The End of the F***ing World

Narozdíl od většiny mých spolukomentujících kolegů si nemyslím, že The End of the F***ing World je nutně seriál o asociálních, psychopatických puberťácích pro asociální, psychopatické puberťáky. Že by se naši mladí měli v hlavních postavách shlížet. A i kdyby, za tímto seriálem se rozhodně neskrývá žádný alarmujícně zdvižený prst á la Joker ve stylu "takhle to dopadne, nebudeme-li naším mladým naslouchat", protože děj je tak (zábavně) vyhnaný do absurdna, že si nikdo nemůže myslet, že by se tohle doopravdy mohlo stát. Je to spíš takový obecný pocit, kdy vy nerozumíte světu a svět nerozumí vám. A tenhle pocit nekončí ve dvaceti. Ale zřejmě je to uvěřitelnější u sexuálně neposkvrněných náctiletých, s kterými mlátí puberta, než u dvou rozvedených padesátníků s krizí středního věku... Každopádně - jakkoli je to celé pesimistické a depresivní, tak právě extrémnost děje, kdy jsou naši hrdinové zmítáni sem a tam, z průseru do průseru, spontánními rozhodnutími, snímá z tohoto seriálu jakékoli znepokojení. Je to jednoduché, přímočaré, vtipné a přes absurdnost i v dílčích věcech uvěřitelné. Druhá série trochu nečekaně přivádí na scénu třetího psychouše v podobně Bonnie a zároveň zajímavě vrací na scénu starého prasáka ze série první. Rozhodně to není nějaký převratný počin, ale v rámci jeho krátkosti a jednoduchosti jsem si ho velice užil a rád se k němu někdy vrátím... 100% (1.-2. série - 100%) (31.01.2021)

Když je vám náct a okázale dáváte najevo své domnělé outsiderství, které jste okoukali z aktuální audiovize, tak vám tenhle seriál bude připadat, že je tak moc pro vás a o vás. Dokonce i uroníte slzy dojetí u průhledně nekonformního finále. Když je vám dvacet a třicet a jste zblblí samozvanou výjimečností Netflixu a jejich marketingem, že všechno, co má na sobě jejich štempl, je hrozně netradiční a odvážné a mimo zažité mantinely, budete si sugerovat, že tenhle seriál je další hřebíček do rakve lineární televize a jejích schémat. Jenže on je to jen moc chytře vykalkulovaný projekt pro sílící mladé publikum, nebo spíš pro to věčně nedospělé, které nechce koukat na reálně profilované mladé hrdiny, ale jejich žánrově vyhrocené variace. Komiksový rodokmen je z tohohle dílka cítit na sto honů, což znamená egocentrickou vyhrocenost a domnělost velké rebelie a nonkonformity, když se vedou povrchní emo řeči prokládané velkohubými vulgaritami a občasným šplíchancem krve. Dojná kráva komiksového ratingu M se po americké (nejen) indie kinematografii přelévá do quantity TV. Ve výsledku na seriálu nejvíc naštve, že jde cestou očekávaného polidštění sociopatů a nedostojí falešné vábničce z prvního dílu, která by byla bývala naopak vskutku přinesla něco nového. (13.01.2018)

Celkom rozumiem ľuďom, ktorý tento seriál zavrhujú, pretože ich príliš iritujú hlavné postavy a ich správanie. Mňa iritovali tiež, v prvej epizóde, možno kúštik v druhej. Kľúčom k ich obľúbeniu je však uvedomiť si, že nesledujeme dramatické osudy mladých ľudí na pozadí ich rozvíjajúcej sa lásky, ale proste len čiernohumornú poloabsurdnú tínedžerskú road movie preplnenú bizárom, a užívať si jazdu. Kamera a strih ma nesmierne bavili, aj herecký výkon mladého, no a čerešničkou na torte je skvele namiešaný 50tkový soundtrack. Dokonalé to nie je, ale ako jednorázová kratochvíľa na dva netflixové večery to dosť funguje. (17.08.2021)

(no spoilers) Je hrozně fajn jak si celá minisérie hraje s očekáváním diváka - už od začátku, kdy člověk zjišťuje, kterak příběh nejspíš půjde podle zajetých kolejí se standardní Manic Pixie Dream Girl, když v tom ejhle - je to spíš Maniac Profane Deviant(art) Gal. Příběhově je to úplně jako klasický americký indie film kompletně se stylizací, záběry, barvami i soundtrackem, když v tom ejhle - je to minisérie osmi dvacetiminutovek odehrávajících se v Británii od Channel 4 a Netflixu na motivy komiksu. Komiks jsem si zběžně prohlédl a nepřilákal mě, zejména stylem kresby hlavních postav. V seriálu se casting ale povedl na jedničku, sympatičnost hlavních postav hlavně přisuzuji jejich hereckým výkonům a přítomnosti vnitřních monologů a u vedlejších postav, že scény s nimi často obsahují něco víc než jen jejich část příběhu týkajícího se Jamese a Alyssy. End of the F***ing World je cosi skvělého a neobvyklého. Něco, co Baby Driver loni chtěl být, ale nedokázal to a co Bonnie a Clyde dokázali už dávno. Druhá série trochu ubrala na humoru, avšak drama a napětí je tam stále dost i přes hezky uzavřený konec první série. (13.01.2018)

1. SÉRIE (45 %): Drama / Krimi / Thriller / Komedie / Dobrodružný / Romantický. Jo, tak přesně takovej miš maš to je, ale nic z toho pořádně nefunguje. Při sledování jsem alespoň stále doufal v nějaký hlubší přesah nebo uspokojivý závěr, ale celá řada jde odnikud nikam a snaží se jen o jakýsi rádoby cool feeling. U mě tahle překombinovaná slátanina s extrémně nesympatickými postavami teda bohužel nezafungovala vůbec. (11.12.2019)