Fimfárum Jana Wericha

Mohol by som napisat to iste, co som napisal aj pri druhom diele (ktoe som videl skor). Tie iste malicke neduhy (trochu krcovite rozvijanie priehu) a tie iste klady (je to jednoducho skvele :)). Predsa len ohodnotim trosku vyssie a to koli fantastickej protialkoholickej kure, ktora som si isty, by vyliecila aj tie najhorsie stratene pripady :) (8.6/10) (12.09.2007)

Což o to, Werichova knižní předloha je výborná, ale tady bychom měli hodnotit hlavně film a ten už tak vynikající není, v podstatě mě nenapadá nic, čím by natolik vynikal, aby si zasloužil místo v top 200. Jde pouze o takové vděčné zpracování knihy, nic se nepokazilo, díky lehce vtipné animaci to pěkně odsejpá a většina lidé u toho aspoň nostalgicky zavzpomíná na knihu, kterou znají z dětských let... Jenže místy je to celkem zdlouhavé a v celku nevyrovnané a pokud jde o můj osobní názor na animaci, tak mi byla relativně nesympatická, hlavně ztvárnění postav. Takže postavit Fimfárum do žebříčku vedle takového Ratatouille je pro mě spíše špatný vtip. 6/10 (12.03.2008)

Tak abych snad podotknul, že jsem se na Fimfárum Jana Wericha hodně těšil. Nadšení z loutek a ztvárnění prostředí mi vydrželo skoro celý film. To se opravdu povedlo a prostředí vypadá velice autenticky. Tak proč jen dvě hvězdy? Kvůli oněm pěti příběhům. Ty mi toho moc neřekly a jestli jsem na něco už alergický, tak na postavy čertů. Buď jsou to upištěná a žvatlající stvoření (zdravíme pana Trošku a další), nebo jsou to klaďasové (jediná pohádka, jíž jsem toto ochoten odpustit, je S čerty nejsou žerty). A to je problém vážení. Opravdu velmi staré pohádky, sahající svým původem hluboko do minulých staletí, postavu čertů vnímají zásadně negativně, tyhle postavy prostě personifikují ultimátní zlo, proti kterému lze bojovat jen vypětím všech sil. Kam by přišel Tolkien, kdyby postava Saurona byla jen žvatlajícím hipíkem? Mám rád staré pohádky. Novodobé pokusy a rádoby moudré příběhy s hodnými čerty mi nic neříkají. A čerti provozující alkoholový detox? Pochcávající se zombie? Baba ukazující kozy? Snad jen špatný vtip. A to mám Jana Wericha ve velké úctě. (04.08.2019)

Absolutní brainwasher! Těšil jsem se, že zhlédnu dlouho odkládanou loutkovou klasiku, plnou údajně zajímavých pohádek. Mé nadšení se ale obrátilo proti mně a pekelně jsem se nudil. Oceňuju, že je to podáno hodně netradičně, pokud to ovšem má být mířeno hlavně na menší diváky, strhávám body i za nevhodnou animaci. Já jí uvítám, ale být rodičem, jehož děti po kontaktu s touto ‘pohádkou’ nemohou usnout, nadšený bych rozhodně nebyl. Plánoval jsem slupnout celou trilogii, po dnešním filmovém fiasku však odmítám pokračovat. (27.12.2017)

Jan Werich byl skutečnou renesanční osobností, apeloval na zdravý rozum a chytře podněcoval lidskost společnosti i jedinců. Fimfárum je rozverný soubor moderních pohádek v ušlechtilém stylu i poselství. Sarkasmus a vtipný nadhled jsou účinnou zbraní, bohatý slovník dodává pikantní osvěžující příchuť a řešení bývá osvobozující, pokud o rozšíření známých obzorů stojíme. Originální tvary podobě díla dodal Petr Poš s Martinem Velíškem a vhodně doplňují dráždivou ironickou linii. Vlasta Pospíšilová a Aurel Klimt vdechli život Werichovu hlasu. Až opadá listí z dubu prozkoumává psychedelickou mysl alkoholika a velkorysost důvtipu. Franta Nebojsa psychedelickou rozervanost zavádí k překročení archetypálního strachu. Lakomá Barka je sociální groteska se spravedlivým dopadem. Splněný sen je cynický humor absurdity s očistným účinkem destrukce. Samotné Fimfárum je rozkošnou společenskou satirou a na odzbrojující bezprostřednost senilního knížete nelze zapomenout. Fimfárum Jana Wericha má výchovný charakter, stylovou formu provedení a přináší potěšující uspokojení svým hravým nadhledem. Moudrost a rozvernost se spojila ve slova, střely, smích, veselí a vkusné pohádkové dědictví. (27.06.2017)