Žena na měsíci

Překvapuje mě, jak široké spektrum emocí dokáže němý film vyvolat. V případě Ženy na měsíci na tom mají hlavní zásluhu herecké výkony, pro někoho možná až moc expresivní...mně se líbilo, jak Lang spoléhá na herce a obraz, na úkor množství vložených titulků (Willy Fritsch dodává charisma, Fritz Rasp vtip a Gerda Maurus v pumpkách na měsíci, to nepotřebuje komentář). Děj má díky tomu spád, často mi vůbec nepřišlo, že sleduju němý film. Až na část z měsíce, kde film trochu ztrácí dech, po celou dobu udržel mou pozornost. Na rok 1929 působí vychytávky jako odhození palivové nádrže, odpočítávání startu a beztížný stav (ty úchyty mě dostaly:)) výjimečně profesionálně (nepřekvapí, že vědeckými poradci filmu byli Willy Ley a Hermann Oberth). Doporučuju zhlédnout restaurovanou verzi od Friedrich Wilhelm Murnau Foundation z roku 2000. (30.09.2012)

Nie, dĺžka milovníkom starých naivných sci-fi dobrodružstiev nemôže prekážať. Na našej obežnici objavili vedci zlato a naša nátura nám káže si ho ísť prevziať. Mesiac je predsa náš. Dobrodružstvo začína už na Zemi, nechýba kriminálna ani milostná zápletka. Lang je vtipný aj pri momentoch, ktoré ako fóriky sám zamýšľal, divák sa bude baviť nielen na veľmi vtipných porušovaniach všetkých možných fyzikálnych zákonov. Spočiatku komorný film sa postupom času stáva skutočným veľkofilmom, na aké sme boli pri Langovej nemeckej kariéry zvyknutí. Žena na Mesiaci je skvostne vypointovaná, dnes by sme asi povedali, že tvorcovia si záverom prichystali divákov na pokračovanie. (28.07.2016)

Je skutečně těžké hodnotit 80 let starý němý sci-fi film, navíc téměř tříhodinový. Hlavně v prní půlce filmu, odehrávající se na Zemi, je místy hooodně zdlouhavý. Ale přesto se i tam najdou skvělé dramatické scény a dokonce i drobné vtípky. I přes malý počet titulků se daří Langovi, hlavně díky skvělým hercům, udržet dějovou linku srozumitelnou. Pak jsou zde samozřejmě pasáže s přípravou startu rakety, které působí na svou dobu úchvatně (letecké záběry, modely odpalovací rampy). Pár věcí je z dnešního pohledu směšných, ale to lze od tak starého snímku očekávat. Naopak překvapí některé "vizionářské" detaily (odhazování stupně rakety, chování vody ve stavu beztíže, ap.) Pobyt na Měsící je pak už čistá fantazie, ale zábavná a děj zde celkem odsýpá. Nechybí ani dramatické a dojemné scény. Přesto je délka filmu spíše na škodu a je možné, že později vzniklé zkrácené verze by mohly být, alespoň pro současného diváka, lépe koukatelné. (02.12.2009)

Nádherný, konzistentní film. Žádné pitomosti v zásadních parametrech letu, někdo to dobře spočítal poměrně dopodrobna. Zatímco Metropolis mě úplně ubil délkou a takřka absencí rozumného vyprávění, tenhle film mě tak nadchl, že mu odpustím leccos. Například ty skoro 3 hodiny, a v nich i zbytečně zdlouhavé a ukrutně pomalé scény. Na druhou stranu, natahovačky, třeba až infantilní scéna typu "starý profesor dává k myší díře díl své večeře, vyleze myš a asi půl minuty se krmí", mně nevadily. Scény typu "vrcholně nervozní inženýr čeká s telefonem na uchu v bytu souseda a nůžkami mu likviduje kytku" mě doslova bavily. Už jsem viděl spoustu čb seriozních scifíček i braku s tímto tématem, zejména z padesátých, a Frau im Mond je naprostá špička. Herectví většiny postav prima (oceňuji zejména přesvědčivost rozdílných povah). Doporučuji na potkání. (21.05.2012)

"První sci-fi na vědeckém základě", tak je často tento film prezentován, i když ve své době patřil spíš do kategorie "Sensationsfilm". Po finančně náročném a neúspěšném "Metropolis" se Fritz Lang pustil do projektu, o kterém by by se dalo říci něco podobného. Navíc jako němý film vznikl už v době zvuku a patří tak k posledním velkým projektům němé éry. Příběh, který odstartuje vize jednoho profesora o možnosti těžit zlato na Měsíci, je především dramatem plným intrik a konspirací, touhy zmocnit se onoho plánu. Do toho všeho se přimíchá ještě klasický milostný trojúhelník. Lang velmi šetří textem, vše vypráví obrazem, včetně několika retrospektiv, což film skutečně neúměrně natahuje. A co velmi ubírá oné složce, která je na filmu parádní a tou je právě vlastní sci-fi linie. Vychází z poznatků doby, takže obsahuje i řadu úsměvných nesmyslů, na druhou stranu však i řadu vizionářských a potvrzených představ. Langem "vynalezené" odpočítávání, start rakety, stav beztíže jsou scény, kvůli kterým by si film neměl nechat ujít žádný milovník sci-fi. Z designu rakety a řady technických detailů je možné soudit, že na filmu se podílel i průkopník raketových letů a pozdější Braunův spolupracovník na projektu V2 Herman Oberth. Že Langova vize nebyla jen pouhou hříčkou, dokazuje i stažení a zákaz filmu nacisty v r. 1937. (03.11.2007)