Čertovské pero

Pozitívom tejto rozprávky je herecké obsadenie. Výborný je Vetchý, Bárdos a Geišberg, pre ktorého sa Čertí brko stalo žiaľ labuťou piesňou. Nedokázal som sa zmieriť s faktom, že sa jedná o "občiansku výchovu pre škôlkarov" a ich rodičov v duchu americkej Zootopie. Lenže o 2-3 roky vtipy kleklo brko a podobné už aj tak nikto nepochopí, tak na čo ich tam pchali? Zamerali sa na politické vtipy a texty piesní, ale samotný scenár na mňa pôsobí len ako sled násilne pospájaných scénok. Keď už z toho urobili muzikál, mala tam byť aspoň 1 pesnička chytľavá, ale to nie. Nie je to také zlé ako minuloročné Přání k mání, len to nestojí za lístok do kina. (29.11.2018)

Čertí brko natočili tvůrci Kanceláře Blaník - a je to na něm vidět. Přinejmenším polovinu jeho zápletky totiž tvoří výrazně akcentovaná politicky-satirická rovina, která je naštěstí docela obecná a záleží jen na vás, do jaké míry ji vztáhnete na aktuální českou politickou situaci. Kromě toho ale snímek s ničím výraznějším nepřichází a zastiňuje tím dokonce i zbytek pohádkového příběhu, jenž je vyloženě slabý a šablonovitý - dává se totiž do pohybu tím, že hlavní hrdina na začátku něco zpacká (nechá se okrást o kouzelné předměty) a pak se to v průběhu zbytku filmu snaží napravit, což je jednak evergreen nemalého počtu českých pohádek a hlavně je to zápletka na dvě věci. Ústřední dvojice hrdinů není moc zajímavá a kupodivu ani sympatická, kdy on vstupuje do děje jako ňouma, co akorát způsobuje problémy, a ona je představena jako zdatná manipulátorka, co zištně tahá za nos své nápadníky, a pak se mění ve zranitelný objekt touhy, jenž akorát pasivně čeká na záchranu. Oba se do sebe osudově zamilují hned při jejich prvním letmém setkání (kdy ho ona považuje za zloděje a poleje ho vodou), spíš proto, že to vyžadoval scénář, než že by to z té jejich interakce nějak přirozeně vyplynulo. Ve druhé půlce se příběh přerodí v ne vždy zcela smysluplnou a ne moc chytrou sérii honiček, rvaček a léček, přičemž film neobsahuje nic ani trochu strašidelného (i Lucifer je tu spíš za starostlivého strýčka) a kupodivu nabízí i poměrně málo humoru. Záplatuje to slušná filmová výprava, zahrnující i pozoruhodně vymyšlený koncept pekla, občasná neotřelá nápaditost, několik vizuálně výpravnějších sekvencí, sem tam hezký herecký výkon (zejména Ondřej Vetchý) a především pak zmíněný zřetelný politický rozměr. (26.11.2018)

Pokud se pohádka až příliš podobá každodennímu životu, přestane být pohádkou. (26.12.2019) Podruhé to nebylo zdaleka tak špatné. Vaše Velkorohosti a Vaše Ďáblorodí bylo vtipné, ale pozdrav Hříchu zmar? Peklo by se snad mělo radovat, když je hřích rozmáhá a nikoliv, když je mařen. Také mě zaujalo, že čerti klejou. Třeba Krucifix by mělo být něco jako sprosté slovo, které se neříká ... U téhle pohádky platilo to nejlepší na konec. A písničky se opravdu povedly. (31.12.2022) (26.12.2019)

„Neměl bych dostat vocas?“ - „Ocas, rohy a startovací kopyto používáme pouze při jímce hříšníka. Jinak cestujeme zásadně v civilu. Ale to snad doufám víš?!“ Díky Ondrovi to už vím i já. Vůbec mi ten pekelný systém přišel celkem důvtipný. Film se opírá o výbornou technickou stránku, kvalitní jsou třeba i na Lvy nominované kostýmy, výprava či rovnou vítězné masky. A přestože nejde přímo o „písničkové“ dílo, min. Mám takovej pocit je zapamatovatelná. Potud spokojenost. Horší je to ale s humorem, usmál jsem se jen párkrát. Argument, že jde o pohádku a nejsem tedy „cílovka“, zde navíc příliš neplatí, neb tvůrci do ní přidali poměrně silnou paralelu s politickou situací (to velké NE pro ANO už ani doslovnější být nemohlo). Ne moc záživný příběh (spolu s jeho převážně nevýraznými aktéry) pak sice držel pohromadě, ale neoslnil. Přesto žádný průser, vidím to na lepší průměr. „A přestaň mi vykat.“ - „Proč?“ - „Nooo…když sou lidi do sebe zamilovaný, tak si tykaj.“ - „Já sem do vás zamilovanej?“ - „Jo jo, už je to tak. A vypadá to, že je to vážný.“ (14.04.2019)

Během vánoc, když dávali nové pohádky, se mi vždy povedlo odvést Alíkovu pozornost někam do prdele, třeba sem se svlíkla a začala běhat po bytě nebo vyhodila pojistky a lamentovala, že vypadnul proud, či sem mu prostě do protein šejku nastrouhala trochu rohypnolu a přidala výtažek z konopí. Ano je to tak, nesnáším nové české pohádky, jelikož až na pár výjimek to jsou strašlivý píčoviny a radši bych koukala po 28té v řadě na Tři oříšky pro Popelku než ty nový patvary. Jenže Alík se mnou ukázkově vymrdal (a to jinak než bych uvítala) a pohádky prachsprostě sosnul z netu. Takže když sem se večer přitulila na gauči a zeptala se na co se mrkneme, s úsměvem zmáčkl tlačítko play a naše chytrá TV na mě vyblafla Čertí brko. Vetchej Ondřej a Honza Čína, kterýho mám ráda asi jako lepru, no vomrdala bych se z toho. Bylo ale pozdě, vězela sem pevně v Alíkově náručí, takže svlíkat sem se nemohla a další možnosti už vůbec ne. Takže sem byla nucena sledovat jak Čína bude cumlat čertí brko. To se naštěstí nestalo a dokud nezačal zpívat, tak sem to i celkem dávala, pak mi začaly trnout zuby a měla sem chuť se brutálně zkouřit. Čína naštěstí přestal zpívat celkem rychle a tak sem byla schopná koukat dál a díky Judit Bárdos sem alespoň mohla myslet na prasárny. Každopádně po zhlédnutí pohádky až do konce musím uznat, že to nebyl tak strašlivej průser jako většina novodobých pohádek, ale na prdel sem si z toho rozhodně nesedla, stihla sem se u toho nudit a záporáci mě srali tím jak byli debilní. To, že Lucifer půjde za kokota a nechá se uvěznit s celou četou čertů, to radši nekomentuju. Takže pokud brko, tak rozhodně zelený a ne čertí. Na konec extrémní zajímavost hodná iluminátů - Před mým hodnocením tuto pohádku hodnotilo 5 555 lidí. To bude rozhodně nějaký děsně vážný znamení. (01.01.2020)