Yojimbo - osobný strážca

Jeden z Kurosawových mistrovských kousků. Výborný příběh, Mifune v nejlepší roli,dosti zapamatovatelná hudba a hlavně neselhávájící Kurosawa. Některé scény tady jsou totiž opravdu brilantní a mrazivé, film ani na chvíli neztrácí na tempu a už díky tomu příběhu se do tohoto dokonale ponoříte. A místy je to i docela dost drsný takže sem tam se tu povaluje nějaká ta končetina. Prostě pomalu geniální dílo, které je možná pro běžného diváka stravitelnější než Sedm samurajů, ale asi jenom proto že je kratší. (08.12.2008)

Je to sice klasika, ale mne to prostě moc nebere ... Kurosawu jsem nikdy moc neuznával, u jeho filmů se nebavím. Téma tohoto filmu možná je naprosto tradiční až základní pro mnoho dalších filmů s "anti-hrdiny", kteří štvou dvě bandy šmejdů proti sobě, ale i když je to taková klasika, jak říkám, mne film příliš nebavil. Příliš dlouhý, málo akční, málo vtipu, vtip spíš naivní ... souboje výborné, ale jsou snad jen tři ... Spousta výborných herců ... ale prostě ... bohužel tohle jde mimo mne... (14.04.2010)

Nyní už chápu, proč je Leoneho Pro hrst dolarů tak mnohem slabší než obě jeho následující eastwoodovky. Vždyť všechno, co mi tam připadá béčkové, je zcela adekvátně přítomno už v jeho předloze. Leone tedy Tělesnou stráž obšlehl opravdu i s chlupama. Jeho však omlouvá, že je teprve na začátku a svá vrcholná díla má před sebou, naopak Kurosawa má např. geniálních Sedum samurajů už za sebou. Dojem je dokonce až takový, jako by to bylo přesně opačně: že Tělesná stráž (osmý viděný Kurosawa, první zklamání) obšlehává Pro hrst dolarů (ačkoli různé motivy, jako třeba celá záležitost s prohranou manželkou, vyznívají v původní japonské verzi mnohem přirozeněji a působivěji než u Leoneho). Zklamání je o to silnější, že z volného pokračování (Odvážní mužové, jinak Sanjuro), dřív a opakovaně viděného, jsem byl svého času tak nadšen, že jsem ho neváhal zařadit do své topky. Nevylučuji ovšem, že vina Tělesné stráže je na mé straně: že prostě nedokážu přijmout, aby Kurosavův osobní samuraj Mifune taky někdy nezvládal situaci, že nejsem ochoten vidět ho poraženého, bezradného a závislého na štěstíčku a nelogičnosti např. závěrečné scény s bambitkou. V Odvážných mužích je Sanjuro sice taky takový týpek, také mu scénář pomáhá hloupostí protivníků, také se štěstím vyvázne z prekérní situace, ale celé je to úplně někde jinde, včetně jeho postupně se vyjevujcí osobnosti. (06.08.2014)

Ryuzo Kikushima a Akira Kurosawa napsali opravdu výborný scénář. Scénář tak skvělý, který vystačil ještě na dvě za originálem nezaostávající předělávky. A v tom je právě to kouzlo, ať už toho hlavního drsňáka hraje Toshiro Mifune, Clint Eastwood nebo Bruce Willis (všichni skvěle) hlavní krása je v tom příběhu. Ale to jsem trošku odskočil. Kurosawa je výborný režisér a v "Yojimbu" jsou některé scény opravdu skvělé. Vše podtrhují dobré herecké výkony zvlášť Toshiro Mifune je hustej. Ale bez hudby Masara Sata by byl film skoro poloviční. Mě osobně se toto, pro mě třetí, setkání s Kurosawou zamlouvalo víc, než také výborný film "Sedm samurajů." (08.01.2006)

90% - Ronin Sanjuro mě od začátku do konce hypnotizoval svou statickou energií. A nebo to byl celý film? Výborný scénář - přes všechnu svou složitost mistrně a srozumitelně podaný příběh. Naivně jsem sice očekával více akčních scén s mečem, ale i tak jsem film dokoukal jako velmi spokojený a vděčný divák. Za pozornost rozhodně stojí i zdařilý Leoneho remake. (17.04.2006)