Babie leto

Stáří... v podobě, která dojme, přesto nevydírá, nutí se zamyslet, přesto nepoučuje. Hluboce lidský příběh, poklona panu Hubačovi do nebe za krásný scénář, Vlastimil Brodský se Stellou Zázvorkovou úchvatným způsobem vdechli život manželskému páru po čtyřiceti letech společného života, filmový syn Ondřej Vetchý velice působivý (mám na mysli - na pěst), nejlepší kamarád Stanislav Zindulka, neumím si představit lepší volbu. Jednou si zkusím složit vlaštovku jako Bróďa... (09.10.2019)

Stáří je období, kterého se většina bojíme a nechceme aby přišlo. Bohužel se mu nikdo nevyhneme, ať se snažíme sebe víc. Pravda je taková, že poslední etapa lidského života by měla být maximálně důstojná v rámcí možností, ať už psychických nebo těch konstitučních. Tento film je jen důkazem toho, že by se stáří mělo brát s nadhledem a s humorem, trochu se vyblbnout. Jinak to snad ani nejde, umřít v depresích a v nevrlosti je dosti strašná představa. Základem je si stáří nepřipouštět, tak jak Vlastimil Brodský, postoj Stely Zázvorkové nechápu, zařizovat si hrob, přemýšlet co si nechám napsat na parte, nevím, ale takovými věcmi se doufám nikdy zabývat nebudu. (08.10.2007)

Již po prvním zhlédnutí jsem velmi oceňoval výkon Vlastimila Brodského, pro kterého byl tento film prakticky rozlučkou, jak filmovou, tak životní. Říkal jsem si už z úcty nejde tento film nemít rád. Nebýt Brodského můj dojem by, ale rozhodně nebyl dokonalý. Ovšem napodruhé jsem si Babí léto velmi užil. Jméno scénáristy Jiřího Hubače jsem snad před dvěma roky ještě ani nevnímal. Během těch uplynulých dvou letech se, ale stal mým velmi oblíbeným scénáristinou. Z jehož spolupráce s Brodským vznikl rozpočtem a výpravou malý, ale jinak rozhodně velký televizní film Mapa zámořských objevů. Po několika letech čekání se Vlastimil Brodský konečně od Hubače dočkal další skvělé látky, kde pan scénárista opět uhodil hřebíček na rakvu. Hlavní postava pan Hána je mi sice věkově i zkušenostmi vzdálen, ovšem svou touhou pořád něčím žít, vymýšlet si pořád všelijaké vychytávky, příběhy a unikat tak z reality je mi velmi sympaticky. Všechny jeho epizodky (navštěva casina, květinářství, koupě zámku) v sobě mají krásný tragikomický nádech. Ale pan Bláha se málokdy nechá vykolejit a pořád si hodlá užívat život naplno. Čímž je mnohdy až bezohledný ke svému okolí, ale v podání pana Brodského si ho prostě musíte zamilovat. Stanislav Zindulka je mu velmi dobrým partnerem stejně jako Stella Zazvorková jako protipoĺ přízemní moudré manželky co se stará o praktické věci. Na tu smrt sice myslela tak často, že mi občas její postava připadala až přetažená za vlasy, ale věřím, že jednou pochopím. A Ondřej Vetchý je nezdárný synek k pohledání. Celý film je vysoce lidský, přirozený, citlivý, příjemný a hlavně smutný i vtipný zároveň. Velmi se mi líbila epizodka s mladou sousedou. Scéna u soudu je zase velmi dojemná. A závěrečná sekvence s letem balónem v sobě ukrývá i kus lyrické poezie, která jakoby se táhla celým filmem. A nejen to z něho číní vskutku krásný zážitek. Bylo mi ctí! (14.12.2020)

Filmové memento Vlastimila Brodského. Jedna velká poezie. Málokterý film o stáří má tak neuvěřitelnou sílu. A co si budeme povídat, Vlastimil Brodský a Stella Zázvorková jsou naprosto úžasní. Celá sekvence u rozvodového řízení patří k nejkrásnějším vyznáním lásky a vzájemné opory. Jeden z nejlepších porevolučních filmů. (07.10.2007)