Příběh Glenna Millera

Kultivované, noblesní a rezervované, ovšem nikoli upjaté. Vysoce empatická záležitost, která vyznává harmonii, ani na chvilku neztrácí rytmus a nezná faleš ... ve světě tónů ani ve vlastním srdci. P.S.: Ráda bych věděla, kde se berou ... éterické oddané bytosti, které vám stojí po boku v dobách dobrých i zlých - a probouzejí vaše lepší já ? A co je víc ... nadání nebo píle ? V jakém poměru musí být namíchaný koktejl ze smůly a štěstí, abyste se prosadili ? Co může změnit maličkost, která se přihodí na správném místě - a ve správnou chvíli ? Když se každý den protínají všechny naše cesty na křižovatkách osudu ... (01.04.2016)

Glenn Miller je věčně zadlužený muzikant, který hledá svojí melodii, miluje jednu báječnou dívku, skoro pořád mu všechno vychází a každý ho má rád. A tento film je přesně jako jeho hudba (kterou nakonec najde): nic neřeší, nemá dramatickou zápletku, která by stála za řeč a místy je až na hranici kýče - a přesto je v něm (a v ní) nějaké voodoo, které donutí (minimálně všechny milovníky dobrého swingu) podupávat při něm (a při ní) celou dobu do rytmu. James Stewart tu hraje přímo prototyp james-stewartovské role (trochu rošťák, trochu snílek, ale hlavně správňák každým coulem), June Allyson jako paní Millerová je prostě kouzelná a - a zbytek už je jenom krásná hudba, hudba... a mimochodem třeba taky Louis Armstrong, který celkem solidně ztvárnil Louise Armstronga. Víte kde slavná "Pennsylvania 6-5000" přišla ke svému jménu? Že ne? Tak se podívejte na tenhle pohodový biják a nechte se unášet na vlnách melodií, které už vaší babičku přiváděly do extáze. Sing sing sing! (14.06.2005)

Příjemný, ale taky dost průměrný a těžce typicky hollywoodský životopisný film, ve kterém se s postavami skoro vůbec nepracuje, všichni mají jednorozměrné charaktery, vše se vyvíjí příliš optimisticky a když už má dojít k něčemu opravdu dramatickému, snaží se to být podané co nejvíc jemně a pokud možno bez čehokoli smutného. A tohle platí hlavně o závěru, kde Glenn Miller umře a jeho tělo nikdy nenajdou. Prostě řemeslně dobrá práce, která se ale nesnaží o nic víc, než je nezbytně nutné. A nechybí zde ani ten typický americký patriotismus a oslava armády. Nejlepší na celém filmu je rozhodně - jako asi u každého hudebního filmu - hudba, které je zde naštěstí dost a aspoň částečně průměrnost celého filmu zachraňuje, ale i tak je to průměrné pořád dost. Čekal jsem víc. 3* (21.08.2022)

Mannův životopisný film o cestě jednoho z nejvýznamnějších skladatelů moderní taneční hudby Glenna Millera není zdaleka jen filmem o něm. Vedle jeho generace, tj. věku dance-bandů, profilovaných významnými skladatelskými i muzikantskými osobnostmi, ztvárňuje podrobně i jeho manželku Helen, a dokazuje, že tato žena, nadaná neobyčejným optimismem a životním elánem, bdělá a pozorná a v neposlední řadě organizačně zdatná, svého muže zásadně ovlivnila a napomohla mu, aby našel svůj zvuk. Nepřímo tak film svědčí, že žijí-li manželé opravdu dialogicky, sdílejí svá poslání a jsou schopni je integrovat, jsou současně spolutvůrci svých děl. Vedle tohoto závažného poselství je cenné i to, že přes Millerův tragický konec film vrcholí nadějeplně: protože neutvářel jen „své“ dílo, ale tvořil je v symbióze s ostatními, nechal je rozhořet v celém svém nekabinetním životě, žitém ve vztazích a spolupráci, nezaniká ono ani jeho smrtí. (30.04.2022)

Vynikající hudební, životopisné drama o velikánovi jazzové hudby Glennu Millerovi, kterého tu jedinečným způsobem ztvárnil jeden z nejlepších herců, James Stewart. Jeho spolupráce s Anthony Mannem a Henry Mancinim opět dopadla na plný počet hvězdiček. Příběh začíná Milllerovým životem v době, kdy se snažil prosadit a jeho život zdaleka nebyl naplněn blahobytem, ovšem i díky svoji ženě, férovým kolegům a štěstí na lidi se dokázal vypracovat na vrchol popularity, což postupně přivádí příběh do doby, jež ho stála život. Scény jsou doslova protkány nezapomenutelnými melodiemi jeho orchestru a díky jedinečným hereckým výkonům hlavních hrdinů a perfektní scény s Louis Armstrongem je tento počin pětihvězdičkový. S blížící se závěrečnou tragédií není film prostý emocí a oněch 115 minut uteklo velmi rychle. (04.03.2015)