Červnové dny

Převést děj tohoto filmu do dnešní doby - asi by se jednalo o naprostou katastrofu, avšak z této doby na mě tento film působí příjemně a naprosto upřímně - popisuje tehdejší, tak trochu černobílé nahlížení na určité situace v životě a jejich řešení. A to se mi na tomto filmu právě líbilo - je to film o mladých, resp. teenagerech, je tak jiný, ale přitom tak stejný. Můžu vám naprosto upřímně říct, že jsem rád za tuto dobu, aspoň co se týče daného tématu filmu. Ale přesto skončí jak má a vy nemáte výhrady říct: "To byl dobrý film" (11.12.2008)

Nezaslouženě přehlížená perla. Není moc (nejen českých) filmů, které by tak rozuměly dospívajícím a dokázaly to citlivě převést na plátno. Samozřejmě, že se doby změnily, mladí se dnes chovají jinak, ale o to je tento film pro dnešní diváky zajímavější. Je mi jedno, kolik Kachlík natočil blbostí; za tohle to má u mě navěky dobrý. Kéž by po každém režisérovi zůstal aspoň jeden takový film. (12.04.2012)

Při hodnocení tohoto filmu je především brát v potaz kontext jeho vzniku. Roku 1961 totiž plně kraloval donucený návrat k lekci socialistického realismu a především filmy pro mládež a o mladých, které dosáhly vrcholu nevázanosti v Krejčíkově Probuzení se opět utopily ve schematismu a v pozitivních příkladech pro celou společnost. Kachlíkův debut ovšem jako by již ohlašoval trend, který nastoupí za dva roky - zavádí nás do prostředí hornického učiliště, kde se sice hlavně na začátku zabývá pracovním prostředím a za hlavní postavy volí mládežnickou "úderku", ale zápletka, která zde vznikne, se poté vydá překvapivým směrem a sbírání zkušeností v dolech jde náhle stranou. Příběh se totiž zaměří na velmi křehký příběh náhle vzniklé lásky, která z dvojice udělá málem společenské vyvrhele a pod okolním nátlakem ji hrozí zánik. I postavy povýšených "úderníků" jsou zobrazeny jako nezralí dospívající, kteří nikdy nemají daleko k porušování řádu a spíše než práci a nadosobní úkoly řeší dívky a soukromé spory. Svěží je nejen přirozený projev mladých herců s nepřikrášleným slovním projevem, ale také veristické zobrazení prostředí důlních prací a hornického městečka s jeho obyvateli. Vznikl tak důležitý mezičlánek mezi odchylujícím se zobrazením mládeže ve společenskokritických filmech druhé poloviny 50. let se snahou o co nejpřirozenější zobrazení obyčejné mládeže a jejích každodenních problémů dominující liberalizačnímu období po r. 1963. (07.06.2013)

Tak nevím, byla ještě naivní doba, anebo se soudruzi tak moc snažili, aby byla? V prvním případě je to na tři, ve druhém na odřenou jednu. Každopádně tenhle film bude zábavnější, když ho nebudete sledovat úplně střízliví. To se pak skromnému mládenci z kladenského učiliště, který po škole mezi směnou na dolu a intrem běhá v pohádkově nezničeném lese, a je pro něj ctí pod zemí pracovat "na předku", čili u ražby, i zasmějete. Kromě Langmilera jsem tam žádného dalšího herce neviděl. (29.06.2013)

Z filmu jsem se dozvěděl jaká je čest rubat ve předu a vůbec být horníkem. To bych mu vcelku omluvil, ale pochybuji, že se generace mých rodičů zamilovávala takhle pitomým způsobem a že sledovat to, je taková nuda. Chvílemi mě ti přiblblí učni připadali jak desetiletí kluci, psal to asi nějakej vůl. 2* za tu závěrečnou romantiku. (06.07.2011)