Óda na radost

„Nesmíš si zakazovat lásku jenom proto, že se bojíš, že ji ztratíš.” - Komedie Óda na radost sice není žádná velká chlámačka, ale má naprosto geniální zápletku, díky které jsem se přímo královsky bavila. Brooklynský knihovník Charlie trpí vzácným onemocněním zvaným kataplexie, kvůli němuž se mu bohužel nedaří navázat láskyplný partnerský vztah. A od toho se odvíjejí všechny životní peripetie hlavního hrdiny, přičemž samým štěstím omdlévající Martin Freeman je v roli Charlieho úplně k sežrání. Taky bych měla velké nutkání ho vysvobodit z takového hrozného prokletí... Pochvalu si rozhodně zaslouží i stylový konec, ten se tvůrcům fakt povedl. (80%) (04.03.2023)

Bohužel, ale na mě tento snímek s daným tématem působil jako silně nevyužitá příležitost udělat vážně výrazný film, a bylo by jedno, jestli by to ve finále byla ryzí komedie, čistá romance, či silné drama, vše by bylo ale samostatně pořád určitě lepší, než to, co nakonec vzniklo, a to z důvodu, že tvůrci se tu rozhodli pro mix všech tří výše zmíněných žánrů, jenže aby tento pokus dopadl dobře, museli by mít k dispozici vážně pořádnou zápletku, což se v tomto případě ale nestalo, a snažit se tedy zakomponovat do tak miniaturního a jednoduchého příběhu fungující vtip, přesvědčivou romantiku a zároveň působivé emoce, to bylo prostě předem odsouzeno k nezdaru. Óda na radost tak skutečně pořádně nefunguje prakticky v žádném ohledu, humor se tu tedy nevyskytuje vůbec, romantika je povrchní, dramatické momenty působí velmi mdlým způsobem a o emocích se nemá cenu vůbec bavit. Zápletka, jak už jsem se zmiňoval, je velmi jednoduchá, zároveň ale i bohužel dost předvídatelná a hlavně nezajímavá, a celé to na mě působilo až příliš kultivovaným, strojeným dojmem, kde se tvůrci báli v jakémkoli ohledu přitlačit byť jen minimálně na pilu a zároveň naprosto nepochopitelně nedokázali absolutně jakýmkoliv směrem využít nemoci, kataplexie, ústředního hrdiny. Celé to tak zachraňují alespoň herci v hlavních rolích, Freeman je neuvěřitelný sympaťák a působí vážně lidsky, stejně jako jeho brácha Jake Lacy a jako třešnička na dortu tu je pak neuvěřitelně sexy Morena Baccarin, to je jako fakt kotě. Celkově tak zkrátka sice možná stojí tato podívaná za pozornost, ovšem jen jako opravdu obyčejný snímek, ze kterého si nikdo příliš neodnese, tedy krom vlhkých vzpomínek na Morenu :-). (17.01.2021)

Čo film priniesol takému profesionálne deformovanému hypochondrovi ako som ja? Poznatky o mne doposiaľ neznámej kataplexii, ktorá je charakteristická náhlou stratou svalového tonusu počas silných citových prežitkov. V prípade filmu, narozdiel od skutočnosti, dochádza aj k strate vedomia, aby tak tvorcovia zvýraznili dramatickú linku. Herecky je film podaný na solídnej úrovni. Bohužiaľ si myslím, že snímok mal omnoho väčší potenciál, čo sa týka emocionálnej roviny. Všetko je tak na pol. Obrazne povedané, humor je bez „chuti” a vážne pasáže nedokážu vyryť jazvy hlboko pod kožu, tak aby to bolo presvedčivé. Dá sa na to pozrieť, ale na opakované premietanie to nie je. (14.01.2020)

Taký romantický priemer, kde Freeman v stave vzrušenia, emóciíí a podobného vzrušenia dostáva závraty, odpadáva, zamdlieva. To by mala byť vtipná vložka, ale nie je. Morena Baccarin je vo filme herecky najvýraznejšia a našťastie jej od Homelandu narástli vlasy alebo jej dali dobrú parochňu. Každopádne konečne vyzerá lepšie ako tá Morena, čo tohto roku utopili niekde na Kysuciach: https://mykysuce.sme.sk/c/7167997/z-mosta-zhodia-skaredu-morenu.html (07.10.2019)

Slibný začátek ale postupně veškerý humor uvadá až zmizí úplně a film působí jako pomalu nafukující se prázdná a nezáživná bublina plná umělé empatie kdy hlavní hrdina bude bojovat jen sám se sebou, a vy jen s padajícími víčky čekáte až zázračně “zcela nečekaně” praskne, a vy se budete snažit si těch 90 minut zábavy nevyčítat (06.02.2023)