Réžia:
Dušan KleinScenár:
Karel CopKamera:
Jiří StöhrHudba:
Svatopluk HavelkaHrajú:
Milan Riehs, Jaroslav Moučka, Václav Mareš, Svatopluk Matyáš, Eduard Cupák, Karolina Slunéčková, Marcela Martínková, Eva Hudečková, Jiří Hálek (viac)Obsahy(1)
Kriminálně - špionážní příběh, údajně inspirovaný motivy skutečných případů. 1963: západoněmecký obchodník Friedrich Schmidt se kdysi jmenoval Šmíd a je ve skutečnosti zdatným pracovníkem zpravodajské služby. Pokouší se navázat kontakt s bývalými spolužáky z gymnázia v Kostelci... (oficiálny text distribútora)
Recenzie (83)
Závěrečné troubení trouby esembáka na klakson jen podtrhuje to že tentokrát soudruzi prohráli. Agent jim za jejich doprovodu odjede na Západ, oni vlastně nic nevyšetří a jediný co je že si Satoranský myslí že je agent teplej a proto chodí za kolegou agentem. A mě se to líbilo. Hvězda za Cupáka, za staré autobusy a za to že SNB není všemocná.. :o)) ()
,,Němec, ale býval to slušný člověk.“ Tato kriminálka je trochu říznutá všudypřítomným strachem bývalého režimu z agentských rejdů Západu. Krom poctivé, staromódní atmosféry a určitého kouzla doby a tehdejších lidí nemá ale již dnes co nabídnout. Tempo je žalostně rozvleklé, záporák průměrný, ale nejvíce mi vadil tým vyšetřovatelů. Moučka vůbec není typ herce na roli majora, jeho způsob mluvy se hodí více na prostší lidové chasníky. Zde jsem mu jeho nadhled a chytrost opravdu nevěřil. Potěšily mě dobové záběry na Náchod i se zámkem, ale jinak nic. ()
Ach ty normalizační krimi. Méně povedený a spíše pak nudný pokud o kriminálně špionážní příběh, údajně inspirovaný motivem skutečného případu, který se stal za války. Jediný malé plus byla role klidného vyšetřovatele Jaroslava Moučky, ten se evidentně v těchto rolí cítil jako ryba ve vodě a měl i pravdu:-) Některé dialogy nehledě na dobu, jak vidno jsou stále aktuální, viz monolog Augusta a Hálek, kdy Augista Hálka označí za vejžírku! ()
K tomuto mám jedinou poznámku: Kdyby místo kpt. Erby, případně mjr. Sojky hrál ve filmu hlavní fízlácké housle mjr. Zeman, vůbec bych se nedivil, spíš bych to přijal s velkým pochopením. Z tohoto snímku čiší tak neskutečný nacionalistický a protiněmecký duch až to pěkné není... Dívat se na to samozřejmě dá i když technických kvalit Sequensova seriálu film nedosahuje, v politickém podtextu si s ním však nezadá. Kdybych měl být důsledný, nedal bych žádné hodnocení, jde však o slabší film po všech stránkách, takže ty dvě * můžu střelit s klidným svědomím. ()
Tři hvězdičky pro Milana Riehse. No uznejte, ty nesympatické chlapy, které střihal celou svoji kariéru, uměl na velmi slušné úrovni. Jistě, odmysleme si tendenční pohled na onen případ, popisovaný filmem. Odmysleme si prkenné policejní soudruhy. Ale "single" hysterka Slunéčková nebo bručoun Cupák, to přece zase nebylo až tak marné. Dnes večer jsem nějak pozitivně naladěn, takže hledám na filmu spíš to dobré... ()
Galéria (6)
Zaujímavosti (9)
- Ve filmu se odkazuje na legendární film Vyšší princip (1960) od Jiřího Krejčíka. V jedné ze scén tento film právě běží v televizi a v jiné scéně je na něj odkazováno během televizní debaty. Oba filmy totiž společné téma a to udavačství a kolaboraci během druhé světové války. (Posheidon)
- Pokleknutí Šmída (Milan Riehs) před pamětní deskou téměř přesně kopíruje známé gesto kancléře Brandta, který roku 1970 při návštěvě Varšavy během pietního aktu zcela nečekaně a pravděpodobně spontánně poklekl před pomníkem obětí povstání ve varšavském ghettu. Toto gesto získalo po celém světě velký ohlas. To, že jej ve filmu zopakoval Šmíd jakožto negativní postava mělo zřejmě ve filmu natočeném za normalizace dehonestovat skutek kancléře Brandta. (Zany)
- Při natáčení exteriérových scén filmu (točena doba před 13 lety) nemuseli mít filmaři starosti, že by jim kazila záběry přítomnost novějších nedobových vozů. V roce 1976 bylo ještě naprosto běžné, že po ulicích jezdila auta stará 20 a více let. A ta západní velmi zřídka. (Scott67)
Reklama