Univerzity a svoboda

Univerzity a svoboda krásně líčí problémy současného vysokého školství ve všech jeho ohledech. Jenže ke konci filmu se čím dál více dostáváme (asi) k samotnému jádru, proč asi dokument začal vznikat a to vyhozením spoluautora dokumentu, Víta Janečka. Na konci film působí už spíše jen jako ublíženeckou sondou, kdy se hlavní protagonista sebelituje a snaží se pro tento moment najít nedemokratické řízení FAMU jako i jiných institucí. S mnohými myšlenkami jsem v dokumentu souhlasil, ovšem osobní aspekt, kdy bez pořádných podkladů Janeček říká, že byl vyhozen (zřejmě z nedemokratických důvodů), spíše celé znění snímku diskredituje a vyplývá nám otázka, zda všechny podklady Janeček nehledal jen kvůli tomu, aby někoho účelně poškodil. Protože přece jen na každou svou pravdu najdete důkaz. (26.04.2020)

Úprimne som na pochybách, ako hodnotiť tento dokument. Asi tak prvá polovica ukazuje veci, ktoré platili aj pred 20-25 rokmi, keď som študoval. Boli univerzity, ktoré mali otrasnú kvalitu a ktoré za niečo stáli. Ak tam v dokumente týpek tvrdil, že chrápal na prednáškach aj cvikách a učil sa 15 minút pred skúškou, tak na mojom odbore by vyletel v prvom ročníku a ani by nechápal, čo sa deje. Takže kvalita niektorých škôl stála za prd už dávnejšie. To, že študenti chlascú a sexujú, tak to tiež nebolo nič objavné a názorná ukážka v tomto dokumente ma úprimne rozosmiala. Áno, sú veci, ktoré sa nemenia. Druhá polovica, ktorá ukazovala, že ľudia otvoria hubu a nebodaj niečo skritizujú, nebodaj sa dotknú plagiátov, či problematického financovania, tak to bolo oveľa zaujímavejšie a je mi ľúto, že tomu nedali priestor viac. Je pekné, že sa snažia nechať rozprávať ľudí, ktorí to nejako vysvetlia, ale občas to pôsobí rozťahanejšie. Ale tak, nevadí mi to. Problémom asi je, že som sa tu veľa nového nedozvedel, z výnimkou druhej polovice a názorný príklad z FAMU bol celkom zaujímavý, vždy potrebujete konkrétny príklad a ten sa naskytol tu. Áno, mohli sa trochu pozrieť aj na iné univerzity. Na druhú stranu príklad od Jeffrieho Biella bol peknou paralelou. Hodnotím trochu horšie, ale asi to bude tým, že som si univerzitným vzdelaním prešiel, sú tu nešváry, ktoré sú tu dekády a dekády a iné, ktoré sú novšieho rázu. Ponaučenie. Kvalita vzdelania asi pôjde dole, akademická pôda rozhodne nebude miesto pre slobodný rozvoj ducha, lebo budete za akékoľvek vybočenie kopaný do zadku. Nieže by to nebol problém aj za mojej éry, ale vyzerá to tak, že bude horšie. (02.06.2024)

Téma a problémy univerzít boli nastavené dobre. Propagačné videá univerzít boli na grc. Tiež tak nejaké študentské videá, kde človek vidí, čo za generácia nám vyrastá. Fet, twerkovanie, proste čisté kapacity. Dokument ale riešenia neponúkol. Len plno kecov, filozofovania. Ako analýza dobré, ale začnite aj iný problém riešiť a to je hlavne, prečo univerzity ovládli progresívni liberáli, ktorí indoktrinujú študentov a nám vyrastá hluchá generácia s jedným povoleným názorom, ktorý bude do morku kosti presadzovať. Celkovo je samozrejme ale veľká pravda, že financovanie školstva je postavené na hlavu, tak u nás, ako v ČR, a výsledkom je stále osprostenejší národ. Možno aj to je cieľom. (04.11.2022)

Dokud jsme se pohybovali převážně v obecné rovině, připadalo mi to jako nadprůměrný dokument o současném stavu vysokého školství, kdy se studentům dostává titulů, nikoliv vzdělání. Jenže pak se tvůrci začali věnovat osobnějšímu tématu situace na FAMU, od čehož jim chybí odstup, a já se jako divák začal nudit. Doporučuji tedy rozkoukat, a pak včas vypnout. (21.11.2021)

Z dokumentu mám smíšené dojmy. Na jednu stranu duo Janeček & Piussi zpracovalo velmi důležité a ožehavé téma komercializace a masifikace vysokého školství se všemi souvisejícími důsledky, na druhou stranu se mi ale (i když to je asi hlavně můj problém) jejich styl začíná dost zajídat: Ta poměrně nezajímavá syrovost a neurotická kamera, až příliš rušivá osobní rovina a silná orientace na FAMU, přílišná rozmáchlost a rozkročenost (časová i epizodická)... Chybělo mi tam cosi sjednocujícího, nějaké vyústění a možná i serióznější (třebas konfrontační) pohled "z druhé strany" (např. pohled vedení kritizovaných soukromých škol, či zadavatelů těch stupidních sexistických náborových spotů z veřejných vysokých škol). Film je sice členěn do jasně ohraničených kapitol, ale výsledek na mě působil dojmem neuspořádaného slepence nejzajímavějších momentů sesbíraných za těch 7 let, navíc silně ovlivněného tím, že jeden z autorů je i jedním z protagonistů. Nicméně "Univerzity a svoboda" může sloužit jako dobrý výchozí bod pro debatu o stavu českého vysokého školství. Obsahuje do určité míry v podstatě všechno, od čeho se taková debata může odvíjet (kupováním titulů - a jejich smyslem vůbec - počínaje a podvody ve vědeckém bádání konče). Ale nejde jen o české VŠ: Některé problémy jsou univerzální, jak naznačují i přizvaní Chomsky s Furedim (avšak jejichž celkový vklad byl podle mě v kontextu filmu zbytný).___ Film skvěle vystihuje určité fenomény, které jsou platné nejen uvnitř akademického světa, ale celospolečensky (srov. např. mechaniky konfliktů Holý-Janeček v tomto dokumentu a Staněk-Fajt na aktuální české kulturně-politické scéně). Velmi povedeným momentem filmu je také rozhovor s Jeffrey Beallem (který se také osobně účastnil brněnské premiéry) a vysvětlení okolností jeho konce na University of Colorado. V této souvislosti mi ve filmu chyběl pohled na tzv. Beallovy seznamy z perspektivy běžného akademického provozu. Ten efektní pokus pražských sociologů s fejkovým článkem je už docela známý, ale běžná praxe je ve filmu poněkud upozaděna. Z vlastní zkušenosti můžu řict, že spousta výzkumníků vůbec nechápe, co je špatného na publikování v predátorských časopisech, nebo je jim to úplně jedno... Takto by se ale daly vyčleňovat a diskutovat další a další jednotlivosti (např. nízká úroveň státnic, plagiátorství, střety zájmů, autonomie VŠ, publikování bezcenných článků & knih jen kvuli RIV bodům a vidinám úspěšných habilitací, upřednostňování "výzkumu" nebo čistě komerčních projektů na úkor výuky - což je naprosto běžná praxe na technických školách atd. atd.), ale věnovat se jim podrobněji by bylo nad rámec sedmdesátiminutového dokumentu. Proto i za pouhé jejich naznačení nebo letmé představení a vůbec za uvedení tohoto tématu na plátna kin (a brzy snad i na TV obrazovky) rozhodně zvedám palec nahoru. (20.05.2019)