Réžia:
Beata ParkanováScenár:
Beata ParkanováKamera:
Martin DoubaHrajú:
Jenovéfa Boková, Jaroslava Pokorná, Viktor Tauš, Alena Mihulová, Martin Finger, Lenka Vlasáková, Marek Geišberg, Ladislav Trojan, Taťjana Medvecká (viac)Obsahy(1)
Anežka je mladá žena, ktorá si praje, aby vzťah s jej rodinou aj partnermi bol dobrý a pokojný, a to aj za tú cenu, že ona sama ustúpi a bude sa vyhýbať prípadným nedorozumeniam či sporom. Neuvedomuje si ale, že tento pomyselný pokoj je len pokojom pred búrkou, ktorá musí skôr či neskôr prísť. Film hovorí o základných situáciách, vzťahoch a emóciách, ktoré stretávajú každého z nás. Hovorí o láske, bolesti, oddanosti, ale tiež o nádeji, že človek dokáže svoje zranenia premeniť v silu. (ASFK)
(viac)Videá (1)
Recenzie (203)
Zpočátku mě to celkem bavilo, seznamování s postavami bylo zajímavé i přes ty příšerné střihy, které působily strašně amatérsky, jenže mě to pak po čase přestalo bavit, protože seznamování s rodinou Anežky trvá zhruba celou hodinu filmu. Tak jsem čekal, co se bude dít, jak se to celé uzavře, jestli to dá nějaké odpovědi na to, jak by Anežka mohla postupovat ve svém životě dál... a ono to skončí nijak. Takže já vlastně celý film sleduju depku o holce, co sama neví, co se sebou a neví jak v životě postupovat dál (to je taky dost originální téma, hlavně v Česku...), jestli najde východisko ze své současné situace a mám se spokojit s tím, že nějaké vyhlídky na budoucnost asi má? Za celý film se nikam neposune, ani ona, ani její rodina, zůstane to všechno pořád na stejné situaci a s tím se mám spokojit? Já bych si jako divák přál vidět, jestli tu nějaké východisko má nebo ne, takhle mi to připadá, že ani sama režisérka nevěděla, co s tím dělat dál a jak to zakončit. Působí to odbytě. Jo, některé scény se mi ve filmu líbí, jsou povedené a dobře natočené (ale sestříhané jsou blbě, ale to už jsem psal), ale když si položím otázku, co mi to mělo říct, tak vůbec nevím. Nic se tam nestalo, nic se tam nevyřešilo, nikam to nevedlo. Vlastně je to dějové jako většina českých filmů, ve kterých se taky vlastně nic nestane. A to je taky další důvod, proč nepůjdu s hodnocením výš, moc se to od jiných českých filmů neodlišuje. Já jsem nad slabými 3* i přemýšlel, ale to jsem ještě doufal, že se to nějak uzavře. Takhle to za moc nestálo. EDIT: Po nějaké době zvyšuji na 3*, jelikož mi tenhle film uvízl v hlavě a pamatuji si na něj v rámci Česka jako na celkem dobrý. Takže, slabé 3* ()
Psychologicky výživný materiál, taková sonda do jedné deprese. Možná, že tenhle příběh může některým lidem nastavit zrcadlo a že se v něm poznají. Čekala jsem, že ta psycholožka Anežce něco poradí a někam ji posune a Anežka najde cestu z toho začarovaného kruhu. Místo toho se tam plácala dál. Neměla ve své blízkosti někoho, kdo by jí ukázal, že to jde i jinak. Ona to neznala. Moc se toho tady nenamluví a celé se to táhne jako žvýkačka. ()
Civilní chvilky, které se pokoušejí pečlivě skrývat své emoce, když se točí v nekonečném bludném kruhu a zdánlivě nikam nesměřují. Přesto mají destruktivní sílu hurikánu, který se právě rodí kdesi nad neproniknutelnými hlubinami oceánu ... a dost možná vám budou v některých momentech blíž, než budete ochotni si přiznat. ()
Jenovéfa velmi dobrá, zbytek poměrně rozpačitý. Místy zajímavá zpověď současného mladého života se všemi jeho pochybnostmi a traumaty. Jenže.. naše hrdinka se nejprve setkává s babičkou, která ji připomene její nedostatky, s otcem, který s podrýváním sebevědomí prakticky pokračuje, matkou, která kromě kritiky přidá i kus vlastních démonů.. a tak pokračujeme dál. S každým strávíme nějakou chvíli, u každého částečně pochopíme, jaký je naše hrdinka asi člověk, respektive jak ji vidí její okolí plné uštěpačných poznámek a jak ji vnímáme my, diváci. A jak s tím vším tahle křehká duše (ne)bojuje. Vzájemné dialogy a situace jsou solidně odpozorované a přirozeně zahrané. Jenže chybí mi další krok. Cesta ven schází. Jen tichý a odevzdaný souhlas. To, že dcerka/vnučka mnohdy jízlivě zareaguje, nepředstavuje žádný výbuch. A ten jsem čekal. Prostě něco, co mě mělo emočně uspokojit. Ve výsledku jen nedochucený portrét mladé ženy. Dvě až tři hvězdy!! ()
Kvalitný výkon Bokovej, ale film nie je žiadny feel good snímkom, ako to tu niektorí chcú označiť. Naopak, skôr z takého neutrálu je to film typu feel bad, keď sa ocitneme v koži hlavnej postavy. Dievča, ktoré nevie povedať nikomu nie a každému je jedno, ako sa má vlastne ona. Film v podstate artovejšieho-filozofickejšieho štýlu o nedocenenej existencii. ()
Galéria (12)
Zaujímavosti (4)
- Beata Parkanová psala scénář k filmu 5 let. (SONY_)
- Do role dědečka Anežky (Jenovéfa Boková) byl původně zamýšlen Jan Tříska. Nakonec roli ztvárnil Ladislav Trojan. (SONY_)
- Film byl uveden v sekci Na východ od Západu na 53. Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech. (SONY_)
Reklama