Indiáni z Větrova

STOJÍ ZA TO VIDĚT: Pod rouškou příběhu o "spřátelení chlapců a děvčat z dětského domova, s chlapci a děvčaty, kteří nejsou z dětského domova, za pomoci hodného starého psíka", je vymejvárna o tom, jak je super žít v zemi obehnané ostnatými dráty. Chrání nás před narušiteli! A kdyby chtěl někdo z našeho ráje ven, máme statečné pohraničníky, kteří s ním zatočí, když takového nevděčníka děti z Větrova napráší. (mrtví na čáře se do příběhu nějak nevešli)... ..PS: hvězdy jsou za dokonalou ukázku skryté propagandy. (22.03.2015)

S postupujucou normalizaciou zacali popri kvalitnych reziseroch /Vavra, Lipsky, Menzel/ tvorit aj sudruhovia neschopni reziseri. Krasnym prikladom moze byt Matula, ale chodit netreba prilis daleko /Vojtech Trapl a dalsi/. Pribeh je prilis detsky, siti na deti a na detske vnimanie sveta. Herecke vykony su tragicke, snad len Somr a Mistrik vedeli hrat. Rezia hrozna, scenar je uplne demetny a nepomoze ani zasadit dej do pohranicia s Nemeckom. 5 % (21.01.2014)

Možná se jedná o jakousi agitku, jak tady píší někteří, ale výkon dětí a jejich "rychlošípácký duch" tu agitku s přehledem zastíní. Pro mě rozhodně vzpomínka na prožité mládí s lukem a šípy v lesním podrostu. Když se na konci rudý bratr Vinnetou s Old Shatterhandem loučili, bečel jsem jak slůně.... 80% (11.02.2013)

Rodinný příběh o dětech, které postrádají domov, končí spřátelením Větrováků a jejich nepřátel Šímáků, nalezením nového domova pro vysloužilého psa Dana a odjezdem Bystré lišky z domova na Větrově, kterého si do péče vzala jedna bezdětná rodina. Film je natočen podle knižní předlohy Markéty Zinnerové. Markéta Zinnerová byla dramturgyní literárně-dramatického vysílání pro děti. Pracovala také v Domově dětí jako medička, takže dokonale poznala dětskou psychiku a také zde načerpala inspiraci pro své dětské příběhy. Jako malá holka jsem příběhy paní spisovatelky Zinnerové milovala. (14.10.2008)

Příjemný pohodový film, jehož hlavním ústředním motivem asi nejsou ty klukovské války nebo starost o vysloužilého psa, ale spíše přátelství mezi dvěma kluky z dětského domova, které dělí velký věkový rozdíl, ale podobný osud. Jen ten motiv s adopcí mi přišel ke konci dost uspěchaný. Na druhou stranu, podobné problematice se zase do detailu věnují jiné filmy o adopcích, např. Pozdní léto. Jak bylo mnohokrát psáno, takové filmy už se netočí. Těžko říci, jestli by na ně dnešní dětský divák čekal, ale každopádně jsem rád, že jich tolik vznikalo dříve. A byl bych rád, kdyby naše generace nebyla poslední, kdo je ocení. (20.03.2023)