho a protivnýho fakana, jakym byl Tomáš Holý, tak ho půjdu do toho dětskýho domova vrátit sám. Jana Brejchová zahrála svou roli věčně spěchající, stárnoucí módní návrhářky výborně. Kanyza zdatně sekunduje. Čunderlíková sice nic moc nezahrála, ale aspoň je hezká a netváří se celej film jak na vlastnim pohřbu jako v Nemocnici na kraji zkázy. A Tomáš Holý? Kdykoliv se tahle protežovaná "dětská hvězda" objeví na obrazovce, otevírá se mi nůž v kapse. Jinak film je o tom, že harant se dozví, že je adoptovanej a snaží se vypátrat svou biologickou matku. (15.05.2011)

„Tati, můžu ti říkat Michale?“ Když si člověk jednou udělá dítě, musí si pak na něj nejednou udělat čas a je šumafuk, jestli je vlastní a nebo adoptované. Ono, jak tvrdí jedno ruské přísloví, nejsou rodiči ti, kdo rodili, nýbrž ti, kdo krmili a dobru naučili.. Jireš se na tohle téma snažil ponořit do psychologické hloubky, ale jako by se příliš bál dekomprese, nicméně charaktery Brejchové či Kopeckého jsou vzhledem k jejich osobnímu životu docela pikantní.. (02.04.2013)

Tomáš Holý mě v tomhle filmu překvapil, samozdřejně že ho každý milujeme jako Vašíka z Velryby a Tatínika, ale tady v tomhle filmu opravdu mohl ukázat, že dokáže hrát i jiné typy rolí. Však roli přijal s velkým nadšením. Měl neůvěřitelný talent. S Útěky domů jsem jinak strávil velice příjemný večer. Samozdřejně, že se najde pár chybiček a příběh je místy poněkuď naivní (POZOR SPOILER: Navíc možná zamrzí, že malý Honzík své rodiče nakonec hledat přestane.) Ale já si myslím, že tu čtyřku si film zaslouží. Akorát jsem nepochopil proč byli do filmu který má být psychologické drama nastrkány humorné scény, je jich tam hodně málo, ale ruší a ubírají filmu na věrohodnosti. (10.04.2016)